Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Sucho ukradlo Belgii hranolky. Brambory jsou už jen jako pingpongové míčky

smažené hranolky
profimedia.cz
 ČTK

Kombinace přívalových dešťů a sucha zničila letošní úrodu belgických brambor odrůdy Bintje — hlízy jsou sotva jako pingpongové míčky. Tamní farmáři přesto musí do necelého měsíce splnit smlouvy na dodávky pro výrobu hranolků. Odvětví varuje, že pravděpodobně zdraží i samotné hranolky.

Mathieu Comijn si prohlíží řádky brambor. Půda je rozpraskaná suchem a plná hnědnoucích listů. Když vytáhne ze země pár hlíz, mají sotva velikost pingpongových míčků. Za běžných podmínek by ale měly být alespoň čtyřikrát větší, řekl agentuře AFP.

"Je to katastrofa," stěžuje si třicetiletý zemědělec. "Nikdy jsem nic podobného neviděl. Jak z toho chcete udělat hranolky?" zeptá se frustrovaně.

Nejdřív silné deště, pak sucho

Stejně jako mnoho dalších belgických zemědělců se i Comijn letos potýká s ničivou kombinací extrémních projevů počasí. Jeho úrodu v obci Amay nedaleko Lutychu nejprve poškodily silné deště a bouřky na konci jara. Po nich přišlo mimořádně horké a suché počasí. Voda z půdy tudíž rychle zmizela a zem se změnila v tvrdé hroudy. Brambory v takové půdě podle Comijna nemohou "správně dýchat" a špatně rostou.

Problém pro Comijna navíc spočívá v tom, že všechny tyto řádky brambor odrůdy Bintje, v Belgii velmi ceněné, měly být zpracovány na dlouhé, zlatavé hranolky. To je v Belgii oblíbená základní potravina. Do sklizně zbývá necelý měsíc, naplánována je na 20. září, a žádná z brambor není větší než jeho dlaň. Jediným pozitivem je, že jejich chuť menší velikost neovlivnila.

Situace je pro rodinu Comijnových natolik bolestná, že farmářův otec Stéphane několik dní úplně odmítal na pole chodit. "Je to příliš bolestivé," říká tento sedmdesátník. Jako bývalý šéf rodinné farmy si jen stěží vybavuje, že by někdy v této oblasti panovalo takové sucho. Výjimkou snad byla jen historická vlna veder v roce 1976.

Pěstitelé mají závazky

Ať už bude letošní úroda jakákoli, rodina Comijnových musí splnit své smlouvy na dodávky brambor. Belgie je největším světovým vývozcem mražených hranolků, takže obchod s bramborami podléhá přísným pravidlům. Pěstitelé se s odběrateli dohodnou na množství dodávek i cenách ještě před sklizní.

Rodina Comijnových hospodaří na 500 hektarech. Část letošních závazků se pokusí pokrýt z loňských zásob, jejichž úroda byla mimořádně bohatá. Stéphane upozornil, že část loňské úrody začali už vyhazovat, aby uvolnili místo pro letošní brambory. Teď jsou ale podle něj loňské brambory opět velmi důležité. Ukazuje přitom na chladírenský sklad udržovaný na teplotě kolem deseti stupňů Celsia, kde stále zůstávají hromady brambor z loňské sklizně.

Stéphane Comijn už ví, že ani využití loňských zásob nebude k pokrytí letošních závazků stačit. "Budeme muset použít odrůdy, které nejsou tak dobré," dodává. Zákazníci ve stáncích s hranolky si už podle něj stěžují. "Můžete jim vysvětlit, že je to kvůli suchu, ale oni to nechápou."

Vinaři se musí popasovat se střídmější konzumací i stále většími výkyvy počasí, říká Černý z Bohemia Sektu

Nealkoholické alternativy vín a sektů zažívají v posledních letech boom. „Tradiční zákazník se mění, někdy chce nealko, jindy sáhne po prémiovém alkoholickém produktu, protože se střídmější konzumací roste potřeba pít kvalitněji,“ říká Petr Černý, jednatel staroplzeneckého Bohemia Sektu, největšího českého výrobce šumivých vín.

Přečíst článek

Předseda belgického svazu prodejců hranolků Bernard Lefèvre se na situaci snaží dívat s nadhledem. "Vždycky je nějaký problém," říká Lefèvre, který v oboru pracuje už 25 let. "Buď je brambor příliš mnoho, jako loni, a ceny se propadnou, takže pěstitelé říkají, že je to katastrofa, nebo je to opačný extrém. A přesto se s tím rok co rok nějak vypořádáme."

Vzhledem k napjaté nabídce ale pravděpodobně zdraží i samotné hranolky. Pro Lefèvra, který zastupuje 4500 stánků a restaurací po celé Belgii, to není žádná maličkost. "Kromě nemoci v královské rodině je druhou nejhorší zprávou, jakou může Belgičan slyšet, že se zvýší cena kornoutu hranolků."

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Motoristé zase řádí. Bojují o přežití

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO)
ČTK
Dalibor Martínek

Tématem týdne je rozpočet státu. Jeho výše mnohé zaskočila, dokonce i vládní Motoristy. Ti se překvapivě pustili do souboje o úspory. Žádají po Aleně Schillerové škrty ve výši dvaceti miliard. Ne, vládní koalice se nerozpadá. To jen Motoristé zviditelňují svoji značku.

Co se děje u Motoristů by veřejnost nemuselo zajímat, kdyby to nebyla vládní strana. Teď to vypadá, že ekonom Pikora, dříve velmi populární „mluvící hlava“, nyní poslanec za Motoristy, přišel s jakýmsi plánem 22 opatření, která by mohla rozpočtu ušetřit až 20 miliard korun.

Realita je možná jiná. Václav Klaus, mentor Petra Macinky, neměl rád schodky rozpočtu. Když byl v devadesátých letech premiérem, byl mezi lety 1993 a 1995 rozpočet v plusu. Ano, v plusu, což je nyní nepředstavitelná situace.

Macinka nemá v aktuálních senátních volbách žádného kandidáta. Nemá tudíž důvod se nějak výrazněji medializovat. Přesto se vymezil vůči výši schodku rozpočtu. Vzhledem k faktu, že se jeho strana potácí v průzkumech na hranici pěti procent, pro Macinku je každé zviditelnění dobré. Nyní tedy ministr zahraničí vlády bude bojovat se svou kolegyní Alenou Schillerovou o dvacet miliard. Po pravdě, bojovat s ní nebude. Jen potřebuje být vidět.

Každý chce být vidět

Také zástupci opozice potřebují být vidět. Podali k Ústavnímu soudu návrh, aby zrušil část novely zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Ústavní soud se stává prvkem politického boje. Začal s tím prezident Pavel kvůli Ankaře, teď různé návrhy od politických stran, opozice, na Ústavní soud přímo prší. Noha legislativní se začíná opírat o nohu soudní. Máme tři nohy, legislativní, výkonnou a soudní. Legislativní se snaží opřít o soudní. Tu výkonnou drží pevně v rukou Andrej Babiš.

Petr Macinka, šéf okrajové politické strany, se v uplynulém týdnu ještě jednou zapsal do politického dění. „Přál bych si, aby se Filip Turek od teď účastnil porad vedení ministerstva, protože jeho hlas je poradní a já bych chtěl, aby na ministerstvu zazníval,“ uvedl Macinka. Babiš hlasy Motoristů potřebuje, takže Turek zase začne řídit ministerstvo životního prostředí. Macinka už prý nechce čekat na závěr policejního vyšetřování nehody, kdy Turek srazil v centru Prahy sanitní auto. Motoristé sobě.

Související

Zavolal jsem Warrenovi. Jak Berkshire za jeden telefonát vrazila 10 miliard do Alphabetu

Greg Abel
ČTK
 nst
nst

Generální ředitel Berkshire Hathaway Greg Abel potvrdil, že skupina sleduje příležitosti spojené s umělou inteligencí ve dvou směrech. V rozhovoru pro pořad Squawk Box stanice CNBC Abel uvedl, že dodávky energie rostoucímu počtu datových center pro umělou inteligenci vnímá jako „významnou příležitost pro Berkshire a Berkshire Hathaway Energy". Dlouhodobě totiž věří, že hlavním omezením výstavby těchto center je dostatek energie k provozu zařízení, která spotřebovávají obrovské množství elektřiny.

Dodal však, že firma bude energii prodávat takzvaným hyperscalerům jen za podmínky, že to nebude mít „žádný dopad na sazby ostatních zákazníků". Druhou cestou je investice Berkshire do akcií mateřské společnosti Googlu Alphabet, kterou loni zahájil Warren Buffett a která dnes dosahuje téměř 36 miliard dolarů.

Podle Abela ze zkušeností vlastních provozních firem Berkshire vyplynulo, že on i Buffett věděli, že umělá inteligence bude mít „významný dopad na Ameriku a firmy" a že „Google jsme vnímali jako významného hráče".

Rozhovor Abel poskytl z Japonska, kde navštívil nástrojařskou jednotku Berkshire a jednal s vedením takzvaných obchodních domů, v nichž má skupina významné kapitálové podíly. Podle jeho slov nikdo z nich neoznačil rostoucí japonské úrokové sazby za „zásadní problém současnosti".

Zotavení amerických stavitelů rodinných domů Abel v nejbližší době nečeká — očekává ho „hrbolatá cesta" ještě po nějakou dobu. U nově akvírované společnosti Taylor Morrison ale předpokládá, že se za pět až deset let ukáže jako „velmi silné aktivum", protože „americký sen bude dál existovat".

Odpor komunit roste

Abel CNBC přiznal, že v USA sílí odpor proti výstavbě nových datových center pro umělou inteligenci. „V komunitách napříč Spojenými státy je mnohem víc odporu," řekl. Podle něj musí firmy stavějící datová centra „vážně vyhodnotit" reakci komunit a řešit jejich obavy mimo jiné technologiemi, které omezují spotřebu vody.

Jako příklad uvedl stát Iowa, kde má Berkshire rozsáhlý energetický provoz. Tamní datová centra podle něj přinesla obyvatelům „velmi, velmi výraznou" daňovou úlevu a generují příjmy, z nichž se financují místní služby — školy, policie i hasiči. Datové centrum podle Abela musí být „vítaným členem komunity".

Jak vznikla investice do Alphabetu

Abel v rozhovoru popsal, jak Berkshire letos na jaře koupila akcie Alphabetu za 10 miliard dolarů přímo od společnosti, která si tehdy navyšováním kapitálu opatřovala 80 miliard dolarů na „investice do světové špičky výpočetní infrastruktury pro umělou inteligenci, aby zvládla bezprecedentní poptávku zákazníků".

Buffett podle Abela akcie Alphabetu do portfolia Berkshire poprvé nakoupil už loni. Samotnou letošní transakci pak podle Abela odstartoval telefonát v neděli ráno na konci května s nabídkou zapojit se do velké emise akcií Alphabetu. „Velikost ještě neurčili, ale doporučili nám zvážit deset miliard," popsal Abel nabídku.

Odpověděl prý, že se „ozve co nejdřív" — a jak dodal, „zcela v souladu s tím, jak Berkshire řídíme, ... zavolal jsem Warrenovi a řekl mu, že máme významnou příležitost ... dál investovat do Googlu ... prostřednictvím významného balíku (akcií)". Oba se pak shodli, že jim je „komfortní" nákup za 10 miliard dolarů se slevou 6,5 procenta, a transakci nakonec dotáhli do konce.

Japonské sazby zatím „relativně mírné"

Abel moderátorce Becky Quick řekl, že Berkshire bude podle potřeby dál prodávat dluhopisy denominované v jenech, aby financovala budoucí investice v Japonsku — a to i přesto, že desetiletý japonský dluhopis tento týden poprvé přesáhl výnos tři procenta, nejvyšší za 30 let. Podle Abela jsou japonské sazby „stále relativně mírné, když se nad tím zamyslíte" — americký desetiletý dluhopis se pohybuje kolem 4,8 procenta.

Abel očekává, že Berkshire si „po mnoho desetiletí" udrží podíly v Itochu Corp., Marubeni Corp., Mitsubishi Corp., Mitsui & Co. a Sumitomo Corp. S vedením těchto firem měl podle svých slov „naprosto výjimečná jednání". „Budujeme s každou z těch firem opravdu silné vztahy a hledáme další příležitosti tady v Japonsku, a ostatně i v zahraničí," dodal.

Ke spekulacím, že by Berkshire mohla s pojišťovnou Tokio Marine spojit síly na velké mezinárodní akvizici, se Abel odmítl vyjádřit. Berkshire v březnu za přibližně 1,8 miliardy dolarů koupila zhruba 2,5procentní podíl v japonské pojišťovně a uzavřela s ní „dlouhodobé strategické partnerství" s cílem vytvořit pro obě strany „zajímavé" příležitosti.

Abel řekl, že spolupráce je „velmi široká" a že „nikdo nemá povinnost na jejím základě jednat". „Ale pokud by to dávalo smysl jak pro Tokio Marine, tak pro nás, samozřejmě bychom rádi transakci s nimi uskutečnili," dodal.

Související