Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odvolal generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána. Důvodem jsou dlouhodobé neuspokojivé hospodářské výsledky a rozdílná představa o vedení státního podniku. Dočasně ho povede ředitel divize sdílených služeb České pošty Ondřej Škorpil, informovala Ivana Nguyenová z odboru komunikace ministerstva vnitra. Premiér Andrej Babiš (ANO) Metnara pověřil vypsáním výběrového řízení na vedení pošty.
Valná hromada energetické skupiny ČEZ, která se uskuteční 26. června v Praze, nebude mít na programu otázku možné transformace ČEZ. Žádný z akcionářů o to nepožádal, uvedl mluvčí energetické skupiny Ladislav Kříž.
Na přelomu roku se spekulovalo, který ministr Fialovy vlády je na odstřel. Zda to bude ministr průmyslu Síkela, který Čechy neochránil před předraženými energiemi, nebo třeba ministr školství Balaš, o němž se spekulovalo, že by mohl zamířit na Ústavní soud. Nakonec se žádné výměny ministrů nekonaly. Fiala celkem razantně oznámil, že vládu obměňovat nebude. Což bylo poněkud překvapivé, protože obměna vlády, to je v Česku taková tradice. Vždy se slušelo po nějaké době vyměnit pár ministrů, aby to vypadalo, že vláda maká a má sebereflexi.
Česká pošta a další do její transformace zainteresované strany si počínají nekoncepčně. Pobočky se ruší bez znalosti místních specifik, v Praze a od stolu, píše ve svém příspěvku pro Newstream protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o 300 zruší k polovině roku 950 pracovních míst. Dalších 500 míst ke stejnému datu škrtne v logistické síti. Původně podnik uváděl, že v polovině roku propustí 1600 pošťáků a zruší až 2269 pracovních míst. Pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán řekl, že snížení počtu poboček z 3200 na 2900 by mělo být do konce příštího roku. Rozsah poskytovaných služeb ale pošta měnit nehodlá.
Konec spekulací. Česká pošta odtajnila seznam poboček, které zavře. A člověku se jen chce říct, že to je prostě málo. A proč? Protože prostě Česká pošta se stala opravdu typickým molochem, který přestal plnit funkci a začal se starat hlavně o sebe sama.
Česká pošta v rámci své transformace zruší některé své pobočky. V této souvislosti dojde i na masivní propouštění pod dohledem odborů. Výpověď dostane 1600 zaměstnanců.
Osm miliard korun na transformaci České pošty? Může se to zdát hodně, ale ty peníze by se měly vrátit, míní ekonom Lukáš Kovanda. Nejde o házení peněz do „černé díry“, na rozdíl od dalšího provozování České pošty v jejím nynějším stavu, píše ve svém komentáři.
Náklady na transformaci České pošty zřejmě přesáhnou osm miliard korun. Podnik na transformační proces použije státní zdroje, půjčky od bank i prostředky z prodeje nepotřebného majetku. Finanční model transformace by měl být schválený letos na jaře. Po jednání vlády to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Česká pošta letos propustí několik tisíc zaměstnanců. Budou mezi nimi doručovatelé, zaměstnanci na přepážkách i lidé ze správního aparátu. V mezinárodním srovnání dává takový krok smysl. A ekonomické opodstatnění má také z důvodu napjatých veřejných rozpočtů, které je nyní třeba oddlužovat, píše ekonom Lukáš Kovanda.
Česká pošta je na hraně insolvence, spadne do ní na konci roku, za loňský rok má ztrátu 1.5 miliardy, oznámil nám to ministr vnitra Rakušan (STAN). To by měla být zpráva dne a hlavní titulky médií. Mělo by to být velké politické téma, mimořádné jednání vlády, hledat se řešení. Ale nic se neděje a zdá se, že to vlastně nikoho moc nezajímá. Lidi mávnou rukou, přidají vtípek, že rádi chodí na poštu, protože tam nejsou jen do počtu. Ale jde o čtvrtého největšího firemního zaměstnavatele v zemi, kvalitu veřejné služby a miliardy ze státního rozpočtu, připomíná ve svém komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.
V Íránu bylo během současné války na Blízkém východě zabito více než 1900 lidí a nejméně 20 tisíc bylo zraněno. Podle agentury Reuters to dnes řekl zástupce Červeného kříže s odvoláním na údaje íránského Červeného půlměsíce.
