Digitální kopii člověka už mnoho nebrání, ukázali vědci v Praze. Snad jen etické otázky

Objev DNA, možnost její editace, digitalizace, archivace. Možnost replikovat většinu lidských myšlenek a jejich přenes do jiné entity, biologické či umělé. To jsou všechno principy, které znějí jako sci-fi. Ale velká část z nich již sci-fi není. Povedlo se je zrealizovat, ačkoli ty nejkontroverznější z nich zatím jen na myších. Jak by za několik let či dekád mohlo vypadat digitální kopírování osobnosti, představila na SingularityU Czech Summitu Divya Chander, neurovědkyně přednášející na Singularity University.

Možnosti lidstva se ubírají kupředu rychlostí jako nikdy předtím. Naplňují se představy některých vědců, filozofů a teoretiků, že nastává věk takzvaného exponenciálního vývoje, který reprezentuje zejména razantní růst rychlosti technologických inovací.

„V roce 2006 dokázaly počítače provést za 1 dolar nižší jednotky miliard výpočtů. V roce 2020 to již bylo 40 miliard výpočtů,“ uvedla na konferenci SingularityU Czech Summitu jedna z předních světových neurovědkyň Divya Chander, akademička, která přednášela na Harvardu a nyní je členkou Singularity University.

Podle vědkyně to potvrzuje dávný Moorův zákon. S tím přišel bývalý šéf Intelu Gordon Moore v polovině šedesátých let a podle tohoto zákona poroste výpočetní kapacita počítačů každoročně dvojnásobně, zároveň bude klesat její cena.

Tvůrce ChatGPT míří do nejvyšší ligy. Prodej akcií by jej hodnotou zařadil po bok SpaceX

Trhy

Společnost OpenAI, tvůrce přelomového chatbota ChatGPT s umělou inteligencí, zvažuje prodej části akcií firmy spoluvlastněné Microsoftem. Případný prodej by ocenil startup na zhruba trojnásobek hodnoty, kterou měl na začátku roku, a udělal by z něj jeden z nejhodnotnějších startupů na světě, napsal deník The Wall Street Journal.

Dušan Kütner

Přečíst článek

V současnosti podle Divyje Chander tento rozvoj technologie umožňuje další inovace, o nichž se dříve snilo jen sci-fi spisovatelům. A to včetně přiblížení se stavu takzvané singularity, tedy okamžiku, kdy vznikne nesmrtelná, pravděpodobně digitální, kopie lidského vědomí, které bude buď nezávislé na biologickém těle, případně bude „nahratelné“ do libovolného biologického těla.

Technologie jsou

Divya Chander v Praze představila sérii inovací v různé fázi realizace, které v podstatě vedou právě k singularitě.

„DNA umíme digitálně reprodukovat a de facto ji editovat, díky čemuž může docházet k opravení nemocných buněk,“ uvedla neurovědkyně. Za objev editace DNA pomocí systému CRISPR získaly v roce 2020 její objevitelky Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová Nobelovu cenu za chemii. V témže roce ji například bioetik, přírodovědec a teolog Marek Vácha ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy označil za „největší bioetický problém současné planety“.

Editace genomu však je jen část komplexního řetězce, který by mohl znamenat největší změnu v dějinách člověka.

Jeho podstatnou součástí je schopnost počítačů učit se skutečné jazyky, analyzovat je, vytvářet algoritmy. „V podcastu Moonshots with Peter Diamandis zakladatel Singularity University udělal rozhovor se svým vlastním jazykovým modelem. Ten vznikl na základě nahrání veškerých knih, záznamů přednášek i neoficiálních konverzací,“ uvedla Divya Chander. Podle ní se tak přiblížila technologie umožňující vytvořit digitální kopii lidského vědomí, které by mohlo dokonce samo uvažovat.

Fanoušky U2 na slavnostním otevření arény MSG Sphere uvítají humanoidi

Enjoy

Slavnostní otevření nové futuristické arény MSG Sphere v Las Vegas se blíží. Již příští pátek v ní zahraje slavná irská kapela U2. Návštěvníky kromě jiného čekají i netradiční pomocníci - humanoidi jménem Aura. „Ahoj, lidi. I když rozumím nejsložitějším konceptům matematiky a vědy, zůstáváte záhadou,“ uvedla jedna z nových posil arény MSG Sphere v prvním oficiálním vyjádření.

fry

Přečíst článek

Blíží se éra klonování?

Divya Chander dále představila několik významných pokroků v práci s buňkami včetně možnosti vypěstování lidského srdce v praseti či vytvoření umělé dělohy. Technologicky tedy bude čím dál menší problém vytvořit také biologickou kopii člověka. Nutno dodat, že tomuto stále brání zákony v celém světě.

Přesto neurovědkyně šla ve své prezentaci ještě dál a připomněla, že ve chvíli, kdy bude možné zdigitalizovat osobnost a vytvořit její biologickou kopii, nebude již nejspíš problém tuto digitální kopii osobnosti „nahrát“ do daného těla.

„Již v roce 2014 se podařilo dvěma vědcům přenést falešnou vzpomínku do mozku myši,“ uvedla Divya Chander. „Ano, trochu to připomíná Matrix a to, jak se Keanu Reavesovi do mysli nahrálo umění jiu-jitsu,“ uzavřela vědkyně.