Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odvolal generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána. Důvodem jsou dlouhodobé neuspokojivé hospodářské výsledky a rozdílná představa o vedení státního podniku. Dočasně ho povede ředitel divize sdílených služeb České pošty Ondřej Škorpil, informovala Ivana Nguyenová z odboru komunikace ministerstva vnitra. Premiér Andrej Babiš (ANO) Metnara pověřil vypsáním výběrového řízení na vedení pošty.
Valná hromada energetické skupiny ČEZ, která se uskuteční 26. června v Praze, nebude mít na programu otázku možné transformace ČEZ. Žádný z akcionářů o to nepožádal, uvedl mluvčí energetické skupiny Ladislav Kříž.
Na přelomu roku se spekulovalo, který ministr Fialovy vlády je na odstřel. Zda to bude ministr průmyslu Síkela, který Čechy neochránil před předraženými energiemi, nebo třeba ministr školství Balaš, o němž se spekulovalo, že by mohl zamířit na Ústavní soud. Nakonec se žádné výměny ministrů nekonaly. Fiala celkem razantně oznámil, že vládu obměňovat nebude. Což bylo poněkud překvapivé, protože obměna vlády, to je v Česku taková tradice. Vždy se slušelo po nějaké době vyměnit pár ministrů, aby to vypadalo, že vláda maká a má sebereflexi.
Česká pošta a další do její transformace zainteresované strany si počínají nekoncepčně. Pobočky se ruší bez znalosti místních specifik, v Praze a od stolu, píše ve svém příspěvku pro Newstream protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o 300 zruší k polovině roku 950 pracovních míst. Dalších 500 míst ke stejnému datu škrtne v logistické síti. Původně podnik uváděl, že v polovině roku propustí 1600 pošťáků a zruší až 2269 pracovních míst. Pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán řekl, že snížení počtu poboček z 3200 na 2900 by mělo být do konce příštího roku. Rozsah poskytovaných služeb ale pošta měnit nehodlá.
Konec spekulací. Česká pošta odtajnila seznam poboček, které zavře. A člověku se jen chce říct, že to je prostě málo. A proč? Protože prostě Česká pošta se stala opravdu typickým molochem, který přestal plnit funkci a začal se starat hlavně o sebe sama.
Česká pošta v rámci své transformace zruší některé své pobočky. V této souvislosti dojde i na masivní propouštění pod dohledem odborů. Výpověď dostane 1600 zaměstnanců.
Osm miliard korun na transformaci České pošty? Může se to zdát hodně, ale ty peníze by se měly vrátit, míní ekonom Lukáš Kovanda. Nejde o házení peněz do „černé díry“, na rozdíl od dalšího provozování České pošty v jejím nynějším stavu, píše ve svém komentáři.
Náklady na transformaci České pošty zřejmě přesáhnou osm miliard korun. Podnik na transformační proces použije státní zdroje, půjčky od bank i prostředky z prodeje nepotřebného majetku. Finanční model transformace by měl být schválený letos na jaře. Po jednání vlády to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Česká pošta letos propustí několik tisíc zaměstnanců. Budou mezi nimi doručovatelé, zaměstnanci na přepážkách i lidé ze správního aparátu. V mezinárodním srovnání dává takový krok smysl. A ekonomické opodstatnění má také z důvodu napjatých veřejných rozpočtů, které je nyní třeba oddlužovat, píše ekonom Lukáš Kovanda.
Česká pošta je na hraně insolvence, spadne do ní na konci roku, za loňský rok má ztrátu 1.5 miliardy, oznámil nám to ministr vnitra Rakušan (STAN). To by měla být zpráva dne a hlavní titulky médií. Mělo by to být velké politické téma, mimořádné jednání vlády, hledat se řešení. Ale nic se neděje a zdá se, že to vlastně nikoho moc nezajímá. Lidi mávnou rukou, přidají vtípek, že rádi chodí na poštu, protože tam nejsou jen do počtu. Ale jde o čtvrtého největšího firemního zaměstnavatele v zemi, kvalitu veřejné služby a miliardy ze státního rozpočtu, připomíná ve svém komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
Poslanec Robert Králíček (ANO) po zhruba dvou měsících končí jako vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost.
Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet začne platit den po svém zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
Ve válce, kterou před čtyřmi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo nejméně 204 626 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala.
V kuvajtských rafineriích🏭🏭🏭 Míná al-Ahmadí znovu vypukl požár po útoku drony. Oznámila to podle agentury AFP státní ropná společnost KPC. Oběti hlášeny nejsou.
Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu EU zopakovala, že Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda unijních vrcholných schůzek António Costa na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána uvedl, že nikdo nemůže vydírat Evropskou radu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Ve schválených závěrech dnešního bruselského summitu také ostře odsoudili íránské údery na okolní země a shodli se, že chtějí předejít opakování migrační vlny z roku 2015.
