Za poslední půlrok se na prvních místech žebříčku nejatraktivnějších forem spoření a investování drží vlastnictví domu či bytu, které v květnu mezikvartálně stouplo o dva procentní body na 78 procent. Vlastnictví pozemku si udržuje stabilně 70 procent, uvedl průzkum IBRS Barometr spoření pro Golden Gate na reprezentativním vzorku 1000 respondentů z české populace ve věku od 16 let.
Poslední rok se průměrná cena nových bytů v Praze téměř nehýbe a drží se mírně nad sto padesáti tisíci korunami za metr. Developeři věří, že se cena brzy opět pohne nahoru. Podle Michaely Tomáškové, výkonné ředitelky společnosti Central Group, to má několik důvodů. Více v novém díle Realitního podcastu.
Neslavme předčasně aktuální oživení výstavby a poptávky po bytech, úrovně někdejšího boomu jsou stále na hony vzdálené. A už vůbec nevyhlížejme výrazný pád cen bytů, na dveře naopak klepe jejich další růst vybičovaný ještě omezenější nabídkou.
Množí se zprávy o oživování trhu s hypotékami. Prý už to začalo. Podle údajů bankovní asociace v květnu i v červnu konečně po roce rostl počet nových hypoték i jejich objem. Vypadá to jako světlo na konci tunelu. A to ještě od července povoluje jedna z regulací, výše splátky vzhledem k čistému příjmu už se nebude tolik hlídat. Znamená to, že žadatel může dosáhnout na víc peněz, teoreticky by to mohlo přilákat další zájemce: Červencové výsledky se dozvíme za pár týdnů.
Češi trpí fetišem vlastnického bydlení. V zemích, jako je Německo, Švýcarsko nebo Rakousko, které si jinak rádi Češi berou za příklad, přetrvává daleko nižší podíl populace bydlící ve vlastním bytě nebo domě. Nájemní bydlení je tam mnohem rozšířenější než v Česku. A nikomu to nepřipadá jako ekonomický nerozum. Jestliže tuto mentalitu Češi postupně přijmou za svoji také, usnadní jim to život. Navíc učiní věc v mnoha ohledech rozumnou i ryze z ekonomického hlediska.
Sen o vlastnickém bydlení se pro mnoho Čechů rozplynul. Nemají totiž na hypotéku. A ze zápisu z jednání bankovní rady ČNB navíc plyne, že drahé zřejmě zůstanou déle, než mnozí čekají.
Do vyšší střední vrstvy patří v Česku nyní asi dva a půl milionu lidí. To je o milion a půl víc než před dvaceti lety. Podle sociologa a ředitele výzkumného ústavu STEM Martina Buchtíka jde o nejvýraznější sociologickou změnu v české společnosti za poslední generaci.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.