Benefity bez stropu? Firmy jsou pro, bojí se ale dalšího papírování
Firmy vítají chystané uvolnění pravidel pro volnočasové zaměstnanecké benefity, zároveň ale varují před příliš složitou regulací. Podle průzkumu Edenredu chtějí více než tři čtvrtiny respondentů, aby stát určil jen základní mantinely či podporované oblasti a konkrétní podobu benefitů nechal na zaměstnavatelích. Největší obavou zůstává administrativa a časté změny pravidel.
Od příštího roku by se měla pravidla pro zaměstnanecké benefity změnit. Nová úprava spojená s EET 2.0 má odstranit daňový limit u volnočasových benefitů a dát firmám větší prostor při jejich nastavování.
Podle průzkumu, který si nechala zpracovat společnost Edenred, firmy tento směr převážně vítají. Pozitivně připravované změny hodnotí 44 procent respondentů, negativně pouze osm procent. Necelá třetina zaujímá neutrální postoj.
„Odstranění limitu u volnočasových benefitů dává firmám větší prostor přizpůsobit jejich nabídku skutečným potřebám zaměstnanců. Právě důraz na co největší flexibilitu a nízkou administrativní zátěž je v odpovědích HR manažerů a specialistů častým společným jmenovatelem,“ říká Aneta Martišková, ředitelka vnějších vztahů společnosti Edenred.
Stát má nastavit mantinely, ne seznam služeb
Z průzkumu vyplývá, že firmy chtějí při nastavování benefitů především volnost.
Téměř 40 procent respondentů by preferovalo, aby stát určil pouze základní hranice daňově zvýhodněných benefitů a konkrétní nastavení ponechal na jednotlivých zaměstnavatelích. Dalších 37 procent podporuje variantu, kdy stát vymezí pouze podporované oblasti a firma si sama vybere konkrétní služby.
Naopak přesný seznam služeb určený státem by preferovalo jen šest procent dotázaných.
Z výsledků je tak patrné, že firmy většinou nevolají po úplně neregulovaném systému, ale chtějí širší prostor rozhodovat podle vlastních potřeb a skladby zaměstnanců.
Zaměstnanci od ledna dostanou právo zeptat se, kolik činí průměrný plat na pozici, kterou ve firmě zastává. Pro Česko, kde není zvykem o těchto věcech komunikovat, to podle profesora práv Masarykovy univerzity Petra Hůrky bude tvrdý oříšek.
Chcete vědět, kolik bere kolega? Zeptejte se
Money
Největší potenciál vidí firmy ve zdraví
Silná shoda panuje také u benefitů zaměřených na zdraví a prevenci. Více než osm z deseti respondentů se domnívá, že by stát měl prostřednictvím daňového zvýhodnění více motivovat zaměstnavatele k investicím právě do této oblasti.
Zdravotní péče a prevence jsou zároveň nejčastěji zmiňovanou konkrétní oblastí, kterou by firmy po změně pravidel mohly posílit. Uvedla ji téměř třetina respondentů.
Velká část zaměstnavatelů ale zatím vyčkává. Téměř polovina ještě neumí říct, zda nabídku benefitů skutečně změní a kterých oblastí by se změny týkaly.
Největší strašák? Složitá pravidla
Právě praktické nastavení nové úpravy bude podle průzkumu pro její úspěch zásadní. Příliš složitá nebo nejednoznačná pravidla označilo za největší riziko 37 procent respondentů. Téměř třetina se obává častých legislativních změn a více než čtvrtina možného růstu administrativy.
Když měli HR manažeři a specialisté říct, co by jim při zavádění nových pravidel pomohlo nejvíce, 46 procent zvolilo jednoduchou a srozumitelnou metodiku. Dalších 22 procent požaduje především dlouhodobou stabilitu pravidel.
Podle Martiškové musí být benefitní systém srozumitelný nejen pro HR či mzdová oddělení, ale hlavně pro samotné zaměstnance. Pravidla by podle ní měla být dostatečně jasná, aby se dala snadno dodržovat, a zároveň stabilní, aby podle nich mohly firmy dlouhodobě plánovat.
Investor by jen těžko koupil firmu po přečtení pár bodů a hodinovém rozhovoru s jejím vedením. Uchazeči o práci přitom podobně důležitá rozhodnutí dělají běžně. Pracovní inzerát a pohovor přitom ukazují jen malou část celkového obrázku. Před podpisem smlouvy se proto vyplatí udělat si vlastní „kariérní due diligence“.
Novou práci prověřte jako investici. Kariérní due diligence může odhalit drahé chyby
Zprávy z firem
Většina firem zatím vyčkává
Navzdory převážně pozitivnímu hodnocení jsou firmy zatím spíše opatrné. Aktivně změny připravuje nebo o nich interně diskutuje přibližně každý desátý zaměstnavatel. Téměř třetina čeká na definitivní platnost zákona a další třetina se novou úpravou zatím vůbec nezabývá.
Pokud zákon podepíše prezident republiky, nová pravidla mají začít platit od 1. ledna 2027.
Průzkum Edenredu proběhl v týdnu před schválením EET Sněmovnou a zapojilo se do něj 186 firem.
Zdravotní benefity se v Česku staly téměř standardem. Nabízí je devět z deseti firem. Jenže nová studie Deloitte a Mediverse ukazuje, že většina zaměstnavatelů k nim stále přistupuje spíše nahodile. Firmy sice přidávají preventivní programy, sportovní příspěvky, očkování nebo podporu duševního zdraví, často jim ale chybí data, strategie i pravidelné vyhodnocování toho, co zaměstnanci opravdu potřebují.
Firmy dávají lidem zdravotní benefity. Často ale nevědí, zda jim skutečně pomáhají
Zprávy z firem
Jaké preventivní screeningy mají lidé v Česku k dispozici a proč je důležité je nepodceňovat? Prvním hostem nového podcastu Kód: Longevity byl šéf Národního screeningového centra Karel Hejduk. Vysvětlil, jak screeningové programy fungují, kolik lidí je skutečně využívá a proč mohou včasná vyšetření zachraňovat životy.
Screening může zachránit tisíce životů. Přesto ho polovina Čechů stále nevyužívá, říká Karel Hejduk
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
