Harvard Business Review: Práce není sekta ani rodina. Proč je těžké dát výpověď, i když zaměstnání nestojí za nic?

Přátelské vztahy, loajalita i nostalgie. To vše může bránit odejít z práce, ačkoli je jinak neuspokojivá. Pět oblastí, které psychologicky brání výpovědi a co s tím, popisuje Marlo Lyonsová v článku prestižního Harvard Business Review (HBR). Newstream.cz články z HBR na základě licence přináší pravidelně.

Byli jste někdy ve špatné pracovní situaci, ale přesto se nemohli odhodlat k odchodu? Téměř každý klient mi vypráví o nějakém traumatu, které zažil v práci - ať už se jedná o nepodporujícího nebo dokonce cíleně krutého vedoucího, firemní změnu nepříznivou pro zaměstnance, neustálé propouštění vyvolávající stres a úzkost nebo přístup, kvůli kterému se cítil nedoceněný.

Přesto v takové firmě zůstali, někteří i několik let, i když věděli, že jejich pracovní prostředí není zdravé.

Zde je pět důvodů, proč je těžké opustit špatnou práci - a co s nimi dělat.

1. Loajalita „rodině v práci“

Dlouhodobá práce ve firmě může vytvořit pocit loajality k organizaci a členům týmu. Moje klientka, říkejme jí Beatrice, pracovala v právnické firmě více než 15 let a čekala, že se stane akcionářkou - partnerkou. Byla odmítnuta. „Rozsvítilo se mi, řekla jsem si, že tohle nikdy nebude moje firma. Obětovala jsem těmto lidem svůj život a oni si mě přitom nevážili. Musela jsem se rozhodnout, jestli chci začít znovu a zkusit se stát akcionářkou někde jinde.“

Rozhodla se, že jejím cílem je být partnerkou. To byl pro ni zlomový bod. Přesto, i když měla v ruce nabídku na partnerství od jiné firmy, s výhovědí váhala. „Cítila jsem obrovskou vinu, když jsem opouštěla svou starou firmu. Slavila jsem s nimi každý významný svátek. Dva partneři jsou kmotry mých dětí. Byli jako moje rodina.“ Nakonec Beatrice zvážila svou loajalitu k firmě a loajalitu firmy k ní, a to jí pomohlo rozhodnout se přijmout nabídku konkurenční společnosti.

Co tedy s tím?

Uvědomte si, že firmy si vás najímají, abyste využili své schopnosti a dovednosti k poskytování služeb. Pokud již neposkytujete hodnotu, kterou společnost očekává, nebo pokud společnost změní své cíle a vaše dovednosti již nejsou potřeba, společnost vás propustí.

Nyní tuto logiku obraťte. Podívejte se na to, jak sloužíte firmě, optikou toho, co potřebujete, abyste se cítili v práci naplnění a cenění. Zjistěte, zda vám firma stále přináší do života hodnotu, kterou potřebujete a kterou si zasloužíte.

Položte si třeba tyto otázky:

- Poskytuje mi společnost výhody a možnosti rozvoje, které mi pomohou v kariéře a v životě?

- Jsou zásady společnosti v souladu s mými potřebami?

- Oceňuje společnost hodnotu, kterou přináším, vyššími penězi, povýšením, partnerstvím nebo jiným důležitým uznáním, na kterém mi záleží?

Každý vztah mezi firmou a zaměstnancem je o loajalitě a závazku na obou stranách, ne jen o dosažení cílů a pobírání výplaty.

Harvard Business Review: Jak udržet tým v klidu, když je nejistota, šetří se a vyhazuje

Leaders

Když přijdou těžké časy, firma šetří a propouští, lidé bývají oprávněně nervózní. Jak udržet motivaci a dobrou náladu v týmu a sám nevyhořet, radí manažerům Rebecca Knightová v článku prestižního Harvard Business Review (HBR). Newstream.cz články z HBR na základě licence přináší pravidelně.

©2023 Harvard Business Review. Distributed by The New York Times Licensing Group

Přečíst článek

2. Atmosféra sekty

Když přijdete do firmy, všichni pracují na společném poslání nebo cíli. Pokud má společnost spravedlivé poslání, jako je pomáhat lidem být zdravými, úspěšnými, šťastnými nebo pomáhat udržovat Zemi, pak mají zaměstnanci pocit, že přispívají k většímu dobru lidstva nebo světa. Rozhodnete-li se firmu opustit, můžete se cítit sobecky nebo dokonce jako zrádci, jakoby jste se vzdali kolektivního poslání.

I když firma nemá velký dopad na lidi nebo svět, vnitřní atmosféra je o spolupráci na společném dosažení cíle. Tento pocit, že jste důležitou součástí týmu nebo že se cítíte „silní“, protože dokážete vydržet jakékoli utrpení, abyste dosáhli cílů, se stává návykovým a zakrývá škodlivé aspekty práce.

Když jsem pracovala jako televizní reportérka a někdo opustil obor a přešel do PR nebo jinam, všichni o něm mluvili jako o člověku, který to vzdal nebo se nedokázal „prosadit“. Ale ten, kdo odešel, věděl, že utíká od dlouhé pracovní doby, práce o víkendech a svátcích, nízkého platu za mimořádné úsilí a stresujících každodenních termínů. Hledali pro svůj život něco víc v souladu se svými hodnotami.

Co s tím?

Pokud cítíte, že intenzivní kamarádství vám brání opustit to, o čem víte, že je nezdravé pracovní prostředí, věnujte nějaký čas tomu, abyste si definovali, co je pro vás důležité, a zjistili, zda jsou tyto hodnoty v práci naplňovány - odděleně od potřeb společnosti.

Zde je několik otázek, které si můžete položit pro správné rozhodnutí:

- Co je pro mě v práci důležité a jak definuji, co to znamená?

- Které hodnoty jsou důsledně ctěny nebo porušovány?

- Mohu udělat něco pro to, aby byly mé hodnoty respektovány?

Například, pokud je pro vás důležité, aby nadřízený vyslechl a zohlednil vaše myšlenky, ale on vás neustále přesvědčuje nebo ignoruje, je vaše hodnota porušována. Můžete s vedoucím probrat, proč je pro vás tato hodnota tak důležitá a ovlivnit její dodržování? Pokud ne, budete se muset rozhodnout, zda je poslání společnosti důležitější než vaše hodnoty.

3. Nostalgie po tom, čím firma dříve bývala

Nastoupíte do společnosti, máte skvělé zkušenosti na několik měsíců nebo dokonce let, jste plně zapojeni do práce. Pak dojde ke změně, ať už jde o nového vedoucího, novou strukturu nebo změnu strategického směřování, a vy se s ní můžete jen těžko vyrovnávat.

Tyto druhy organizačních změn mohou vyústit v pocity šoku, odmítnutí, frustrace a deprese. Pokud zjistíte, že se snažíte změny přijmout a přizpůsobit se jim v průběhu času a přistihnete se, že říkáte: „Nechci odejít, protože mám firmu opravdu rád“ místo „Nechci odejít, protože mám rád svou práci“, pak jste možná uvízli v minulosti, doufáte, že se firma vrátí k tomu, čím kdysi byla.

Co s tím?

Změny jsou těžké, proto si dejte čas na přizpůsobení a zpracování toho, co pro znamenají. Poté, co změnu přijmete, se objektivně podívejte na to, zda současná situace stále naplňuje vaše hodnoty a kariérní cíle. Pokud máte po změně v zaměstnání stále problémy, zvažte následující otázky:

- Jaká byla firma, když jsem do ní nastoupil, a jaká je realita firmy dnes?

- Co by mi pomohlo zlepšit prostředí?

- Mohu provést nějaké další změny nebo vznést požadavky na naplnění hodnot, které již nejsou naplňovány?

Společnosti, týmy i vedoucí pracovníci se mění - často zejména s tím, jak společnosti rostou. Je na vás, abyste určili, zda chcete žít v současné realitě, nebo v minulosti, která již neexistuje.

Newstream vydává první číslo magazínu Newstream CLUB, přinese články z Harvard Business Review 

Leaders

Newstream CLUB je nový tištěný byznysově-lifestylový magazín.

nst

Přečíst článek

4. Vlastnická pouta

Někteří zaměstnanci dostávají podíl na kapitálu společnosti, například partnerství či akciové opce. Na akcie vzniká nárok po určitou dobu, obvykle po letech. Proto po utrpení v nepříznivém pracovním prostředí můžete mít ještě silnější pocit, že se vyplatí počkat na tuto odměnu za to, čím jste si prošli. Jak velké trauma jste však ochotni vydržet? Čekání na podíl může být škodlivé pro vaše zdraví, proto je velmi důležité pochopit, zda to stojí za to.

Co s tím?

Určete přesně, kdy a kolik obdržíte z každé opce při současných cenách akcií, a pokud si s odpověďmi nevíte rady, položte tyto otázky svému makléři nebo účetnímu:

- Kolik obdržím po zdanění a zaplacení realizační ceny opce?

- Pokud ty peníze mít nebudu, jak mě to ovlivní?

- Jakou čistou částku bych musel vydělat na odměnách v jiné společnosti, abych vyrovnal hodnotu nezískaných akcií?

Akciové pobídky jsou poskytovány kvůli zvýšení atraktivity zaměstnání a mnoho společností nabízí další pobídky během vašeho působení v rámci programů odměňování. Proto nikdy neexistuje „konečné“ datum nároku. Nekonečný cyklus nároku na odměnu však můžete přerušit, pokud si stanovíte datum odchodu na základě toho, kolik chcete mít před odchodem nabytých práv a kolik jste ochotni ztratit.

5. Jednoduše - strach

Při změně zaměstnání není nouze o obavy: Strach, že se dostanete do další těžké situace, že se budete muset znovu osvědčit, že nebudete schopni vydělat tolik peněz. Strach, že ani nevíte, jak si práci hledat. Pokud se cítíte zdecimováni pracovní frustrací, máte jen malou důvěru, že změna povede k lepšímu pracovnímu prostředí.

Co s tím?

Abyste překonali své obavy, místo abyste jen snili o tom, jak by váš život mohl vypadat v pozitivním pracovním prostředí, vědomě si ho představujte. Když se snažíte bojovat s negativními myšlenkami a obavami, zavřete oči a uvažujte o následujících věcech:

- Kdybych se nebál odejít, co by bylo možné?

- Jak by mé nové pracovní prostředí vypadalo, jak bych se cítil?

- Jakou podporu potřebuji, abych se cítil/a jistěji při změně?

Nakonec se zamyslete nad tím, jakou radu byste dali blízkému příteli v pracovní situaci, podobné jako je ta vaše.

Odejít z práce není nikdy snadné a každý člověk má jiný bod zlomu, takže obviňovat se z toho, proč jste v traumatické situaci zůstali tak dlouho, vám nepomůže. Poučení z každé zkušenosti vám však umožní, abyste se sami rozhodli o své kariéře a odešli dříve, pokud se znovu ocitnete v podobné pasti.

Marlo Lyonsová je kariérní, manažerská a týmová koučka a autorka knihy „Wanted - A New Career“, manuálem pro přechod na novou kariéru nebo nalezení práce snů. Můžete ji kontaktovat na adrese www.marlolyonscoaching.com.

c.2023 Harvard Business Review. Distribuováno společností The New York Times Licensing Group.

Harvard Business Review: Mají se firmy vměšovat do politiky? Kdy a jak?

Leaders

Jedinou společenskou odpovědností firem je zvyšovat zisky, napsal kdysi vlivný ekonom Milton Friedman. Platí to i dnes? Vodítko, jak přistoupit ke odpovědnosti firem, nabízí takzvané Erbovy principy, zamýšlí se akademik Ed Dolan v článku pro Harvard Business Review (HBR). Newstream.cz bude články z HBR na základě licence přinášet pravidelně.

©2023 Harvard Business Review. Distributed by The New York Times Licensing Group

Přečíst článek