Dluh bobtná a reformy chybějí, varuje vládu NKÚ
Na první pohled dobrá zpráva: česká ekonomika loni rostla rychleji než evropský průměr. Na druhé straně účtu ale přibývají miliardy dluhu a mizí důvod k optimismu. Podle NKÚ českému hospodářství dál chybějí reformy, vyšší produktivita i větší inovační výkon.
Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí EU, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh vzrostl na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj se zvýšily na 98 miliard korun. Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Úřad stanovisko zveřejňuje ze zákona do konce srpna.
Zatímco česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta, evropský průměr představoval 1,5 procenta. Státní rozpočet loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun, což bylo proti plánu o téměř 50 miliard korun víc. Pro letošní rok je schválený schodek 310 miliard, pro příští rok počítá vláda podle svých dosavadních vyjádření s deficitem pod 400 miliard.
Růst táhne spotřeba, produktivita zaostává
NKÚ také uvádí, že budoucí výkonnost české ekonomiky ohrožuje nízká produktivita práce, vysoká energetická náročnost a stárnutí populace. „Českou ekonomiku brzdí vysoké ceny energií a o klíčových reformách se už ani nemluví, natož aby vláda nějakou spustila,“ uvedl ve stanovisku prezident NKÚ Miloslav Kala.
Českému cestovnímu ruchu se rýsuje mimořádně silný podzim. Pobyt v tuzemsku plánuje 71 procent lidí, výrazně více než před rokem, zatímco zájem o zahraniční cesty klesá. Hotelům, penzionům a restauracím navíc nahrává příznivé rozložení státních svátků, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Češi mění plány. Na podzim zůstanou doma a utratí miliardy v Česku
Money
K vyššímu schodku podle NKÚ přispěly nižší než očekávané příjmy z prodeje emisních povolenek. Místo plánovaných 30 miliard korun stát získal 13,7 miliardy korun. Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) obhajoval plánovaný výnos tím, že jde o odborný odhad ministerstva životního prostředí. NKÚ však poznamenává, že podobná situace s nenaplněním příjmů z prodeje povolenek se opakuje od roku 2022. O loňském schodku řekl Stanjura už v lednu, že reálný deficit byl kolem 250 miliard korun, protože část očekávaných peněz z EU dorazí až letos.
Kala konstatoval, že schodky státního rozpočtu v řádech stovek miliard korun se staly běžnou součástí veřejných financí. Řada státních výdajů však podle něj nepřináší odpovídající výsledky z hlediska konkurenceschopnosti, produktivity nebo inovační výkonnosti. „Česká ekonomika loni rostla hlavně díky vyšší spotřebě domácností a vyššímu počtu odpracovaných hodin než díky produktivitě práce. To ale není model, na kterém lze dlouhodobě stavět,“ uvedl prezident NKÚ.
Politickým tématem týdne byl opět rozpočet. Sněmovna po mnoha hodinách proslovů pohodlně přehlasovala prezidentovo veto zákona o rozpočtové odpovědnosti. Aleně Schillerové se otevřela brána. Druhé téma: blíží se volby.
Rozpočet na příští rok? Vláda vymyslela perpetuum mobile
Názory
NKÚ ve svém stanovisku také poukazuje na to, že státní dluh vzrostl ke konci loňského roku na 3,7 bilionu korun a za poslední desetiletí se zvýšil o dva biliony korun. Úroky z něj se od roku 2021 více než zdvojnásobily. V příštím roce by měl dluh podle prognózy ministerstva financí překročit 4,4 bilionu korun a úroky by si měly vyžádat až 139 miliard korun.
Miliardy do dopravy, výsledek chybí
Do dopravy směřovalo loni podle NKÚ ze státního rozpočtu téměř 129 miliard korun. Tyto peníze ale podle něj dosud nepřinesly očekávané výsledky. „ČR udržuje relativně rozsáhlou a v některých oblastech málo využívanou železniční síť, jejíž provoz a údržba spotřebovávají značné prostředky, které by mohly být efektivněji využity na modernizaci klíčových tratí,“ míní kontroloři.
Česko zůstává „mírným inovátorem“
Ve vědě a výzkumu zůstává Česko podle NKÚ inovátorem pouze na papíře. „Stát loni podpořil vědu, výzkum a inovace částkou přesahující 54 miliard korun. Přesto se Česko nadále řadí mezi takzvané mírné inovátory a od cíle stát se do roku 2030 evropským inovačním lídrem zůstává daleko,“ stojí ve stanovisku NKÚ.
Minimální mzda příští rok rekordně vzroste a její zvýšení postupně vytlačí vzhůru i další mzdy a platy. Jenže česká produktivita práce téměř neroste a rychlé přidávání tak může mít nepříjemnou dohru v podobě dalšího inflačního tlaku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Ekonomický diář Pavla Párala: Minimální mzda zvedne výplaty. Vyšší životní úroveň ale může sežrat inflace
Názory
Regulace, která klade náročné požadavky, ještě nemusí být byrokratická, říká v rozhovoru předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Uznává, že jaderní regulátoři mají hledat cestu k vyšší efektivitě i zjednodušením. Musí být ale hodnoceni podle toho, jak zajišťují bezpečnost, nikoliv jestli přispívají k rozvoji jaderné energetiky. Spojené státy se v tomto ohledu nevydaly ideálním směrem.
Štěpán Kochánek: Jaderný regulátor se nesmí dostat do zajetí politických ani ekonomických zájmů
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
