České firmy si udržují optimismus. Nálada německých firem spadla na úroveň covidového roku 2020.

Celkový index důvěry v další ekonomický vývoj v Česku se v dubnu snížil. Dolů jej stáhla nálada spotřebitelů, a to kvůli Perskému zálivu. České firmy si zatím z většiny zachovávají optimismus. Německé firmy se ale cítí stejně špatně jako v covidovém roce 2020.

„Březnový průzkum nálad odkrývá dva paralelní světy odehrávající se v české ekonomice. V tom prvním je spotřebitel, který vnímá situaci v Zálivu s obavami z růstu cen a částečně také nezaměstnanosti, v tom druhém jsou firmy očekávající další růst poptávky, a tedy pokračování konjunktury,“ hodnotí výsledky březnového průzkumu,“ shrnuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek výsledky šetření nálady podnikatelského sektoru a sektoru spotřebitelů.

Šetření, které pravidelně provádí Český statistický úřad (ČSÚ), ukázalo, že se celkový indikátor ekonomického sentimentu v dubnu meziměsíčně snížil o 0,8 bodu na hodnotu 101,3 bodu. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů zůstal na březnové hodnotě 100,4 bodu, indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 4,4 body na hodnotu 106 bodů.

„Jedná se o mírně nižší hodnotu než o měsíc dříve (102,1) a naopak mírně vyšší, než očekával trh (100,9),“ hodnotí výsledky hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil.  

Německé firmy upadají do pesimismu

Index podnikatelského klimatu dnes zveřejnil také respektovaný mnichovský institut Ifo. Podle něj se nálada mezi německými podniky v dubnu oproti březnu snížila z 86,3 na 84,4 bodu, což znamená nejnižší hodnotu od května 2020. Jak zhodnotil prezident Ifo Institutu Clement Fuest, iránská krize dopadla na německou ekonomiku tvrdě. Výrazně pesimistická očekávání mají do budoucna zejména podniky chemického průmyslu, které stále častěji upozorňují na problémy v dodávkách meziproduktů. Problémy v logistice trápí i sektor služeb a výrazné zhoršení se projevuje také v obchodě. „Firmy citelně zrevidovaly směrem dolů své hodnocení jak současné situace, tak očekávání. Maloobchodníci se obávají především toho, že se spotřebitelé budou kvůli inflaci více omezovat ve výdajích,“ uvedl Fuest.

Tvrdý zásah podle něj utrpělo také stavebnictví, kde se nálada propadla o deset bodů. Firmy byly výrazně méně spokojené se získáváním nových zakázek.

České firny doufají v brzký konec

Celkový indikátor důvěry podnikatelů zůstal dle konjunkturálního průzkumu ČSÚ zůstal v dubnu na stejné úrovni jako v předchozím měsíci. „Dubnový průzkum ukazuje, že firmy vstupují do druhého čtvrtletí v dobré kondici a s optimismem na tváři. Možná stále převažuje očekávání, že válka v Zálivu se brzy stane minulostí a vše se vrátí do dřívějších kolejí,“ zamýšlí se k celkovému indexu Petr Dufek.

Nárůst optimismu se projevil ve stavebnictví, kde index stoupl o 1,7 bodu a také ve vybraných službách (plus 2,6 bodu).

Optimismus ale neplatí pro všechny. „Mírný pokles důvěry hlásí průmysl, který sice o něco lépe hodnotí současnou poptávku včetně té zahraniční, má však nižší očekávání ohledně budoucího objemu výroby i zaměstnanosti. Očekává také růst cen výstupů,“ říká Vít Hradil. Důvěra v průmyslu se snížila o 2,4 bodu.

Vedoucí oddělení konjunkturálních ČSÚ Jiří Obst upozorňuje na to, že některá odvětví mají dlouhodobý problém nejen s nedostatečnou poptávkou, ale i nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců a bariérou růstu produkce se stává také zhoršující se geopolitická situace, která má výrazný vliv na růst ceny vstupů.

Spotřebitelé opatrnější

Mezi firmami klesla také důvěra podnikatelů v obchodě (minus 3,2 bodu). Obchodníci už zřejmě vidí, že spotřebitelé začali být opět obezřetnější ve svých nákupech. To ostatně zjistil i indikátor ČSÚ, který se meziměsíčně snížil o 4,4 bodu na hodnotu 106 bodů. „Podíl spotřebitelů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se výrazně zvýšil. Podíl respondentů, kteří hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících, se téměř nezměnil. Meziměsíčně se snížil podíl domácností očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících. Počet respondentů, kteří neplánují v příštích dvanácti měsících pořizovat velké nákupy, se téměř nezměnil,“ uvedl ČSÚ.

„Zatímco v březnových datech se válka v Iránu projevovala jen velmi omezeně, pokud vůbec, v dubnu již její dozvuky jsou zřetelné. Průmysl i stavebnictví předpokládají, že budou nuceni zdražovat svoji produkci, což zní jako realistický důsledek omezeného vývozu energetických a jiných surovin z Perského zálivu. Tlak na vyšší ceny vnímají i spotřebitelé, kteří nemohli přehlédnout vyšší ceny pohonných hmot a předpokládají, že tím problém ještě nekončí,“ sumarizuje hlavní ekonom Investiky Vít Hradil s tím, že navzdory zhoršení však důvěra spotřebitelů zůstává relativně vysoko nad svým dlouhodobým průměrem a o všeobecné skepsi zatím nelze hovořit.