Lukáš Kovanda: Schodek bude vypadat lépe, než jaký bude skutečný účet
Schodek státního rozpočtu může příští rok vypadat příznivěji, než jaká bude skutečná potřeba financování státu. Budou například potřeba další desítky miliard na financování Dukovan. Investoři proto nebudou sledovat jen číslo v titulcích, ale především to, kolik nových peněz si stát skutečně bude muset půjčit skrze dluhopisový trh.
Za nejpravděpodobnější schodek státního rozpočtu na rok 2027 lze považovat částku kolem 360 miliard korun. Pokud ministerstvo financí dnes oznámí deficit 370 miliard nebo vyšší, půjde o negativní překvapení. Naopak výsledek kolem 350 miliard či níže by byl relativně příznivý.
Schodek není celý účet
Při hodnocení návrhu ale nebude stačit sledovat pouze číslo schodku, které se objeví v titulcích. Český stát může totiž v příštím roce potřebovat získat na trhu podstatně více nových peněz, než kolik bude činit samotný deficit státního rozpočtu.
Nejvýraznějším příkladem jsou Dukovany. Pokud stát poskytne na financování nových jaderných bloků přibližně 33 až 34 miliard korun formou návratné finanční výpomoci a tato částka nebude započítána do hotovostního schodku, může být rozdíl značný. Při oficiálním schodku 360 miliard korun by se širší potřeba nového státního financování mohla pohybovat kolem 393 až 394 miliard.
Na první pohled dobrá zpráva: česká ekonomika loni rostla rychleji než evropský průměr. Na druhé straně účtu ale přibývají miliardy dluhu a mizí důvod k optimismu. Podle NKÚ českému hospodářství dál chybějí reformy, vyšší produktivita i větší inovační výkon.
Dluh bobtná a reformy chybějí, varuje vládu NKÚ
Money
Bylo by ovšem účetně nepřesné označovat takovou částku automaticky za „skutečný schodek“. U Dukovan stát peníze pouze neutrácí, ale získává proti nim finanční pohledávku. Z hlediska veřejnosti a investorů je však důležité něco jiného: stát musí i tyto peníze někde získat. A pokud je nebude mít z jiných zdrojů, může kvůli nim vydávat další dluhopisy.
Investoři budou sledovat, kolik si stát skutečně půjčí
„Titulkový“ schodek tak může poskytovat příznivější obrázek, než jaký nabídne pohled na celkovou potřebu státního financování. Právě tu budou bedlivě sledovat investoři na dluhopisovém trhu. Vyšší emise českých státních dluhopisů mohou při jinak stejných podmínkách vytvářet tlak na jejich výnosy, a tím následně zdražovat další obsluhu státního dluhu.
Rozdíl mezi schodkem 350 a například 380 miliard korun proto rozhodně není kosmetický. Čím více si stát půjčí dnes, tím větší úrokovou zátěž vytváří pro rozpočty dalších let. Česko už přitom nemůže počítat s mimořádně levným financováním, jaké mělo před pandemií v období nulových či záporných evropských úrokových sazeb.
Politickým tématem týdne byl opět rozpočet. Sněmovna po mnoha hodinách proslovů pohodlně přehlasovala prezidentovo veto zákona o rozpočtové odpovědnosti. Aleně Schillerové se otevřela brána. Druhé téma: blíží se volby.
Rozpočet na příští rok? Vláda vymyslela perpetuum mobile
Názory
350 miliard dobrý výsledek, 370 už problém
Pomyslnou hranici, od níž lze považovat schodek za výrazně nepříznivý, představuje zhruba 370 miliard korun. Schodek této velikosti by byl velmi vysoký zejména proto, že česká ekonomika není v hluboké recesi. Naopak deficit kolem 350 miliard by vzhledem k rostoucím výdajům na obranu a dalším investičním potřebám představoval relativně příznivější variantu.
Rozhodne struktura schodku
Ještě důležitější než samotná výše schodku ale bude jeho struktura. Je zásadní rozdíl, zda stát vytváří vysoký deficit kvůli infrastruktuře, energetice a obraně, tedy výdajům s potenciálem přinést budoucí ekonomický užitek, nebo zda se dál rozevírá mezera mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji.
Proto bude po zveřejnění rozpočtu nutné hledět za titulní číslo. Pokud ministerstvo financí oznámí například deficit 360 miliard korun, nemusí to znamenat, že stát potřebuje nově financovat pouze 360 miliard. Po započtení operací stojících mimo samotný schodek může být celková potřeba financování citelně vyšší. A právě ta nakonec rozhoduje o tom, jak rychle poroste český státní dluh a kolik za něj budou budoucí rozpočty platit.
