Za poslední půlrok se na prvních místech žebříčku nejatraktivnějších forem spoření a investování drží vlastnictví domu či bytu, které v květnu mezikvartálně stouplo o dva procentní body na 78 procent. Vlastnictví pozemku si udržuje stabilně 70 procent, uvedl průzkum IBRS Barometr spoření pro Golden Gate na reprezentativním vzorku 1000 respondentů z české populace ve věku od 16 let.
Poslední rok se průměrná cena nových bytů v Praze téměř nehýbe a drží se mírně nad sto padesáti tisíci korunami za metr. Developeři věří, že se cena brzy opět pohne nahoru. Podle Michaely Tomáškové, výkonné ředitelky společnosti Central Group, to má několik důvodů. Více v novém díle Realitního podcastu.
Neslavme předčasně aktuální oživení výstavby a poptávky po bytech, úrovně někdejšího boomu jsou stále na hony vzdálené. A už vůbec nevyhlížejme výrazný pád cen bytů, na dveře naopak klepe jejich další růst vybičovaný ještě omezenější nabídkou.
Množí se zprávy o oživování trhu s hypotékami. Prý už to začalo. Podle údajů bankovní asociace v květnu i v červnu konečně po roce rostl počet nových hypoték i jejich objem. Vypadá to jako světlo na konci tunelu. A to ještě od července povoluje jedna z regulací, výše splátky vzhledem k čistému příjmu už se nebude tolik hlídat. Znamená to, že žadatel může dosáhnout na víc peněz, teoreticky by to mohlo přilákat další zájemce: Červencové výsledky se dozvíme za pár týdnů.
Češi trpí fetišem vlastnického bydlení. V zemích, jako je Německo, Švýcarsko nebo Rakousko, které si jinak rádi Češi berou za příklad, přetrvává daleko nižší podíl populace bydlící ve vlastním bytě nebo domě. Nájemní bydlení je tam mnohem rozšířenější než v Česku. A nikomu to nepřipadá jako ekonomický nerozum. Jestliže tuto mentalitu Češi postupně přijmou za svoji také, usnadní jim to život. Navíc učiní věc v mnoha ohledech rozumnou i ryze z ekonomického hlediska.
Sen o vlastnickém bydlení se pro mnoho Čechů rozplynul. Nemají totiž na hypotéku. A ze zápisu z jednání bankovní rady ČNB navíc plyne, že drahé zřejmě zůstanou déle, než mnozí čekají.
Do vyšší střední vrstvy patří v Česku nyní asi dva a půl milionu lidí. To je o milion a půl víc než před dvaceti lety. Podle sociologa a ředitele výzkumného ústavu STEM Martina Buchtíka jde o nejvýraznější sociologickou změnu v české společnosti za poslední generaci.
Čistý zisk automobilky Mercedes-Benz loni meziročně klesl o 48,8 procenta na 5,3 miliardy eur (asi 129 miliard korun). Byl tak nejslabší od roku 2020, kdy udeřila koronavirová pandemie. Firmě uškodil pokles prodeje v Číně a výrazné snížení marží u prodaných automobilů.
Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta, oznámilo dnes ministerstvo obchodu v Pekingu. Uzavřelo tak antidumpingové vyšetřování, které zahájilo v roce 2024. Koncem loňského roku Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.
Britská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,1 procenta, je to stejná hodnota jako v předchozím čtvrtletí a zároveň slabší růst, než se očekávalo. Oznámil to britský statistický úřad. Zpráva tak podle agentury Bloomberg zvyšuje tlak na premiéra Keira Starmera, který se teď snaží udržet ve funkci.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit.
České dráhy (ČD) investovaly v posledních čtyřech letech do obnovy a modernizace 🚆🚆🚆vozového parku zhruba 60 miliard korun. Přibližně pět miliard z této částky směřovalo do instalace evropského zabezpečovacího systému ETCS do již provozovaných vlaků. Uvedl to předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.