Bohatých Čechů bude přibývat. Ale chudých také, říká šéf STEM

Do vyšší střední vrstvy patří v Česku nyní asi dva a půl milionu lidí. To je o milion a půl víc než před dvaceti lety. Podle sociologa a ředitele výzkumného ústavu STEM Martina Buchtíka jde o nejvýraznější sociologickou změnu v české společnosti za poslední generaci.

Do vyšší střední vrstvy řadí sociologové lidi, kteří nejen že dokážou naplnit své potřeby, jako je bydlení nebo konzum, ale jsou i schopni spořit, a následně investovat.

„Zajímavé je, že se všichni označujeme za střední třídu. To by vám řekli čtyři lidé z pěti. Za střední třídu se označí domácnost s příjmem nad třicet tisíc, což je zhruba hranice, kdy už nemáte nárok na žádnou státní dávku. Ale jsou to i lidé, kteří mají sto tisíc korun. V páru tedy dvakrát tolik na domácnost,“ říká Buchtík.

Jen na okraj. Do vyšší střední třídy se nepočítají lidé vysloveně bohatí. Tedy ekonomická elita. Do té patří v Česku asi sto tisíc lidí, tedy zhruba jedno procento obyvatel. Jde o lidi, kteří již nejsou závislí na pravidelných příjmech. Celebrity, řídící lidé státní správy či někteří podnikatelé.

Chudí budou chudnout, bohatí bohatnout

Ve Velké Británii řadí sociologové do skupiny elita asi šest procent populace. Podle Buchtíka z toho lze vyčíst jeden z očekávaných trendů budoucnosti. Spolu s mezigeneračním předáváním majetku, vazeb, kompetencí či důrazu na vzdělání bude i příslušníků elity v Česku přibývat.

Proti tomu stojí druhý trend budoucnosti. Ve stručnosti se dá vyjádřit tak, že pokud někdo nepatří k úspěšné sociální skupině, s velkou pravděpodobností k ní nebudou patřit ani jeho potomci. A naopak. Což povede nejen k fixaci současného majetkového a příjmového rozložení společnosti, ale také k dalšímu prohlubování rozdílů uvnitř společnosti. Jak říkají populární ekonomové, majetkové nůžky se budou ve společnosti rozevírat.

„Průzkumy ukazují, že když měli vaši rodiče vysokoškolské vzdělání, máte dvou třetinovou šanci ho získat také. Když jste měli rodiče s učňákem, máte tuto šanci pouze třináct procent,“ tvrdí šéf STEM.

Nejen vzdělání bude dál rozvrstvovat společnost. Dva příklady: Zrušení superhrubé mzdy více pomohlo lidem s vyššími příjmy. A krach Bohemia Energy, současně s rapidním zdražováním energií, se zase více dotýká lidí, kteří pocházejí z opačné části majetkového rozložení společnosti. Řadu lidí přivede zdražení energií do existenční tísně.

Lukáš Kovanda: Energetická chudoba hrozí více než třem milionům Čechů

Názory

V Evropě se objevuje hrozba plošných blackoutů, podle odborníků hrozí i v Česku. Navíc nás čeká citelné zdražení energií. A co víc? Odborníci hlásí konec levného cestování.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Covid za nic nemůže

Zajímavým poznatkem sociologů je, že větší rozdíly v ekonomickém postavení Čechů nesehrává covid, kvůli kterému už rok a půl nefunguje pořádně ekonomika. „Covidová krize nepřišla do vzduchoprázdna. Problémy v české společnosti tady byly. Některé pouze latentní. Krize je nasvítila jako reflektor na jevišti. A tím je vyjevila. A zapustila kořeny ve veřejném mínění,“ myslí si sociolog.

Zpět k vyšší střední vrstvě, která se v Česku významně rozvinula. Což potvrzují i údaje bank o úsporách občanů. Ty jsou nyní na historicky rekordní úrovni kolem tří bilionů korun. Podle sociologů je určujícím faktorem vzdělání. Což se projevuje v Česku i regionálně, a částečně to dokonce vysvětluje různé volební preference mezi velkými městy a obcemi. 

Exguvernér Singer: České rodiny oproti anglosaským inflace poškozuje víc

Money

My jsme součástí skupiny zemí, kde rodiny mají významná finanční aktiva v bankách. Tudíž je inflace poškozuje víc. Zatímco v anglosaském světě má rodina především na krku úvěry, proto jim současná situace pomáhá. Nemohou se krizí prošetřit, potřebují neztratit práci a vydělávat. Jinak tu hypotéku nesplatí, vysvětluje v rozhovoru pro newstream.cz hlavní ekonom skupiny Generali CEE Holding a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, proč je ve střední Evropě vyšší averze k inflaci.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

„Zatímco ve větších městech žije ve vyšší střední třídě kolem poloviny lidí, v okresech v ústeckém nebo karlovarském kraji to je kolem dvaceti procent,“ tvrdí Buchtík a dodává: „V Praze je přes třicet procent obyvatel s vysokoškolským vzděláním, což je fenomén v rámci celé republiky.“

Definice úspěchu? Vlastní bydlení

V Česku, ale i ve většině postkomunistických zemí, hraje velkou roli v tom, jak lidé posuzují svou úspěšnost, vlastnictví bydlení. To není v západních zemích zdaleka tak rozšířený fenomén. Zatímco v Česku bydlí ve vlastním asi 80 procent obyvatel, v Německu to není ani 50 procent. 

„Vlastnické bydlení je v Česku metou, od které se člověk hodnotí jako úspěšný. Mladá generace toho nyní dosáhne mnohem složitěji než generace jejich rodičů,“ tvrdí šéf STEM. Důvodem podle něj je i fakt, že v devadesátých letech se při privatizaci zejména podnikových bytů na sídlištích měst stala velká část lidí vlastníky bytů. A toto očekávání, vzor přístupu, přenášejí na další generaci. Máš byt, uspěl si. Nemáš? Selhal si.

Ani fenomén mladé generace, sdílení, se podle sociologů do přístupu k bydlení nepropsal. Touha po vlastním stále přetrvává. Ačkoliv se nyní, například v Praze, již řada lidí patrně překlopí k nájemnímu bydlení, což předpokládají i developeři a připravují projekty nájemních domů.

Na hypotéku budou mít zase už jen bohatí. Trh čeká skokový propad

Money

Éra levných hypoték je minulostí. Rostoucí sazby ČNB ženou nahoru cenu úvěrů na bydlení a bude hůř. V nejbližších měsících zdraží o tisíce. Pro mladé rodiny se vlastní bydlení stává stále více nedostupné. Bohatí byty kupují dál, i za astronomické ceny.

Veronika Kudrnová

Přečíst článek

Zařazení do střední třídy může být vnímáno čistě ekonomicky, ale také se do hodnocení dá zařadit sociální kapitál. Který se typicky projevuje v okamžiku, kdy potřebujete aktivizovat kontakty. „Nejlepším příkladem je, když někdo v širší rodině onemocní závažnější nemocí, tak zda je rodina schopna získat přístup k lepší léčbě. Vyšší střední třída má těchto kontaktů poměrně hodně,“ uvádí Buchtík.

Při pohledu na opačnou část společnosti z hlediska majetku vyplývá, že lidé ze sociálně slabších vrstev budou mít svůj boj o přesun výše stále těžší. V zemi je asi čtvrt milionu lidí, kteří žijí bez stabilního bydlení. Po ubytovnách, či dokonce na ulici. Tito lidé dokonce vypadávají v mnoha případech z příjmových statistik.

Temná hrozba rovnostářství

Pak je skupina s velmi nízkými příjmy. Buď důchodci, často ženy – vdovy. Anebo lidé v prekérních zaměstnáních, pracující s nestálým příjmem, na dohody. Mohou to být i mladé rodiny s nižším vzděláním. „Výpadky příjmu jsou sice dočasné, ale vlastně velmi dlouhodobé, například, než vychováte děti. Ve společnosti je pořád silně zakořeněno, že pokud nejste s malým dítětem tři roky doma, nejste dobrý rodič,“ říká ředitel STEM. Zároveň podle něj tito lidé často nežádají o dávku, na kterou by měli nárok. Nerozumí systému.

Zadlužují se i bohatí. Úvěry mají skoro zadarmo

Money

Nejbohatší rodiny si ve větší míře berou úvěry. Ty jsou totiž levné, zatímco měny kvůli inflaci ztrácí kupní sílu. 

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Faktorem, který může ovlivnit postavení rodiny, je samozřejmě rodičovství. Je rozdíl, když vydělávají oba z páru, nebo jenom jeden, ale živí tři nebo čtyři lidi. Přesto platí, že proti době před třiceti lety, kdy mělo problém vyjít s příjmy osmdesát procent domácností, dnes je to asi čtyřicet pět procent. Česká společnost je z hlediska příjmů stále velice rovnostářská.

Nicméně podle sociologů platí, že bude docházet k zafixování mezigeneračních nerovností. Část dětí již ani nenastupuje do veřejného školství. Postoj, že je člověk vyřazen z šancí ve společnosti, se formuje už do osmnáctého roku života. 

Společnost se bude dál přirozeně rozdělovat majetkově a příjmově. „Do velké míry neplatí původní ‚český sen’, že kdo se dostatečně snaží, stane se úspěšným,“ uvedl Buchtík.

Architekt miliardářů Kolář: Luxus není zlatý kohoutek, ale dokonalá funkčnost

Leaders

Petr Kolář patří k nejžádanějším českým architektům současnosti, i miliardáři na něj stojí frontu. Staví hotelové resorty, vesnice, olympijské parky i rodinné domy. Označení „architekt miliardářů” se ale brání. „Kvalitní architektura jde dělat i s útlým rozpočtem, stavíme projekty i za milion,” říká Kolář v rozhovoru pro newstream.cz.

Petra Jansová

Přečíst článek