Sucho ukradlo Belgii hranolky. Brambory jsou už jen jako pingpongové míčky
Kombinace přívalových dešťů a sucha zničila letošní úrodu belgických brambor odrůdy Bintje — hlízy jsou sotva jako pingpongové míčky. Tamní farmáři přesto musí do necelého měsíce splnit smlouvy na dodávky pro výrobu hranolků. Odvětví varuje, že pravděpodobně zdraží i samotné hranolky.
Mathieu Comijn si prohlíží řádky brambor. Půda je rozpraskaná suchem a plná hnědnoucích listů. Když vytáhne ze země pár hlíz, mají sotva velikost pingpongových míčků. Za běžných podmínek by ale měly být alespoň čtyřikrát větší, řekl agentuře AFP.
"Je to katastrofa," stěžuje si třicetiletý zemědělec. "Nikdy jsem nic podobného neviděl. Jak z toho chcete udělat hranolky?" zeptá se frustrovaně.
Nejdřív silné deště, pak sucho
Stejně jako mnoho dalších belgických zemědělců se i Comijn letos potýká s ničivou kombinací extrémních projevů počasí. Jeho úrodu v obci Amay nedaleko Lutychu nejprve poškodily silné deště a bouřky na konci jara. Po nich přišlo mimořádně horké a suché počasí. Voda z půdy tudíž rychle zmizela a zem se změnila v tvrdé hroudy. Brambory v takové půdě podle Comijna nemohou "správně dýchat" a špatně rostou.
Problém pro Comijna navíc spočívá v tom, že všechny tyto řádky brambor odrůdy Bintje, v Belgii velmi ceněné, měly být zpracovány na dlouhé, zlatavé hranolky. To je v Belgii oblíbená základní potravina. Do sklizně zbývá necelý měsíc, naplánována je na 20. září, a žádná z brambor není větší než jeho dlaň. Jediným pozitivem je, že jejich chuť menší velikost neovlivnila.
Situace je pro rodinu Comijnových natolik bolestná, že farmářův otec Stéphane několik dní úplně odmítal na pole chodit. "Je to příliš bolestivé," říká tento sedmdesátník. Jako bývalý šéf rodinné farmy si jen stěží vybavuje, že by někdy v této oblasti panovalo takové sucho. Výjimkou snad byla jen historická vlna veder v roce 1976.
Pěstitelé mají závazky
Ať už bude letošní úroda jakákoli, rodina Comijnových musí splnit své smlouvy na dodávky brambor. Belgie je největším světovým vývozcem mražených hranolků, takže obchod s bramborami podléhá přísným pravidlům. Pěstitelé se s odběrateli dohodnou na množství dodávek i cenách ještě před sklizní.
Rodina Comijnových hospodaří na 500 hektarech. Část letošních závazků se pokusí pokrýt z loňských zásob, jejichž úroda byla mimořádně bohatá. Stéphane upozornil, že část loňské úrody začali už vyhazovat, aby uvolnili místo pro letošní brambory. Teď jsou ale podle něj loňské brambory opět velmi důležité. Ukazuje přitom na chladírenský sklad udržovaný na teplotě kolem deseti stupňů Celsia, kde stále zůstávají hromady brambor z loňské sklizně.
Stéphane Comijn už ví, že ani využití loňských zásob nebude k pokrytí letošních závazků stačit. "Budeme muset použít odrůdy, které nejsou tak dobré," dodává. Zákazníci ve stáncích s hranolky si už podle něj stěžují. "Můžete jim vysvětlit, že je to kvůli suchu, ale oni to nechápou."
Nealkoholické alternativy vín a sektů zažívají v posledních letech boom. „Tradiční zákazník se mění, někdy chce nealko, jindy sáhne po prémiovém alkoholickém produktu, protože se střídmější konzumací roste potřeba pít kvalitněji,“ říká Petr Černý, jednatel staroplzeneckého Bohemia Sektu, největšího českého výrobce šumivých vín.
Vinaři se musí popasovat se střídmější konzumací i stále většími výkyvy počasí, říká Černý z Bohemia Sektu
Zprávy z firem
Předseda belgického svazu prodejců hranolků Bernard Lefèvre se na situaci snaží dívat s nadhledem. "Vždycky je nějaký problém," říká Lefèvre, který v oboru pracuje už 25 let. "Buď je brambor příliš mnoho, jako loni, a ceny se propadnou, takže pěstitelé říkají, že je to katastrofa, nebo je to opačný extrém. A přesto se s tím rok co rok nějak vypořádáme."
Vzhledem k napjaté nabídce ale pravděpodobně zdraží i samotné hranolky. Pro Lefèvra, který zastupuje 4500 stánků a restaurací po celé Belgii, to není žádná maličkost. "Kromě nemoci v královské rodině je druhou nejhorší zprávou, jakou může Belgičan slyšet, že se zvýší cena kornoutu hranolků."
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.