Francie recyklovala uran na Sibiři. Kvůli válce teď nemá kde
Jediná továrna, která dokáže takzvaně recyklovat uran z 56 reaktorů francouzských jaderných elektráren, je v Rusku. Napsal to deník Le Monde. Až do října francouzská skupina Orano posílala uran na Sibiř do závodu v Seversku, který patří ruské firmě Rosatom. Pokračující válka na Ukrajině, kvůli které zavedly evropské země protiruské sankce a která zdůraznila energetickou závislost Evropy na Moskvě, tak může ovlivnit i zpracování odpadu z francouzské jaderné energetiky.
Na rozdíl od několika zemí východní Evropy není Francie u provozu svých 18 jaderných elektráren závislá na palivu z Ruska. Přírodní uran Francie dováží z Nigeru, Kazachstánu, Uzbekistánu a z Austrálie, zpracovává se v závodech v departementech Aude a Drôme. Palivo se vyrábí v závodech francouzské firmy Framatome nebo u amerického Westinghousu.
Pokud by se uran z vyhořelého paliva z francouzských elektráren přestal vyvážet ke zpracování, změnil by se na odpad z materiálu, který lze znovu využít.
Vítězi tendru na dodávky jaderného paliva do Temelína jsou americká Westinghouse a francouzská Framatome, oznámil ČEZ.
Palivo do Temelína budou místo Rusů dodávat Američané a Francouzi
Zprávy z firem
Nevládní organizace Greenpeace zdokumentovala nejméně pět dodávek uranu z Francie do Ruska mezi loňským a letošním lednem. Podle Greenpeace se v Dunkerqueu nakládal uran na ruskou loď ještě na konci letošního října. Vedení francouzské pobočky Greenpeace vyzývá k ukončení tohoto obchodu, přestože jaderný průmysl není předmětem unijních protiruských sankcí.
Firma Orano potvrdila „pět nebo šest zásilek” do Ruska o celkovém objemu 1150 tun. Smlouvu uzavřenou s Rosatomem v roce 2020 už ale firma ukončila, poslední zásilka odjela v říjnu, řekl deníku Le Monde představitel podniku.
V letech 1972 až 2010 bylo do Ruska odesláno několik tisíc tun recyklovaného uranu. V roce 2010 byl tento vývoz zastaven z ekonomických důvodů - cena přírodního uranu byla nízká - ale také z důvodů ochrany životního prostředí. Proces, který se tehdy používal k přeměně uranu v Seversku, byl obzvláště znečišťující. Od roku 2013 už se konvertovaný a obohacený recyklovaný uran nepoužívá, protože ho ve Francii šlo využít jen v jediné elektrárně v Cruase v departementu Ardèche. Firma EDF uvedla, že uvažuje o obnovení této elektrárny od roku 2023, právě aby ukázala využitelnost recyklovaného uranu.
Ještě před rokem byl Jaroslav Míl vládním zmocněncem pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Ale prý proto, že nechtěl ke strategickému projektu pustit ruský Rosatom, tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček ho z funkce odvolal, druhá verze byla, že nedostal bezpečnostní prověrku. Míl byl v minulosti i šéfem ČEZ. Je jedním z mála lidí, kteří rozumějí do detailu zákoutím energetické politiky. Současná válka Ruska na Ukrajině nás podle něj ještě těžce zasáhne, máme se připravit na špatné časy. Ale situace prý není bezvýchodná.
Jaroslav Míl: Evropa v energetice zkazila, co mohla. Budeme za to draze platit
Money
Ve Francii se mezitím recyklovaný uran hromadí, v překladištích v jižní Francii ho je 34 tisíc tun. Každý rok přibyde dalších zhruba 1000 tun, uvádí Le Monde. Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN) kvůli objemům v těchto skladech a blížícímu se vyčerpání jejich kapacit zvažuje přehodnocení kvalifikace vyhořelého paliva na radioaktivní odpad.
Ekonomiku EDF válcují omezení cen elektřiny nařízené vládou, které má ochránit spotřebitele před prudkým růstem cen energií. EDF tak musí nakupovat elektřinu na trhu za rekordně vysoké ceny a prodávat ji levně konkurentům.
Draze nakupuje, levně prodává. Vládní omezení poslala EDF do hluboké ztráty
Zprávy z firem
Ruské jaderné palivo bude dalším zásadním problémem pro evropskou energetiku, upozorňuje agentura Bloomberg. Podle oslovených expertů bude náhrada za ruský uran trvat tři až pět let, ale realističtější odhad je plných deset let. V tuto chvíli je přitom na Ruskem dodávaném palivu závislých 100 milionů Evropanů, včetně Čechů a Slováků.
Až se vyřeší plyn, musí se Evropa zbavit závislosti na ruském uranu. Česku by to trvalo roky
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
