Michal Nosek: Babiš ruší Eurocentra jako přežitek. Kdy přijdou na řadu poslanecké kanceláře?
Vláda chce ušetřit deset milionů korun ročně zrušením regionálních Eurocenter. Když však kabinet objevil kouzlo digitalizace a levnější komunikace na dálku, mohl by stejný metr přiložit také k poslaneckým kancelářím, náhradám a dalším výhodám zákonodárců.
Vláda Andreje Babiše objevila kouzlo digitalizace. Eurocentra, která přes dvacet let poskytují lidem v regionech informace o Evropské unii, od ledna skončí. Kamenné pobočky s úředníky už prý v dnešní době nejsou potřeba. Stát díky tomu podle premiéra ušetří deset milionů korun ročně.
Pokud se však kabinet rozhodl zbavovat přežitků analogové éry, neměl by zůstat stát na půli cesty. Hned po Eurocentrech by se mohl podívat na regionální kanceláře dvou stovek poslanců. Premiér sám již dříve řekl, že žádnou poslaneckou kancelář nemá a nepotřebuje. Kontakt s voliči si zajišťuje jinak, co kdyby podobný model doporučil ve Sněmovně ostantím?
Prezident vetoval spornou novelu rozpočtových zákonů. Podle něj by vládě umožnila výrazně více financovat výdaje prostřednictvím dluhu a zároveň by oslabila kontrolu veřejných peněz ze strany Poslanecké sněmovny. Vládní koalice se nyní může pokusit prezidentské veto přehlasovat.
Prezident Petr Pavel vetoval rozpočtovou novelu. Varuje před růstem dluhu i oslabením Sněmovny
Politika
I ostatní zákonodárci totiž mají telefony, e-maily, sociální sítě a zvládají videohovory. Někteří se dokonce výrazně zabydleli na Facebooku, Instagramu nebo TikToku. Proč by tedy každý z nich potřeboval ještě kamennou kancelář, nábytek, internet, kancelářské potřeby a asistenty placené státem, když úspěšně komunikuje on-line?
Digitalizace platí jen pro někoho
Premiér zrušení Eurocenter vysvětlil tím, že už není potřeba mít v každém kraji kamennou pobočku a spoustu úředníků, když jsme úplně v jiné době. Přesně stejnou větu by přitom bylo možné pronést o alespoň části poslaneckých kanceláří.
Kandidátky do podzimních komunálních voleb byly uzavřeny. Nyní by jednotlivé subjekty měly rozjet intenzivní kampaň. Ta zatím není vidět, je horké léto. O co v současných komunálních volbách jde v Praze?
Dalibor Martínek: O co se hraje v pražských volbách? O školy a cyklopruhy? Ne, o něco jiného
Názory
Stát může poslanci hradit pronájem regionální kanceláře až do výše 27 tisíc korun měsíčně v Praze. K tomu přidává až 5200 korun měsíčně na nábytek a vybavení, 36 tisíc korun ročně na telefon a internet a dalších 2200 korun měsíčně na kancelářský materiál. Na služby asistenta jednoho poslance může Kancelář Poslanecké sněmovny vydat až 60 tisíc korun měsíčně.
A tím výčet nekončí. Zákonodárcům náleží také náhrady na reprezentaci, stravování nebo dopravu. Samotný základní plat řadového poslance přitom v roce 2026 činí 114 948 korun měsíčně. Konkrétní limity uvádí přímo Poslanecká sněmovna.
Kontakt poslanců s voliči je samozřejmě důležitý. Jenže právě kontakt s lidmi a poskytování informací o práci, studiu nebo dotacích v Evropské unii byly důvodem existence Eurocenter. Ta navíc podle dostupných údajů pořádala kolem 1300 akcí ročně, například ve školách, knihovnách či na univerzitách. Jejich úplná náhrada digitální komunikací tedy nemusí být tak jednoduchá, jak vláda naznačuje. Podoba nového systému navíc zatím není jasná.
Deset milionů rozpočet nespasí
Deset milionů korun ročně státní rozpočet nespasí. V jeho celkovém objemu jde o drobné. Zrušení Eurocenter přesto může být rozumným krokem, pokud jejich služby skutečně převezme funkční, dostupný a levnější digitální systém.
Jako symbol vládního šetření však rozhodnutí působí poněkud lacině. Zvlášť dokud politici současně hájí vlastní rozsáhlý systém kanceláří, asistentů a náhrad. Digitalizace je jistě správná cesta. Jen by neměla končit tam, kde začínají benefity a prospěch těch, kteří o ní rozhodují.
