Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to oznámila Královská švédská akademie věd.
Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách, oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.
Všechny tři letošní vědecké Nobelovy ceny mají blíže k běžné praxi, než by se na první pohled zdálo. Navzdory tomu, že jedna je udělena za výzkum DNA dávno vymřelých neandertálců, druhá za popis úplně nepochopitelných kvantových jevů a jen ta třetí dává chemikům okamžitý smysl.
Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali Američan japonského původu Syukuro Manabe, Němec Klaus Hasselmann a Ital Giorgio Parisi. První dva vědci byli vyznamenáni za svou práci na vytváření fyzikálních modelů zemského klimatu a za to, že spolehlivě předpověděli globální oteplování. Třetí z vědců prestižní cenu dostal za svůj příspěvek k teorii náhodných fyzikálních procesů.
Tempo meziročního růstu výkonů stavebnictví na Slovensku po zohlednění inflace v říjnu značně 📉 zpomalilo, a to na 3,7 procenta z 19 procent v září, kdy odvětví vykázalo nejlepší výsledek za posledních více než sedm let. Vyplývá to z údajů, které poskytl slovenský statistický úřad.
Letecký útok na nemocnici na západě Barmy si vyžádal nejméně 3️⃣1️⃣ mrtvých, píše dnes agentura AFP s odvoláním na humanitárního pracovníka. Úder vedla vládnoucí vojenská junta, která v této zemi ležící v jihovýchodní Asii zintenzivňuje své útoky před blížícími se volbami.
Emmanuel Macron potvrdil, že by si přál, aby Francie zavedla povinnost ověřování věku pro přístup na všechny 📱 sociální sítě. Příslušný návrh zákona by měl být předložen na začátku příštího roku. Podle francouzského prezidenta by měly sociální sítě odepřít přístup uživatelům mladším 15 nebo 16 let. Podobné omezení, první svého druhu na světě, v úterý SEČ začalo fungovat v Austrálii.
