Reklama

Exguvernér Singer: České rodiny oproti anglosaským inflace poškozuje víc

Miroslav Singer, český ekonom, Generali CEE Holding
Generali
Tereza Zavadilová

My jsme součástí skupiny zemí, kde rodiny mají významná finanční aktiva v bankách. Tudíž je inflace poškozuje víc. Zatímco v anglosaském světě má rodina především na krku úvěry, proto jim současná situace pomáhá. Nemohou se krizí prošetřit, potřebují neztratit práci a vydělávat. Jinak tu hypotéku nesplatí, vysvětluje v rozhovoru pro newstream.cz hlavní ekonom skupiny Generali CEE Holding a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, proč je ve střední Evropě vyšší averze k inflaci.

Reklama

Zvyšuje se inflace a Česká národní banka jako jedna z mála centrálních bank proti ní zasáhla pomocí dvojího zvýšení úrokových sazeb. Vnímáte to jako adekvátní krok, jednal byste také tak?

Rozhodně nechci poučovat své kolegy z centrální banky, to považuji za neslušné. Obecně ale myslím, že ta reakce je přiměřená. Inflační tlaky rostou, částečně se přenášejí ze zahraničí, ale je to i důsledek velmi uvolněné fiskální politiky, kterou vláda dělá. Umím si představit, že zažijeme zvýšení i o půl procenta, protože centrální banka dala najevo, že se obává toho, čemu se vznešeně říká inflační očekávání. Lidi čekají, že ceny delší dobu porostou a přizpůsobují tomu své chování. 

Myslíte, že zákrok v podobě zvýšení sazeb bude funkční i přesto, že velká část inflace má jiné kořeny než v měnové politice, je importovaná, jako například průmyslová inflace?

Nezapomeňte, že inflace, zvlášť poptávkou tažená, je ve své podstatě peněžní jev. Kroky centrální banky povedou k tomu, že inflace začne zvolňovat. Jen je otázkou, jak velký krok je potřeba. V tuto chvíli je postup adekvátní. Když se podíváte na jiné země v okolí, jsou tam i vyšší nárůsty cen v průmyslu. Jeden z tlumičů inflace je, že vysoký úrokový diferenciál začíná a bude čím dál víc tlačit na posilování kursu. To povede k tomu, že ceny přenášené ze zahraničí začnou klesat. I v tomto smyslu zpřísňování měnové politiky inflaci tlumí. 

Pokud by posilovala koruna, mohou zase křičet exportéři, ne?

Reklama

Ano, nebudou tolik vyrábět, nebudou potřebovat tolik nakupovat ani mít tolik lidí, sníží se tlaky na trhu práce.... To vše je součástí měnové politiky, kterou centrální banka dělá. 

Mojmír Hampl

Uhlíková neutralita je větší problém než covid, říká nový člen rozpočtové rady Hampl

Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl se v lednu stane členem Národní rozpočtové rady. Sněmovna v tajných volbách jeho nominaci schválila hlasy 173 ze 192 poslanců. Jak Hampl vnímá současný schodek vlády? A jak se staví k podpůrným covidovým programům? Na to Hampl serveru newstream.cz odpovídal letos v létě. Rozhovor se uskutečnil před Hamplovou přednáškou pro desítky mladých lidí na akci, kterou pořádal konzervativní Občanský institut.

Přečíst článek

Růst teď centrální bankéři řešit nemají

Povede to vše tedy ke zpomalení růstu ekonomiky?

Restriktivní politika, v našem případě zvyšování sazeb, vždycky zpomaluje růst, to nemůže být jinak. Růst teď není prvotní problém, který by nyní (!) centrální banka měla řešit. 

Jak hodnotíte to, jak se k řešení pandemické situace postavila vláda, ve smyslu rozpočtové expanze?

Rozpočtová expanze byla rozumným krokem na začátku krize, v tuhle chvíli žádnou expanzi už nepotřebuje. To, že pokračuje, je předvolební jev motivovaný politikou, nikoli ekonomickými potřebami. Příští vláda to bude muset řešit. 

Výsledkem toho je růst poměru dluhu České republiky k HDP. Je to únosná mez?

Pro nás není únosné to, jaké deficity rozpočet v této ekonomické situaci generuje. Ale protože jsme byli země velmi nízko zadlužená s konzervativní politikou, tak náš problém není dluh vůči HDP. Mohl by být, kdybychom pokračovali v současné rozpočtové politice. Aktuálně je tedy problém stav rozpočtu. Kdybych to měl říci přirovnáním, jsme v situaci, kdy dám do umyvadla teče voda, ale umyvadlo je pořád poloprázdné. Naším problémem tedy není přeplněné umyvadlo, ale to, že teče voda. 

Marek Mora, viceguvernér ČNB

My nechráníme spotřebitele, ale finanční stabilitu, říká viceguvernér Mora

České banky hlídáme, hypoteční pravidla příliš neporušují. Nemovitosti jsou drahé, ale už jsou vidět signály ochlazení, říká v rozhovoru pro server newstream.cz viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora.

Přečíst článek

Tahle vláda už se nestará, co bude příští rok

A jak si vysvětlujete to, že ačkoli ceny rychle rostou, tak sazby na dlouhodobých dluhopisech nerostou?

Protože investoři nadále očekávají, že centrální banka nakonec situaci zvládne, že inflace nebude dlouhodobě vysoká - což odpovídá pověsti, kterou si ČNB vybudovala za třicet let. 

Tedy pro vládu je stále pohodlné si půjčovat peníze...

Takhle vláda už je jednoznačně předvolební, ta se vůbec nestará o to, co bude příští rok. 

Když se podíváte na jiné centrální banky, třeba ECB či Fed, jak hodnotíte jejich kroky?

ECB i Fed jsou ochotny tolerovat více inflace než ČNB, ale i třeba maďarská či ruská centrální banka. Řekl bych, že centrální banky tradičních (!) demokracií se paradoxně méně starají o svůj mandát než centrální banky zemí, které mají tradici kratší nebo je na ně pohlíženo na méně demokratické. To je paradox daný tím, že třeba u Fed či ECB je obyvatelstvo ochotnější tolerovat inflaci, má s ní svou zkušenost, nejsou to ti střádalové, ale spíše lidé závislí na momentálních příjmech. To je jeden kus pravdy. Druhý je ten, že třeba ECB ani nic jiného nezbývá, protože některé slabší země by zvýšením sazeb vyřídila. 

Ivan Šramko, bývalý guvernér Slovenské národní banky a poradce českých miliardářů

Slovensko nevyužilo dobré časy, má větší dluh než Česko, říká exguvernér Šramko

V reakci na rostoucí inflaci zvedla Česká národní banka (ČNB) koncem června úrokové sazby. V postpandemické době patřila k prvním z centrálních bank rozvinutých zemí, které se k takovému kroku uchýlily. „Myslím si, že se mohou relativně brzy dostavit kýžené efekty: určité ochlazení a zmírnění inflace,“ říká v rozhovoru pro server newstream.cz ekonom a bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko, který je poradcem českých miliardářů. 

Přečíst článek

Češi jsou střádalové, inflace je poškozuje víc než anglosaské rodiny

Rozdílem v tom, jak se obyvatelstvo staví k penězům, si tedy vysvětlujete třeba i nesouhlasný postoj Německa k expanzivní politice? Když Němci a Rakušané podobně jako Češi mají spíše úspory než úvěry.... 

Německo z toho nemůže být úplně šťastné, oni na tom ztrácejí. My jsme součástí skupiny zemí, kde rodiny mají významná finanční aktiva v bankách. Tudíž je inflace poškozuje víc. Zatímco v anglosaském světě má rodina především na krku úvěry, proto jim současná situace pomáhá. Oni se nemohou krizí prošetřit, potřebují neztratit práci a vydělávat. Jinak tu hypotéku nesplatí. 

Evropa přišla s úvěrovou pomocí, která má vyústit ve společný dluh a jeho splácení. Mezi zeměmi jsou přitom obrovské rozdíly. Kam tohle povede?

Vytváří to trh s prvním společným dluhopisem, který je investory přijímán pozitivně. Jsou to významné peníze, které mění perspektivu, jak jednotlivé země porostou. Poprvé v historii se dá předpokládat, že italská ekonomika poroste rychleji než ekonomiky nových členů EU, protože Italové dostanou masivní peníze. Je to zároveň přerozdělování i od chudších k bohatším, což už tu ale směrem k bankám bylo i předtím. Když jsem přišel do ECB v roce 2005, tak tehdy slovo solidarita znamenalo, že se přesouvaly peníze od bohatších členů k chudším. Teď to například znamená, že se peníze slovenských penzistů přesunou k italským bankéřům. 

Michal Šnobr

Michal Šnobr: Jsem investor, akcionář, hoteliér, zemědělec i fanda Lega

Známý aktivistický akcionář firmy ČEZ Michal Šnobr v červenci prodá svůj herní řetězec JRC Czech. Jde prý trochu konsolidovat své rozkročení - chce se soustředit na rozvoj Amenity Resorts a návazný byznys včetně farem a současně se aktivněji vrátí i na kapitálové trhy. A s větším kapitálem. „Přichází správná doba,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz.

Přečíst článek

Ale pořád chudší státy dostávají rozpočtové injekce...

Ano, ale i ty mohou být nyní vyšší pro bohaté státy než pro chudé. Na druhou stranu se dá říci, že Češi v mnoha směrech předčili úroveň tradičních členů EU. My už nejsme chudší země. 

Evropa nemá jinou možnost než společný dluh

Šlo by současnou situaci řešit jinak než tímto společným evropským závazkem?

Jestli chce mít ECB zachovanou eurozónu, nezbývá jí, než to řešit takhle. 

Pandemie přinesla nové jevy typu nedostatek lidí a nepřirozený růst cen nemovitostí. Co podle vás táhne růst realitního trhu?

Lidé se v obavě z inflace snaží uchovat hodnotu peněz. Nemovitosti jsou vnímány jako protiinflační ochrana. Pak jsou samozřejmě specifické věci jako u nás, že se nestaví a podobně. 

Centrální banka už před časem omezila přístup k úvěrům, řeší to situaci?

Nemovitosti se nevyřeší měnovými nástroji, ale zvýšením jejich nabídky. Že se začne stavět. Praha má kolem 600 tisíc bytů, průměrná doba je dožití bytu je sto let, tak je potřeba stavět ročně šest tisíc bytů, aby zůstal fond zachovaný. Což se neděje. Je to věc tedy více regulační a politická. 

Architekt Petr Kolář

Architekt miliardářů Kolář: Luxus není zlatý kohoutek, ale dokonalá funkčnost

Petr Kolář patří k nejžádanějším českým architektům současnosti, i miliardáři na něj stojí frontu. Staví hotelové resorty, vesnice, olympijské parky i rodinné domy. Označení „architekt miliardářů” se ale brání. „Kvalitní architektura jde dělat i s útlým rozpočtem, stavíme projekty i za milion,” říká Kolář v rozhovoru pro newstream.cz.

Přečíst článek

Růst cen nemovitostí zvolní

Jak myslíte, že se ceny nemovitostí budou vyvíjet dál?

Dá se čekat, že tempo zvolní. Už výnosy z nájmů vůči cenám klesly, což bude hrát nějakou roli. Na druhou stranu když budou inflační vyhlídky jaké jsou a i sazby v ECB budou takto nízké, tak sem půjdou peníze dle jednoduché logiky, že když si půjčím za zápornou sazbu, je výhodné je vrazit do nemovitostí. 

Druhá věc, kterou přinesla pandemie, je nedostatek lidí... 

To je důkazem toho, že ekonomika žádné stimuly nepotřebuje. Máme napětí na trhu práce nikoli ve smyslu nedostatku míst, ale lidí. Poptávají se všechny typy lidí, i nekvalifikovaní, což se děje na vrcholu cyklu. Vede to k tomu, že si lidé mohou říct vlastníkům kapitálu o více peněz, tedy se rebalancuje rovnováha mezi vlastníky kapitálu a zaměstnanci, což je realita, která půjde na úkor zisku. Situace se změní, až se adekvátně změní makroekonomická politika, tedy přitvrdí se, centrální banky, rozpočty.

Central Park Žižkov

Zdanění prázdných bytů nefunguje, ukazuje praxe

V kanadském Vancouveru a australském Melbourne zavedli zvláštní daň na prázdné byty. Dostat tyto nemovitosti na trh a snížit problém s nedostupným bydlením pro místní se ale nepodařilo.

Přečíst článek

Krom toho teď svět zažívá potíže v dodavatelsko-odběratelském řetězci, v logistice, i geopolitické napětí, myslíte, že jde už o trvalé jevy? 

Trvale ne, ale ještě nějakou dobu potrvá situace, ve které se nerovnováhy budou projevovat vždycky někde jinde. Vyřešíte je v jedné části výrobního řetězce a někde jinde se zase projeví problém. Myslím, že ještě rok dva budou problémy přetrvávat. Je to i o tom, že některé země čelily jinak situaci. Nechci mluvit o medicíně, ale než se naučíme s virem žít, ještě to potrvá, je to křehké. 

V poslední době se hodně mluví o ESG. Jak se na to díváte ve skupině? 

Naše skupina se tím řídí, omezujeme financování špinavých sektorů, snažíme se prosazovat tyto cíle. Obecně svět se změnil v tom, že vícekriteriální řízení nejenom v závislosti na zisku, ale i jiných věcech, je s rozvojem technologií snadnější. Je to projev této změny. A my jsme svědomití investoři. Platí, že všechny změny nemusí být k lepšímu, ale vždycky jsou příležitost. 

Svět bude potřebovat dlouhodobé peníze

Doménou vaší skupiny je pojišťovnictví. Jaké jsou v sektoru teď největší výzvy? 

Klíčové je umožnit pojišťovnám více investovat. Po krizi v roce 2008 se hodně přitvrdilo. Pojišťovny mají principiálně tři zásadní úkoly ze společenského hlediska. Zaprvé umožňují těm, kdo se dostali do průšvihu, získat likviditu, v situaci, kdy by jim banka nepůjčila. Typicky mlynář, kterému voda vzala mlýn. Druhá věc je, že pojišťovny sdílejí v poolech rizika a sami se vyvažují. Třetí je, že mohou investovat do věcí, které dlouhodobě přináší výnos. Pojišťovny vždycky byly dlouhodobý investor, takový, který může koupit dům v centru města poměrně draho, ale počítat s tím, že se za třicet let zhodnotí. Stejně tak umění, pojišťovny historicky byly velký kupec umění, právě proto, že mohly investovat do věcí, které nebylo nutné hned prodávat.  

To, co se stalo po roce 2008, erodovalo možnost pojišťoven investovat v míře, jako dříve. Myslím, že je nutné se k tomu rozumně vrátit. Svět bude potřebovat dlouhodobé peníze. Je třeba, aby se trochu změnila regulace a to, jak se jim počítá kapitál. 

Děje se v tom něco?

Debaty se vedou a povedou a snad to povede k nějaké rozumné rovnováze. 

Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky

Jana Brodani: V junk dluhopisech a kvazifondech může být až sto miliard

Většina nabídek pochybných investic cílí na vyšší střední třídu, na vzdělané lidi, lékaře, podnikatele, daňové poradce, vlastně specialisty, kteří si peníze vydělali tvrdou prací. „Problémem je, že když při nabídce člověk slyší ČNB, tak na to skočí. Ti lidé nejsou hamižní. Oni odevšad slyší, že čtyři procenta bude inflace, takže slibovaný výnos sedm procent je nezarazí,“ říká v rozhovoru pro server newstream.cz šéfka Asociace pro kapitálový trh ČR Jana Brodani. Největší smysl přitom podle ní mají tradiční, pravidelné a dlouhodobé investice.

Přečíst článek

Jak jste v Generali vlastně prožili pandemii?

Poměrně rychle jsme přešli na home office v míře, o které bychom si před covidem mysleli, že je naprosto nemožná. Zjistili jsme, že byznys můžeme dělat na dálku. V případě české Generali se hned vyvinuly projekty, skrze které bylo možné vše prodávat online. Jiná věc je, že cítíme potřebu se potkávat, pojišťovnictví je osobní byznys. 

Už jste se vrátili do kanceláří?

Úplně ne. Navíc jsme změnili způsob, jakým budeme pracovat. Nevrátíme se do systému, že lidé budou pět dní v týdnu v kanceláři, ale jen párkrát v týdnu. To je mimochodem strašně drsná zpráva pro byznysy kolem office center. I po návratu do kanceláří budou mít obědů polovinu, možná dvě třetiny. 

To asi dopadne i na vlastníky nemovitostí, že? I když zatím jejich ceny neklesly...

Zatím jsou nemovitosti vnímané jako že lepší je mít peníze tam než v bance, když je inflační doba. Ale můj názor je, že zvláště v nemovitostech, které jsou financované přes úvěr, se začne přepočítávat. Když banka nemovitost financuje, chce vidět příjmy, které s ní jsou spojené. Vlna debaty o cenách přijde příští rok. Všechno se zpátky nevrátí. 


Miroslav Singer (53)

Vystudoval VŠE, obor matematické metody v ekonomii, doktorské studium absolvoval na University of Pittsburgh. Před revolucí krátce působil jako asistent v Prognostickém ústavu. Byl hlavním ředitelem společnosti Expandia. V roce 2005 byl jmenován členem bankovní rady České národní banky (ČNB) a jejím viceguvernérem. O pět let později se stal guvernérem ČNB, v roce 2016 jej vystřídal Jiří Rusnok.

Od roku 2017 je ředitelem institucionálních vztahů a hlavním ekonomem holdingu Generali CEE a předsedou dozorčí rady Generali České pojišťovny. Vedle toho je místopředsedou dozorčí rady banky Moneta, konzultuje a přednáší mj. na pražské VŠE.

>>>>>>Další rozhovory s vilvnými osobnostmi nejen ze světa financí čtěte zde<<<<<<

Reklama

Související

Tomáš Nidetzký, viceguvernér ČNB

Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký: Od Aleše Michla jsem nikdy neslyšel, jak mají být sazby vysoké

Přečíst článek
Miroslav Singer

Bývalý guvernér ČNB Singer: Přestaňme si hrát na bídu. Žádná krize není

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme