Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to oznámila Královská švédská akademie věd.
Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách, oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.
Všechny tři letošní vědecké Nobelovy ceny mají blíže k běžné praxi, než by se na první pohled zdálo. Navzdory tomu, že jedna je udělena za výzkum DNA dávno vymřelých neandertálců, druhá za popis úplně nepochopitelných kvantových jevů a jen ta třetí dává chemikům okamžitý smysl.
Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali Američan japonského původu Syukuro Manabe, Němec Klaus Hasselmann a Ital Giorgio Parisi. První dva vědci byli vyznamenáni za svou práci na vytváření fyzikálních modelů zemského klimatu a za to, že spolehlivě předpověděli globální oteplování. Třetí z vědců prestižní cenu dostal za svůj příspěvek k teorii náhodných fyzikálních procesů.
Zbrojařská společnost LPP Holding, jejíž areál v Pardubicích v pátek zapálili zatím neznámí pachatelé, odmítla tvrzení premiéra Andreje Babiše (ANO), že objekt nebyl dostatečně zabezpečený. Areál byl chráněn standardními i nadstandardními bezpečnostními prvky v souladu s platnou legislativou, uvedla mluvčí holdingu Martina Tauberová.
Maďarská vláda označila mezinárodní skupinu zodpovědnou za útok v Česku za teroristickou organizaci, uvedl maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury MTI. Maďarské úřady se kvůli tomuto útoku podle Orbána rozhodly posílit bezpečnost zbrojovek, podobně jako dříve učinily v případě energetických objektů.
Na pražskou demonstraci na Letné, kterou dnes odpoledne pořádá spolek Milion chvilek, dorazilo minimálně 200 až 250 tisíc lidí. S odkazem na snímky pořízené shora to na akci řekl předseda spolku Mikuláš Minář. Na akci dohlíží desítky policistů.
Kriminalisté a hasiči v Pardubicích začali s ohledáním v pátek 🔥🔥🔥 shořelé haly firmy LPP Holding, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Na rozebírání trosek hasiči přivezli pásový bagr. Policie v pátek sdělila, že požár prověřuje pro podezření na teroristický útok.
Na pražské Letné se začali scházet lidé před shromážděním Milionu chvilek pro demokracii. Dvě hodiny před akcí, která má začít v 15:00, jich pod pódiem stály desítky. První účastníci s velkou vlajkou ČR přišli podle zpravodajky ČTK krátce po poledni.
Kandidátem hnutí STAN na pražského primátora v říjnových volbách do zastupitelstva hlavního města bude dosavadní náměstek primátora Petr Hlaváček. Dnes ho zvolil pražský volební sněm Starostů. Hlaváček, který byl jediným kandidátem, dostal 141 hlasů od přibližně 190 hlasujících.
Izrael a Spojené státy dnes ráno provedly útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu. K úniku radioaktivity nedošlo a obyvatelé v okolí zařízení nebyli ohroženi, napsala s odvoláním na íránskou agenturu Tasnim agentura Reuters. Informaci o nešíření radiace potvrdila také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).
Írán vyslal dvě balistické střely na společnou americko-britskou vojenskou základnu na atolu Diego García v Indickém oceánu, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Později informaci přinesla i polooficiální íránská agentura Mehr, podle níž jde o důkaz, že mají íránské rakety větší dostřel, než dosud soudil Západ.
Ukrajina vyslala na Rusko 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to napsala agentura AFP. Ruské drony naopak zabily nejméně dva lidi ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a většinu Černihivské oblasti na severu země připravily o elektřinu
Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) budou na konci dubna volit své vedení na další čtyři roky. Nominaci na předsedu mají zatím dva kandidáti. Na svých webových stránkách o tom informovaly některé odborové svazy. Navrženými jsou dosavadní předák centrály Josef Středula a místopředseda olomoucké regionální rady odborů Alois Mačák ze svazu KOVO.
