Česko potřebuje rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl.

„Rok 2023 nebyl z hlediska většiny ekonomických ukazatelů dobrým rokem,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Poukázal na to, že hrubý domácí produkt (HDP) se reálně snížil o 0,3 procenta i vlivem oslabení kupní síly domácností, průměrná míra inflace byla 12 procent a rychlost zadlužování České republiky v letech 2020 až 2023 byla druhá nejvyšší v EU. Nejnižší míra nezaměstnanosti v EU, která působí pozitivně, v sobě podle Kaly skrývá velká rizika spojená s poklesem produktivity práce.

Opatrnost investorů a firem v době ekonomické nejistoty, vysokých nákladů na energie a oslabující koruny se podle NKÚ projevil v loňském poklesu hrubého kapitálu reálně o 6,8 procenta. Pozitivně na vývoj ekonomiky naopak působilo oživení zahraničního obchodu, který se loni vrátil na hodnoty před pandemií covidu-19.

Na Česko, které má nejvyšší podíl přidané hodnoty průmyslu na národním hospodářství ze všech zemí EU, loni podle Kaly obzvlášť tíživě dopadl v EU výrazně nadprůměrný růst cen energií. Výstražnou kontrolkou pro český průmysl je globální přesun výroby automobilů do Číny, napsal. „V kontextu globálních změn, jejichž dopadům se můžeme bránit jen velmi omezeně, by byla namístě maximální rozpočtová obezřetnost a systémové reformy, které nám umožní být na ně připraveni. Nic takového se však neděje,“ varoval prezident NKÚ.

Zakládáme si na velký problém

Česko patří podle NKÚ v EU se 44procentním podílem veřejného dluhu na HDP mezi méně zadlužené země, tempo růstu dluhu je ale v posledních letech v unii jedno z nejvyšších. Veřejný dluh ČR se za tři roky zvýšil o další polovinu, zatímco v průměru EU byl růst 14procentní. K zadlužení Česka přispěly namátkou zrušení superhrubé mzdy a nové stanovení daně z příjmu fyzických osob, daň z nabytí nemovitých věcí nebo nedostatečná valorizace spotřebních daní, podotkl Kala. „Zakládáme si přitom na velký problém. V roce 2023 dosáhly výdaje na obsluhu státního dluhu České republiky 68 miliard korun, což reprezentuje třetinu všech investic státu v daném období,“ upozornil. Zmínil předpoklad ministerstva financí, že do roku 2026 tyto výdaje vzrostou o dalších více než 51 miliard korun.

Výdaje státu se loni zvýšily o 11 procent a mají z drtivé většiny mandatorní nebo kvazimandatorní charakter, a vláda je tak musí vynaložit, což podle NKÚ snižuje efektivitu řízení veřejných financí. „Bez razantních a okamžitých systémových změn zaměřených na vyšší efektivitu státu se kondice českých veřejných financí nemá šanci vrátit aspoň k evropskému průměru,“ uvedl Kala. Dodal, že ekonomiky EU přitom nepatří k vítězům v globální konkurenci.

Lukáš Kovanda: Fiasko jménem digitalizace stavebního řízení. Lidem kvůli němu zdraží byty

Názory

Náklady nezvládnuté digitalizace stavebního řízení nabíhají již takřka dva měsíce. Je proto vhodné aktualizovat vyčíslení škod, které to tuzemské ekonomice způsobuje.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Stav německé ekonomiky se nelepší. Její očekávané oživení se může opozdit a inflace zvýšit

Money

Dlouho očekávané oživení německé ekonomiky by se mohlo ještě více opozdit. Ke konci roku by se mohla zvýšit inflace, píše v vydané pravidelné měsíční zprávě německá centrální banka.

ČTK

Přečíst článek