Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to oznámila Královská švédská akademie věd.
Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách, oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.
Všechny tři letošní vědecké Nobelovy ceny mají blíže k běžné praxi, než by se na první pohled zdálo. Navzdory tomu, že jedna je udělena za výzkum DNA dávno vymřelých neandertálců, druhá za popis úplně nepochopitelných kvantových jevů a jen ta třetí dává chemikům okamžitý smysl.
Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali Američan japonského původu Syukuro Manabe, Němec Klaus Hasselmann a Ital Giorgio Parisi. První dva vědci byli vyznamenáni za svou práci na vytváření fyzikálních modelů zemského klimatu a za to, že spolehlivě předpověděli globální oteplování. Třetí z vědců prestižní cenu dostal za svůj příspěvek k teorii náhodných fyzikálních procesů.
Obava ministra zahraničí a předsedy strany Motoristé Petra Macinky, že by Ústavní soud při rozhodování o případné kompetenční žalobě stranil prezidentovi Petru Pavlovi, je podle předsedy soudu Josefa Baxy 👎 nesmyslná. Soud je nezávislý a nestranný, řekli Baxa i bývalý člen soudu Jaromír Jirsa. Kompetenční žaloba je jedna z možností, jak vyřešit patovou situaci kolem poslance Motoristů Filipa Turka, kterého prezident nechce jmenovat ministrem životního prostředí.
Dokument o bilaterálních bezpečnostních zárukách mezi Spojenými státy a Ukrajinou je v podstatě hotov, nyní jej zbývá dokončit s americkým prezidentem 👴 Donaldem Trumpem, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se už téměř čtyři roky se západní pomocí brání ruské agresi, tento týden jednaly v Paříži delegace Ukrajiny, USA a také zemí koalice ochotných v čele s Británií a Francií.
Írán ❌ nemá zájem rozpoutat válku s Izraelem ani se Spojenými státy, v případě napadení je však připraven se bránit. Dnes o tom informovala agentura AP s odvoláním na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího, který to uvedl během své návštěvy Bejrútu.
