Sucho ukradlo Belgii hranolky. Brambory jsou už jen jako pingpongové míčky
Kombinace přívalových dešťů a sucha zničila letošní úrodu belgických brambor odrůdy Bintje — hlízy jsou sotva jako pingpongové míčky. Tamní farmáři přesto musí do necelého měsíce splnit smlouvy na dodávky pro výrobu hranolků. Odvětví varuje, že pravděpodobně zdraží i samotné hranolky.
Mathieu Comijn si prohlíží řádky brambor. Půda je rozpraskaná suchem a plná hnědnoucích listů. Když vytáhne ze země pár hlíz, mají sotva velikost pingpongových míčků. Za běžných podmínek by ale měly být alespoň čtyřikrát větší, řekl agentuře AFP.
"Je to katastrofa," stěžuje si třicetiletý zemědělec. "Nikdy jsem nic podobného neviděl. Jak z toho chcete udělat hranolky?" zeptá se frustrovaně.
Nejdřív silné deště, pak sucho
Stejně jako mnoho dalších belgických zemědělců se i Comijn letos potýká s ničivou kombinací extrémních projevů počasí. Jeho úrodu v obci Amay nedaleko Lutychu nejprve poškodily silné deště a bouřky na konci jara. Po nich přišlo mimořádně horké a suché počasí. Voda z půdy tudíž rychle zmizela a zem se změnila v tvrdé hroudy. Brambory v takové půdě podle Comijna nemohou "správně dýchat" a špatně rostou.
Problém pro Comijna navíc spočívá v tom, že všechny tyto řádky brambor odrůdy Bintje, v Belgii velmi ceněné, měly být zpracovány na dlouhé, zlatavé hranolky. To je v Belgii oblíbená základní potravina. Do sklizně zbývá necelý měsíc, naplánována je na 20. září, a žádná z brambor není větší než jeho dlaň. Jediným pozitivem je, že jejich chuť menší velikost neovlivnila.
Situace je pro rodinu Comijnových natolik bolestná, že farmářův otec Stéphane několik dní úplně odmítal na pole chodit. "Je to příliš bolestivé," říká tento sedmdesátník. Jako bývalý šéf rodinné farmy si jen stěží vybavuje, že by někdy v této oblasti panovalo takové sucho. Výjimkou snad byla jen historická vlna veder v roce 1976.
Pěstitelé mají závazky
Ať už bude letošní úroda jakákoli, rodina Comijnových musí splnit své smlouvy na dodávky brambor. Belgie je největším světovým vývozcem mražených hranolků, takže obchod s bramborami podléhá přísným pravidlům. Pěstitelé se s odběrateli dohodnou na množství dodávek i cenách ještě před sklizní.
Rodina Comijnových hospodaří na 500 hektarech. Část letošních závazků se pokusí pokrýt z loňských zásob, jejichž úroda byla mimořádně bohatá. Stéphane upozornil, že část loňské úrody začali už vyhazovat, aby uvolnili místo pro letošní brambory. Teď jsou ale podle něj loňské brambory opět velmi důležité. Ukazuje přitom na chladírenský sklad udržovaný na teplotě kolem deseti stupňů Celsia, kde stále zůstávají hromady brambor z loňské sklizně.
Stéphane Comijn už ví, že ani využití loňských zásob nebude k pokrytí letošních závazků stačit. "Budeme muset použít odrůdy, které nejsou tak dobré," dodává. Zákazníci ve stáncích s hranolky si už podle něj stěžují. "Můžete jim vysvětlit, že je to kvůli suchu, ale oni to nechápou."
Nealkoholické alternativy vín a sektů zažívají v posledních letech boom. „Tradiční zákazník se mění, někdy chce nealko, jindy sáhne po prémiovém alkoholickém produktu, protože se střídmější konzumací roste potřeba pít kvalitněji,“ říká Petr Černý, jednatel staroplzeneckého Bohemia Sektu, největšího českého výrobce šumivých vín.
Vinaři se musí popasovat se střídmější konzumací i stále většími výkyvy počasí, říká Černý z Bohemia Sektu
Zprávy z firem
Předseda belgického svazu prodejců hranolků Bernard Lefèvre se na situaci snaží dívat s nadhledem. "Vždycky je nějaký problém," říká Lefèvre, který v oboru pracuje už 25 let. "Buď je brambor příliš mnoho, jako loni, a ceny se propadnou, takže pěstitelé říkají, že je to katastrofa, nebo je to opačný extrém. A přesto se s tím rok co rok nějak vypořádáme."
Vzhledem k napjaté nabídce ale pravděpodobně zdraží i samotné hranolky. Pro Lefèvra, který zastupuje 4500 stánků a restaurací po celé Belgii, to není žádná maličkost. "Kromě nemoci v královské rodině je druhou nejhorší zprávou, jakou může Belgičan slyšet, že se zvýší cena kornoutu hranolků."
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
