Zajímá nás
Václav Klaus o transformaci aneb Jak to bylo před 30 lety
Exprezident Václav Klaus je jednou z klíčových postav vzniku moderní České republiky. V útlé knížce popsal svůj pohled na ekonomickou transformaci. Čtenář si znovu uvědomí, v čem bývala síla architekta ekonomických základů země.
Václav Klaus se svými sympatizanty a kolegy k jeho letošním 80. narozeninám sepsali hned pětici knih, které se politickému i ekonomického odkazu exprezidenta věnují. Nejdůležitější z nich je Transformace v ČR: cesta ke svobodě a prosperitě, která do hloubky a z různých stran rozebírá zásadní historickou změnu tuzemského hospodářství po listopadové revoluci.
Pokud jste insider a pamětník, místy je to až dobrodružné čtení, pokud patříte k mladším generacím, měla by to být zejména pro ekonomiky, podnikatele, politology či novináře v podstatě povinná literatura.
Pro laickou veřejnost to není úplně jednoduché čtení, protože Václav Klaus často používá odborné termíny a vychází ze specializovaných publikací. Dílo obsahuje také mnoho dat, tabulek a údajů. Na druhou stranu, je to čtení, které je důležité pro pochopení krátkých dějin samostatné České republiky.
My jsme součástí skupiny zemí, kde rodiny mají významná finanční aktiva v bankách. Tudíž je inflace poškozuje víc. Zatímco v anglosaském světě má rodina především na krku úvěry, proto jim současná situace pomáhá. Nemohou se krizí prošetřit, potřebují neztratit práci a vydělávat. Jinak tu hypotéku nesplatí, vysvětluje v rozhovoru pro newstream.cz hlavní ekonom skupiny Generali CEE Holding a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, proč je ve střední Evropě vyšší averze k inflaci. 
Exguvernér Singer: České rodiny oproti anglosaským inflace poškozuje víc
Money
Řízená transformace byla nevyhnutelná
S některými věcmi, které Klaus v knize popsal, lze polemizovat a odborníci by je zřejmě dokázali i vyvrátit, protože bývalá hlava státu si je samozřejmě uzpůsobila k „obrazu svému“. Pokud by se do toho někdo pustil (což se zatím nestalo), byla by to zajímavá a podnětná diskuse. V této zemi ale není nikdo povolanější a informovanější, kdo by dokázal toto téma sofistikovaněji uchopit.
Publikace vychází z Klausových kurzů o české transformaci na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ale není to klasická učebnice a nejsou to ani vysokoškolská skripta. Je to rozsáhlý ekonomický a hospodářskopolitický esej, a právě tím je to svým způsobem kniha ojedinělá.
Exprezident v něm ale neskočil rovnýma nohama do doby porevoluční, jak by se dalo očekávat. Celý transformační proces zasadil do kontextu, který popisuje a hodnotí i dobu předrevoluční a rovněž dobu, kterou prožíváme teď. Právě proto je lépe vidět souvislosti a kontext celé transformace. Když se totiž z ní vytrhnou jednotlivosti (to kritici Klause s chutí dělají), vše může vypadat jinak, než ve skutečnosti bylo.
Osm let uplynulo od okamžiku, kdy se Petr Nečas zřítil z absolutního vrcholu na dno. Kdy jeho vládu utnulo policejní komando Roberta Šlachty. Z premiéra země se stal „sprostým“ podezřelým. Vehementní snaha policie a státních zastupitelství však ani po tak dlouhé době nevedla k prokázání nějakého trestného činu. Naopak, veškerá podezření se postupně rozpadají. Na životě Petra Nečase se však dlouhodobé pronásledování podepsalo. S médii udržuje jen minimální kontakt, je nedůvěřivý, odmítá se bavit o osobních věcech. Pochopitelně. Přesto nyní poskytl exkluzivní rozhovor pro Newstream.cz.
Petr Nečas: Andrej Babiš má slabost pro sbírání informací
Leaders
„Systémový zvrat, který následoval po listopadu 1989, byl samozřejmě obrovský, ale dobře pochopit míru kontinuity a diskontinuity je nelehký úkol. Mám strach, že jsme právě toto u nás díky našim nikdy nekončícím politickým sporům nezvládli. Extrémy jsou snadno vyslovitelné – to, co bylo předtím, nestojí za řeč, to, co je potom, je daleko od učebnicových ideálů a mělo to být uděláno jinak. Obojí je nesmysl,“ píše Klaus v knize. A dodává, že „musela proběhnout radikální, státem organizovaná transformace, pouhý pád komunismu k vytvoření nového systému nestačil“.
Rychlá i bolestná změna
Na mnoha místech u toho zdůrazňuje, že podstatou změny bylo kromě automaticky očekávaného nastolení svobody i zásadní umenšení role státu. Což nebylo v tehdejších politických půtkách tak jednoduché prosadit. Existovaly i jiné návrhy a jiné cesty. Klaus ovšem prosadil (a byl to skutečně on a jeho nejbližší okolí) cestu poměrně rychlou, místy bolestnou, částečně neozkoušenou, a proto originální. Cestu českou. Všechny její peripetie jsou v díle popsány podrobně. A Klausovým odpůrcům se proto nebudou zřejmě líbit.
Jako když natřete prase rtěnkou a vydáváte ho za nevěstu. Shoďte ten nesmysl, hřímal před červnovou valnou hromadou Monety ve zprávě pro investory aktivistický fond Petrus Advisers. Akcionáři fond Klause Umeka vyslyšeli a obě korporace musejí dát lepší podmínky. 
Bonviván, spekulant a křesťan. Kdo je muž, co shodil kšeft PPF a Monety
Leaders
Obsah knihy Transformace v ČR: cesta ke svobodě a prosperitě mohou jiní odborníci rozporovat. Transformace postkomunistických ekonomik totiž probíhala ve střední a východní Evropy skutečně různě. Přes různé spory však nakonec můžeme dospět ke zjištění, že tyto změny u nás dopadly relativně dobře. Jistě, mnohé se dalo udělat líp a jinak, než to udělal Václav Klaus. Ale to je jen plané teoretizování „Co by, kdyby“. Na to se v historii nehraje. I proto stojí Klausova kniha za přečtení. Nic takového se už totiž nebude opakovat.
Pokud si můžeme vzít z knihy bývalého prezidenta nějaké poučení pro dnešek, pak jsou to tato jeho slova: „Současný evropský ekonomický systém je vysoce regulovaným ekonomickým systémem, který s volným trhem nic společného nemá (s trhem ano, ale s volným trhem nikoli). My jsme ale v listopadu 1989 skutečně chtěli volný trh (free market). Ten byl cílem naší transformace. Současný ideový posun či obrat, kdy mluvit o volném trhu je skoro neslušné (a nevím, na kolika ekonomických fakultách v České republice se ještě vůbec o volném trhu mluví či mluvit smí), je důsledkem širších společenských procesů, je produktem celkové změny ideového a myšlenkového paradigmatu současného západního světa.“
Evropská komise přijala tvrdší balík opatření, která mají bojovat s možnou klimatickou změnou. Nemístně ale u toho straší obyvatele kontinentu i firmy. A to se jí může šeredně nevyplatit.
Viliam Buchert: EU straší nevyhnutelnou ekologickou katastrofou. Tak to ale není
Názory
Magazín newstream CLUB
Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh.
V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.
Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
