Čína hrozí Tchaj-wanu vojenským zásahem
Čínská vláda ve středu prohlásila, že se nikdy nezřekne použití síly proti Tchaj-wanu, píše agentura Reuters. Vyjádření Pekingu následuje po sérii vojenských manévrů Číny v okolí ostrova a návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na místě významné porážky tchajwanských vojsk.
Čína, která považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za své území, v blízkosti ostrova v pondělí provedla celodenní rozsáhlé vojenské cvičení. Manévry, které podle Pekingu představovaly varování před „separatistickými činy“, následovaly po projevu, jenž tchajwanský prezident Laj Čching-te minulý týden pronesl ke dni tchajwanského národního svátku.
„Jsme ochotni s nejvyšší možnou upřímností a snahou usilovat o mírové sjednocení,“ řekl Čchen Pin-chua, mluvčí Čínského úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu, na pravidelné tiskové konferenci v Pekingu. „Nikdy se však nezřekneme použití síly,“ dodal.
Jeho slova jsou podle něj namířena proti vměšování se „vnějších sil“ a velmi malému počtu tchajwanských separatistů, nikoli proti většině obyvatel Tchaj-wanu. Ostrovní země má úzké, i když neoficiální, vztahy se Spojenými státy a jejich spojenci. USA jsou zásadním dodavatelem zbraní Tchaj-wanu.
„Bez ohledu na to, kolik vojáků Tchaj-wan má a kolik zbraní si opatří, a bez ohledu na to, jestli vnější síly zasáhnou nebo ne, pokud se (Tchaj-wan) odváží riskovat, bude to pro něj mít ničivé důsledky,“ řekl Čchen Pin-chua. „Naše úsilí o obranu národní svrchovanosti a územní celistvosti ani na okamžik neustane,“ dodal mluvčí.
Čína zahájila další vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu a označila je za varování před „separatistickými činy“ tohoto ostrova. 
Čína stupňuje tlak u Tchaj-wanu. Země zahájila vojenské manévry, vede je ze všech směrů
Politika
Pět let zastrašování
Tchajwanský prezident Laj Čching-te ve svém projevu 10. října prohlásil, že Čína nemá právo zastupovat Tchaj-wan, ale že ostrov je ochoten spolupracovat s vládou v Pekingu v boji proti problémům, jako je změna klimatu. Čínský mluvčí Čchen Pin-chua v reakci uvedl, že tchajwanský prezident trvá na svém „tvrdohlavém separatistickém postoji“.
Čínská státní média ve středu informovala o úterní návštěvě prezidenta Číny Si Ťin-pchinga na ostrově Tung-šan v čínské provincii Fu-ťien, který leží v blízkosti Tchaj-wanu a kde Čína v roce 1953 odrazila pokus o invazi tchajwanské armády.
Tchajwanská vláda nároky Číny na svrchovanost nad ostrovem odmítá a tvrdí, že rozhodování o budoucnosti Tchaj-wanu náleží výhradně jeho obyvatelům.Ve středečním rozhovoru s novináři generální ředitel tchajwanského Národního bezpečnostního úřadu uvedl, že pondělní čínské vojenské manévry se minuly účinkem vzhledem k mezinárodnímu odsouzení, které vyvolaly. Podle něj jednání Číny posílilo podporu Tchaj-wanu ze strany mezinárodního společenství.
Čína v posledních pěti letech téměř denně vysílá válečné lodě a letadla do okolí Tchaj-wanu. Tchajwanské ministerstvo obrany ve středu ve své každodenní aktualizaci čínských aktivit za předchozích 24 hodin uvedlo, že v okolí Tchaj-wanu zaznamenalo 22 čínských vojenských letadel a pět lodí námořnictva.
Čína Tchaj-wanu hrozí vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. To sice Tchaj-wan oficiálně neudělal, přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle.
Čína se výrazně více zadluží, aby zvýšila hospodářský růst. Podpoří lidi s nízkými příjmy, trh s nemovitostmi a doplní kapitál státních bank, oznámila vláda v Pekingu. Ministr financí Lan Fo-an podle agentury AFP uvedl, že Čína v příštích třech měsících vydá dluhopisy přibližně za 2,3 bilionu jüanů (7,5 bilionu korun). Oznámená opatření se ale u investorů setkala s vlažným přijetím, uvedla agentura Reuters.
Čína potřebuje nakopnout ekonomiku, země se výrazně zadluží
Money
Ruský ministr obrany Andrej Belousov vedl v Číně „obsažné rozhovory“ s čínskými představiteli o posílení vojenské spolupráce obou zemí. Podle agentury Reuters to uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě.
Rusové jednali v Číně o vojenské spolupráci
Politika
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
