Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Ve věku 96 let zemřela Věra Nováková, jedna z nejoriginálnějších českých malířek

Ve věku 96 let dnes zemřela malířka Věra Nováková
ČTK
 ČTK

Ve věku 96 let zemřela malířka Věra Nováková, informovala o tom její vnučka Justina Kletečková. Nováková patří k nejoriginálnějším českým malířkám 20. století. Vedle klasické malby se věnovala také sochařství a knižním ilustracím.

Reklama

Nováková se narodila 17. ledna 1928. V roce 1947 byla přijata na Akademii výtvarných umění, o dva roky později byla při politických prověrkách ze studia vyloučena. V roce 1950 se provdala za svého bývalého spolužáka, malíře Pavla Brázdu. Zhruba 40 let spolu tvořili mimo oficiální výtvarnou scénu.

Od roku 1958 se mohla Nováková věnovat výtvarné činnosti, vystavovat ale nesměla ani ona, ani její manžel. Živila se většinou ilustrováním odborné, později dětské literatury, v letech 1973 až 1974 jako kreslířka střepů v Archeologickém ústavu. Zároveň se po celý život věnovala volné tvorbě.

Brázda představil poprvé své práce na výstavě až v roce 1967 na Salonu pražských výtvarníků. První a do roku 1992 jediná společná výstava manželů se uskutečnila v roce 1976 v Divadle v Nerudovce. Teprve po roce 1989 se Nováková zúčastnila desítek výstav - sama, s manželem či ve skupině autorů.

Její díla jsou plná dynamiky, barev a světla. Tvorba je prostoupena tématy narození, života a smrti. Svět kolem sebe vnímala i díky své křesťanské víře. Hlavním tématy její tvorby jsou člověk, jeho utrpení, biblické motivy či archetypální zobrazení muže a ženy.

Poslední dosavadní samostatná výstava jejích děl se uskutečnila loni v pražské galerii současného umění DOX. V roce 2006 obdržela Cenu Revolver Revue. Letos v lednu představila svoji knihu Každý krok je volba.

Její manžel Pavel Brázda zemřel v prosinci 2017 ve věku 91 let.

Film Oppenheimer japonští diváci přijali vesměs příznivě

Zkouška ohněm. Oppenheimer dorazil do Japonska, návštěvníci kin mají smíšené pocity

Americko-britský snímek Oppenheimer, o tvůrci jaderné bomby, který osm měsíců po světové premiéře vstoupil do japonských kin, vyvolal u tamních diváků vesměs příznivé reakce. Napsal to americký deník The Wall Street Journal. Japonci, které oslovila agentura Reuters, měli smíšené pocity. Některým vadilo, že film neukázal více následků a utrpení po americkém bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki v roce 1945.

Přečíst článek

Jan Bejšovec

Jan Bejšovec: Doby, kdy jsem na aukcích soutěžil s Vladimírem Železným, jsou pryč

Ve dvaceti letech emigroval Jan Bejšovec do Švédska. A tam se mu podařilo nakoupit grafiky od věhlasných umělců typu Salvátora Dalího či Andyho Warhola. Tím vznikl základ sbírky, která je jeho celoživotní vášní. To ostatně pozná každý, kdo vstoupí do jeho bytu na Smíchově. Uvítá vás socha Jaroslava Róny, v hlavních pokojích pak jsou ve vrstvách desítky pláten především klasiků 20. století. Ale nejen jejich. „Rád si kupuji obrazy nevýznamných autorů, které považuji za významné. Třeba surrealistický obraz Mertlíka nebo Rambouska, od něhož mám expresivní malbu boxerů v ringu z 20. let 20. století. Také by si asi žádný ‚seriózní‘ sběratel nepověsil dílo Jaroslava Gruse, ale já tady mám jeho fantastické plátno z roku 1932,“ říká Jan Bejšovec, který část své sbírky a sbírky svého syna Johana představuje v galerii Magnus Art v sídle J&T Banky.

Přečíst článek

Reklama

Související

Instalace V E K T R O S K O P △ v kostele sv. Mikuláše

Praha se po roce ponořila do světla. Začal Signal Festival, hvězdní umělci letos osvítí i okraj města

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme