Brexit firmy odradil, Trumpova cla je mohou vrátit zpět do Británie
Spojené království se po letech nejistoty spojené s brexitem ocitá ve výhodné obchodní pozici. Podle stanice CNBC by mohlo těžit z aktuálního napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Prezident Donald Trump totiž hrozí zavedením 30procentních cel na evropské zboží, pokud nebude do 1. srpna dosaženo nové obchodní dohody. Pokud ke clům skutečně dojde, část evropských firem by mohla přesunout výrobu do Velké Británie, která má s USA příznivější celní podmínky.
Po referendu v roce 2016, ve kterém Britové rozhodli o vystoupení z EU, došlo k odlivu firem a investic do jiných evropských zemí. Mnohé společnosti přesunuly své sídlo nebo výrobu do členských států EU, aby si zachovaly přístup na jednotný trh a vyhnuly se byrokratickým překážkám. Zasaženy byly zejména finanční služby – banky jako Goldman Sachs či JPMorgan přemístily část aktivit do Frankfurtu, Amsterdamu nebo Paříže.
Dnes však analytici vidí příležitost pro částečný návrat. Alex Altmann, partner poradenské společnosti Lubbock Fine, uvedl, že v případě zavedení vysokých cel na zboží z EU by britské podniky měly výhodnější přístup na americký trh. „Spojené království má po brexitu volné kapacity ve výrobě. Pokud budou cla opravdu tak vysoká, otevře se prostor pro návrat Británie jako evropského výrobního centra,“ uvedl pro CNBC Altmann.
Americký prezident Donald Trump prosazuje na veškeré zboží z Evropské unie minimální clo 15 až 20 procent. Odmítá také, aby se snížila sektorová cla na automobily z EU, která nyní činí 25 procent. Uvádějí to zdroje deníku Financial Times (FT).
Trump prosazuje na všechno zboží z EU minimální clo 15 až 20 procent
Money
Británie má s USA uzavřenou obchodní dohodu, která mimo jiné snižuje clo na automobily na 10 procent a zajišťuje nízké poplatky na dovoz oceli. Londýn rovněž uzavřel takzvanou „resetovací“ dohodu s EU, kterou připravila vláda premiéra Keira Starmera. Tato dohoda částečně napravuje dopady brexitu a zmírňuje obchodní bariéry, které vznikly po vystoupení z jednotného trhu.
Navzdory těmto pozitivním signálům panuje mezi odborníky skepse ohledně toho, jak rychle se investice do Británie skutečně vrátí. Carsten Nickel, analytik společnosti Teneo, upozorňuje, že případné přesuny výroby z EU do Británie by trvaly roky. „Mluvíme tu o rozhodnutích, která mají mnohaletý horizont. Přemístit výrobu z Německa nebo Švýcarska do Británie není něco, co firma udělá ze dne na den,“ upozorňuje Nickel.
Dále poukazuje na to, že britská ekonomika není silně zaměřena na exportní výrobu, na rozdíl od Německa nebo Itálie. Velkou výhodou Británie zůstává silný finanční sektor, nikoliv průmyslová výroba. Navíc není jisté, zda Trump svá cla skutečně zavede – v minulosti hrozil i 50procentní sazbou, ale reálné zavedení cel je stále nejisté a závisí na výsledku jednání s EU.
Ekonomové se shodují, že brexit měl na britskou ekonomiku negativní dopad. Podle britského Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost je HDP Spojeného království přibližně o 5 procent nižší, než by byl, kdyby země zůstala členem EU. Očekává se také, že objem exportu i importu bude v dlouhodobém horizontu o zhruba 15 procent nižší.
Přesto se Londýn snaží těžit ze současných změn v globálním obchodě. Pokud Trumpovy cla vejdou v platnost a rozdíly v podmínkách mezi Británií a EU budou dostatečně výrazné, mohla by se část výrobních kapacit – zejména v automobilovém či strojírenském sektoru – skutečně přesunout zpět do Spojeného království.
Do jaké míry se tyto scénáře naplní, ukáže až čas. Jisté však je, že postbrexitové období, které bylo dlouho charakterizováno ekonomickou nejistotou, se nyní začíná měnit v období nových příležitostí. Spojené království stojí na rozcestí a bude záležet na jeho strategii i vývoji v USA, zda se mu podaří přetavit aktuální geopolitické napětí ve vlastní ekonomický zisk.
Už je to tady zase. Americký prezident Donald Trump vyhrožuje Evropě vysokými cly. Nejen investoři si nepochybně kladou otázku, zda brát Trumpova slova vážně. Je to i tentokrát jen hra?
Jsou Trumpova cla ekonomickou hrozbou nebo jen divadlo pro voliče?
Názory
Většina Američanů si myslí, že prezident Donald Trump zachází příliš daleko ve snaze deportovat migranty žijící ve Spojených státech nelegálně. Ukazuje to aktuální průzkum veřejného mínění pro zpravodajskou televizi CNN, podle něhož je tohoto názoru 55 procent dotázaných a jen 14 procent si myslí, že Trumpova administrativa nejde dostatečně daleko. Na 30 procent Američanů pak má za to, že postup je odpovídající.
Trump to s deportacemi přehání, myslí si většina Američanů
Leaders
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
