Reklama

Slovensko nevyužilo dobré časy, má větší dluh než Česko, říká exguvernér Šramko

Slovensko nevyužilo dobré časy, má větší dluh než Česko, říká exguvernér Šramko
skupina SAB
Stanislav Šulc

V reakci na rostoucí inflaci zvedla Česká národní banka (ČNB) koncem června úrokové sazby. V postpandemické době patřila k prvním z centrálních bank rozvinutých zemí, které se k takovému kroku uchýlily. „Myslím si, že se mohou relativně brzy dostavit kýžené efekty: určité ochlazení a zmírnění inflace,“ říká v rozhovoru pro server newstream.cz ekonom a bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko, který je poradcem českých miliardářů. 

Centrální banky Maďarska a Česka zvýšily základní úrokové sazby, k čemu to povede krátkodobě a dlouhodobě? 

Česká národní banka z mého pohledu potvrdila velkou profesionalitu, když vzhledem k rostoucí inflaci přistoupila k očekávanému a smysluplnému zvýšení základní úrokové sazby, i těch 25 bazických bodů bylo v souladu s očekáváním. Mimochodem, když jsem byl guvernérem Národní banky Slovenska, byla pro nás ČNB vzorem, protože byla první centrální bankou z tohoto regionu, která přistoupila na řízení monetární politiky prostřednictvím inflačního cílení. My jsme ji poté po několika letech následovali. Ale zpět ke zvýšení sazeb. Myslím si, že se mohou relativně brzy dostavit kýžené efekty, mohlo by dojít k určitému ochlazení a zmírnění inflace.

Hodně se ale mluví o tom, že současná inflace není hnána spotřebou, ale ceny jdou nahoru kvůli rostoucím cenám vstupů vyvolanými globálními pandemickými opatřeními.  A proti tomu růst sazeb příliš nepomůže…  

To si nemyslím. Samozřejmě inflace má celou řadu příčin. Jednou z nich je skutečnost, že se ekonomika začíná po pandemii rozbíhat, je to reakce na to, že mnohé věci byly utlumené a poptávka je vyšší než nabídka. To přirozeně vede k růstu cen, který se projevuje v harmonizovaném indexu. V něm zdaleka nejsou všechny komodity a možná tam nejsou zahrnuty právě ty komodity, které nyní rychle zdražují. 

Nepovede zvýšení sazeb k přílišnému zesílení koruny? 

Reklama

Podobné kroky vždy mají různé efekty a při růstu sazeb lze přirozeně očekávat, že to povede k růstu koruny. Ale i na to má ČNB nástroje. Nevýhoda koruny je, že je relativně dost volatilní a velké výkyvy zaznamenala i v roce 2020. 

V jakém stavu je česká ekonomika ve srovnání s tou slovenskou, potažmo ekonomikou eurozóny, jíž je Slovensko členem? Například inflace v Česku byla trochu vyšší než ta v eurozóně. 

Česká ekonomika přes pandemii ukázala dobrou kondici. Například pokles HDP byl relativně nižší, než byl třeba průměr eurozóny. Vycházela z nízké míry nezaměstnanosti a také byla výrazně méně zadlužená než řada států eurozóny potažmo EU. Nezaměstnanost se u vás v reakci na koronakrizi příliš nezvýšila a zadlužení vlastně také ne, tedy pokud to porovnáme se zbytkem Unie a vezmeme do úvahy to, o jak bezprecedentní situaci šlo. Tuším, že odhady hovoří o nárůstu zadlužení na nějakých 53 procent HDP. Českou republiku jsme dávali Slovensku za příklad, my jsme totiž ekonomicky dobré časy neuměly využít a dluh nám vzroste až k nějakým 65 procentům HDP.  

Takže byste chválil českou vládu za to, jak dávala firmám a lidem podporu? 

Z hlediska fiskální politiky to byl takový průměr, ale ukázalo se, že struktura českého hospodářství je odolné a v důsledku těchto vlivů to česká ekonomika zvládla lépe než průměr Unie. Na Slovensku byl menší pokles HDP, ale ten rozdíl mezi vámi a námi není tak zásadní. Nyní se očekává, že letos i v příštím roce dojde k růstu slovenské ekonomiky o čtyři procenta a obdobně se předpokládá i růst českého hospodářství.

Nesplácené úvěry živnostníků rostou rychleji než za krize 2008.

Živnostníci na huntě. Nesplácené úvěry jim rostou rychleji než za krize 2008

Objem nesplácených úvěrů živnostníků během pandemie vzrostl o padesát procent. Jde o nejpostiženější skupinu dlužníků vůbec. 

Přečíst článek

Česká vláda během pandemie a nouzového stavu schválila novou pravomoc ČNB odkupovat dluhopisy, což by pomohlo do ekonomiky pumpovat peníze. Za jakých podmínek by tuto možnost mohla využít? 

Hlavní smysl tohoto nestandardního opatření, které využívá třeba Evropská centrální banka (ECB), bylo a stále je zabezpečit bankovní sektor. Firmy se tak jednak k úvěrům dostanou, navíc za velmi výhodných podmínek. Díky čemuž se ekonomika může rozjet po určité stagnaci či poklesu. Myslím si, že ČNB k tomuto opatření nepotřebovala přikračovat, protože se veze na vlně přebytku likvidity. A tato vlna trvá dál, takže opravdu nevidím žádný důvod, proč by k takovému kvantitativnímu uvolňování centrální banka přistupovala. Ostatně i zvýšení sazeb napovídá, že ČNB směřuje k méně uvolněné monetární politice.  

Ještě se vraťme k inflaci, o které hovoří stále více investorů. Bojí se, že ve vyspělých ekonomikách nastoupí určitá dlouhodobá inflace. Budou mít centrální banky dostatek nástrojů na to, aby tomu zabránily? 

Nástroje mají. Ony jsou ale velké rozdíly mezi Spojenými státy a Evropou. ECB zatím velké inflační hrozby nevidí, naopak inflace je někde pod dvěma procenty, což je její cíl a inflace se tak dostává do žádané úrovně po letech, kdy byla nulová a hrozila i deflace. Evropská centrální banka tak zatím vůbec neuvažuje o případném zvýšení sazeb, naopak spíše bude dál trvat období sazeb blížících se nule. 

A Amerika? 

Tam je situace jiná. Předně USA změnily principy hodnocení měnové politiky a nyní průměrují delší časové období. Tedy připouštějí, že může být inflace i vyšší než tradiční dvě procenta. To je významná změna ve filozofii měnové politiky Spojených států. Dále očekávám, že Bidenův podpůrný dvoubilionový balík může výrazně zvýšit inflaci. V Evropě je inflace tlačená především poptávkou a nedostatečnou nabídkou, což ale bude časově omezené, pak bude hrát roli i to, že řada lidí během pandemie neutrácela a nyní nakumulované peníze utratí. I to povede k růstu inflace. 
A v Evropě jsou i další vlivy. Německo například zvedlo DPH, což také zvýší ceny. Všechno to jsou však jednorázové vlivy s dočasným efektem, na které většinou není potřeba reagovat změnou měnové politiky. Nekontrolovatelnou inflaci tedy zatím neočekávám. 

Protože vždycky tu je možnost zvýšit sazby. 

Ano, ale obávám se, že i kvůli různému zadlužení u jednotlivých států během pandemie i před ní, nebude jednoduché sazby zvýšit. Zvlášť pro velmi zadlužené státy by to mohlo přinést enormní zátěž pro dluhovou službu. Riziko ze zvýšení sazeb pro země jako Řecko, Itálii a jiné bude mít vliv. 

Bude mít pandemie vliv na stav a pozici eura, potažmo eurozóny? 

Myslím, že výraznější ekonomický vliv tam nebude. Sledujete-li vyjádření prezidentky ECB Christine Lagardeové, která říká ještě odvážnější věci než Mario Draghi, podpora eura je bezbřehá. Ostatně odpovídají tomu i nejnovější kroky ECB včetně vydávání společných eurových dluhopisů. Euro se ukázalo jako stabilní měna a myslím, že tato krize může důvěru v jeho stabilitu i smysluplnost ještě posílit. 

Společný dluh eurozóny je další nestandardní nástroj, k němuž se ECB uchýlila. Co o něm soudíte? 

Mě na tom ruší jen to, že se zatím nevytvořily nástroje, z něhož se bude splácet.

Investiční alkohol. Češi hledají alternativní cesty, jak zhodnotit úspory.

Lukáš Kovanda: Jak porazit inflačního strašáka? Investicí, třeba i do whisky

Pokud Češi nechtějí o své vydělané peníze do budoucna přicházet, kvůli nulovým, ba záporným úrokovým sazbám a citelné inflaci, musí investovat. Do čeho? Nad tím se ve komentáři zamýšlí Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Přečíst článek

Nespoléhá se na další růst ekonomiky, kterým by se ten dluh splatil? 

Zatím to opravdu není úplně dořešené. Návrhy počítají s tím, že se ten dluh bude splácet z nových daní. Měla být digitální daň, měla být daň z finančních transakcí, měla se zavést nová cla. Tyto neexistující nástroje mají v budoucnu přinést dostatek peněz na splacení toho dnes již reálného dluhu. Teoreticky by to tedy nemělo zasáhnout jednotlivé členské státy, ale je to stále jen teorie. Ale jinak ta samotná emise je určitý stmelující prvek a všechny státy dostávají šanci prostřednictvím fondu obnovy nastartovat postpandemický růst a řešit také problémy s digitalizací nebo přechodem na bezemisní ekonomiku. 

Tedy to vnímáte pozitivně? 

Ano, někteří to dokonce označují za svého druhu nový Marshallův plán pro Evropskou unii. A je důležité, že podpora z fondu obnovy stojí na solidárním principu a možnost využít ji mají všechny země stejnou. 

Ekonomicky jistě ano, ale necítíte, že by tento nástroj mohl přinést politické problémy? 

Už delší dobu vnímám, že sbližování zemí EU bohužel neprobíhá tak, jak jsme čekali. A ano, souvisí to s tím, které politické síly se dostávají v některých zemích k moci. Nekonečný politický cyklus tak opravdu může přinést nové politiky a nové vlády, které začnou zpochybňovat samotný smysl myšlenky společné Evropy. A v tom si bohužel nemůžeme být nikdy ničím jistí. Stačí, kdyby podobné tendence převládly v Německu nebo ve Francii a může to vést k úplnému rozkladu EU. Rozhodně tedy politika může být nebezpečnější než ekonomika, tam žádný podobný tlak nehrozí. 

Zmínil jste, že v Americe dochází ke změně filozofie monetární politiky a krátkodobá inflace tam již nehraje prim. O něčem podobném mluvil před pár týdny také šéf J&T Banky Štěpán Ašer: „Je inflace opravdu podstatná pro stanovení sazeb? Rétorika řady centrálních bank se změnila. Začaly mluvit o tom, že není třeba se zajímat o krátkodobou inflaci, ale řešit střednědobé cíle. Já si to interpretuji tak, že v tom krátkém horizontu svět na cenovou stabilitu rezignoval.“ Ostatně i Economist o dvouprocentním inflačním cíli a jeho nemodernosti psal již před několika lety. Vidíte někde nějaký optimální model řízení měnové politiky, který by odpovídal současné době? 

Mně se opravdu líbí, jak to dělá ČNB. Je to klasická a zodpovědná měnová politika, skutečně nezávislá, sledující hlavní cíl, kterým má být cenová stabilita. Ta se nejlépe vyjadřuje tím harmonizovaným spotřebitelským indexem, který sleduje jen zboží a služby, které se skutečně týkají lidí a jejich peněženek. Ale například ceny nemovitostí tam nejsou. Ale řeší se, že by se ten hlavní rámec mohl změnit. Byly debaty, zda nezvýšit inflační cíl na tři či tři a půl procenta, aby měnová politika neměla tak přísné kontury. Zdá se mi, že řešení přináší prodloužení toho sledovaného období a nepřistoupení k akci při každém překročení těch dvou procent. 

Tedy svým způsobem optimální pro současnost by byla kombinace delšího sledovaného období a jeho průměrování a klidně i vyšší inflační cíl? 

Přesně tak. Je totiž důležité detailněji sledovat faktory, které se na inflaci podepíšou. Když připomeneme zvýšení DPH v Německu, tak kvůli tomu opravdu není potřeba měnit měnovou politiku, navzdory tomu, že ceny to určitě zvýší. 

V předchozí krizi v letech 2008 a 2009 měl velké problémy bankovní sektor. Nedoutná tam nějaký problém i nyní? Banky samozřejmě jsou v jiné kondici, zároveň ale například česká vláda vyhlásila několikaměsíční úvěrové moratorium. 

Vše závisí na tom, jak rychle se bude ekonomika sbírat. U některých firem totiž může dojít k problémům s likviditou, a to i navzdory tomu, že se již jejich byznys rozbíhá. Jestli se nepletu, tak v Česku je vyšší objem hypoték než korporátních úvěrů, tedy právě hypotéky budou klíčovým tématem. A vzhledem k tomu, že nezaměstnanost je stále relativně nízko a mzdy nijak neklesají, nejde u hypoték očekávat žádné větší otřesy. Ale samozřejmě pokud by právě toto nastalo, pak by teoreticky mohlo dojít i k nějakému systémovému problému u bank. Signály ale o takové situaci v tuto chvíli nejsou, ostatně i ceny nemovitostí u vás stále rostou, což je důkazem toho, že poptávka je stále vyšší než nabídka. Když jsem se díval na základní údaje o výkonnosti českých bank za rok 2020, tak sice byla nižší ziskovost než v roce 2019, ale jinak další údaje byly v pořádku.  

Je tedy na realitním trhu bublina, když ceny nemovitostí rostou i v takové situaci, jakou přinesla pandemie? 

ČNB mluví o tom, že ceny nemovitostí u vás jsou nadhodnocené asi o 20 procent. To považuji za relevantní odhad. Doposud to bylo tlačené zejména převisem poptávky nad nabídkou, teď se ale k tomu připojují ještě růsty cen vstupů, protože roste železo, dřevo i práce, což přinese další tlak na ceny.

Ceny bytů letí vzhůru, ilustrační foto.

Největší banky v Česku zdražují hypotéky. Která ji má teď nejlevnější?

Česká národní banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu. To povede k růstu hypoték, které však zdražují již delší dobu. Kolik v současnosti stojí hypotéka s fixací na pět let?

Přečíst článek

Jaká je situace na Slovensku? 

U nás také rostou ceny nemovitostí, ale zatím jsem neslyšel ani to, že by byly nadhodnocené, natož že by tam byla bublina. U nás se to zatím stále vnímá jako dopad vyšší poptávky a také u nás přijde ten růst vstupů. Navíc zdaleka ne v celé Unii jdou ceny nemovitostí nahoru, v letoviscích v Portugalsku jdou kupříkladu kvůli pandemii dolů. 

Ivan Šramko (63) 

Bratislavský rodák, absolvent VŠE v Bratislavě. Do roku 1990 pracoval v Železničnom staviteľstve Bratislava. Poté byl dva roky ve vedení VÚB, zakládal společnou banku VÚB - Credit Lyonnais. V letech 1992 až 1998 byl šéfem Istrobanky, poté členem vedení Tatrabanky. V letech 2002 až 2004 byl viceguvernérem Národnej banky Slovenska, posléze až do roku 2010 jejím guvernérem. Působil mimo jiné jako velvyslanec Slovenska u OECD, do loňska byl předsedou Rady pre rozpočtovú zodpovednosť. Nyní působí jako člen dozorčí rady Trinity Bank, je předsedou dozorčí rady společnosti Slovenské elektrárne.  

Foto: skupina SAB

Reklama
Doporučujeme