Reklama

Ekologické chování může nyní výrazně odlehčit účtu za energie

Stanislav Šulc
sta

Fenomén ESG rozhodně neskončí v důsledku současné geopolitické situace ani případné ekonomické krize. Kritéria udržitelného byznysu a nefinanční reporting se postupně stanou běžnou součástí výročních zpráv téměř všech firem, shodli se na odborné konferenci Jak přežije ESG v krizové době zástupci firem i státu. Akci pořádal byznysový server newstream.cz.

Reklama

Náklady na elektřinu a plyn jsou nyní natolik nestabilní a těžko predikovatelné, že pro mnoho firem začne dávat smysl přejít na alternativní zdroje vytápění i elektřiny. Na konferenci Jak přežije ESG v krizové době pořádané portálem newstream.cz to uvedl Matúš Púll, který je členem představenstva České spořitelny zodpovědný za udržitelnost.

Podívejte se na záznam z diskusní snídaně: 

Záznam z diskusní snídaně na téma: Jak přežije ESG v krizové době

 „ESG přináší řadu příležitostí pro firmy. První jsou energetické úspory, dále je možné využít dotací, většina dotačních titulů už je nastartována a je nutné je do roku 2027 využít. A konečně ESG nabízí šanci více zapojit zaměstnance do fungování firem,“ dodal Púll.

Udržitelnost zvyšuje hodnotu firmy

České firmy však stále mají ve zvyku vnímat tato kritéria jako regulaci, cosi vnuceného zvenčí. To však ukazuje spíše nepochopení celého fenoménu, myslí si Martin Křivánek z poradenské společnosti KPMG. „ESG není jen regulatorní téma. Je to fenomén současné doby. A může to pomoci přežít v nejisté době,“ uvedl doslova Křivánek.

Podle něj pak může správné uchopení proměny obchodního modelu směrem k udržitelnosti dokonce vést ke zvýšení hodnoty firmy. „Vše začíná od vedení společnosti, postupuje přes všechna oddělení až po zákazníky. Právě oni, zejména na západ od nás tlačí na společnosti, aby firmy nabízely zelené produkty. Kdo to dělat nebude, přijde o zákazníky. A postupem času také nejspíš začnou mít problémy s financováním,“ dodal odborník na ESG z KPMG.

Reklama

Neopomeňme sociální rozměr

Firmy se však podle řečníků na konferenci příliš zaměřují na ekologický rozměr udržitelné tranzice a mají sklon opomíjet kritéria sociální a řízení. „Musíme se vyhnout tomu, abychom pro samé dodržování cílů zapomněli na hlavní směr, nepotřebujeme znovu vymýšlet kolo. Hlavní cíl je tady dobře a dlouhodobě žít. Víte například, kolik procent nabídek práce na úřadech práce představují nabídky s požadavky na základní či nižší vzdělání? Více než 70 procent,“ uvedl na konferenci Pavel Vlček, člen Rady vlády ČR pro udržitelný rozvoj.

Ozvěny z konference, aneb co se do záznamu nevešlo: 

 

Vlček tak připomněl, že například firmy často nemusejí v ESG dělat zase tolik, protože často stačí jen dodržovat standardní pravidla. „Například se vyhnout zneužívání takzvané prekérní práce, u níž lidé nevědí dopředu, kolik šichet budou mít za měsíc a kdy je budou mít, takže si nemohou ani nic naplánovat. Stejně tak by se firmy měly vyhnout takzvané platformní práci, tedy zaměstnávání lidí na nejrůznější nepracovní úvazky,“ dodal Vlček.

video

Krize je impulzem k férovější společnosti, shodli se účastníci konference za rovné příležitosti

Sdílení, podpora a motivace. V tomto duchu se nesla třídenní konference Equal Pay Day 2022, která se letos konala již po třinácté.

Přečíst článek

Právě na sociální rozměr se zaměřuje také Japan Tobacco International, jejíž konkrétní ESG aktivity představila Eva Prokešová. „Spolupracujeme s neziskovkou Život 90 pomáhající seniorům. Jedním z projektů je Tísňová péče, což je souprava chytrých technologií, díky nimž si senior v problémech může okamžitě přivolat pomoc. A když se například určitou dobu nepohybuje, systém vyhodnotí potenciální nebezpečí a vyšle tým na kontrolu,“ uvedla Prokešová. „My ve firmě toto nabízíme jako jeden ze zaměstnaneckých benefitů. Je skvělé vědět, že je o vaše blízké takto postaráno,“ dodala Prokešová z JTI.

Jitka Haubová, členka představenstva Komerční banky

Jitka Haubová: Banka musí fungovat i v dobách krizí

Členka představenstva Komerční banky Jitka Haubová má plné ruce práce. Řídí digitální transformaci banky, která přijde na tři miliardy korun. Během pandemie měla jako nejvyšší manažerka provozu na starosti všechny krizové změny. Nyní s týmy zajišťuje výplatu klientů zkrachovalé Sberbanky, pomáhá Ukrajincům i řeší nápor dotazů kolem aktuální situace.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme