Stanislav Šulc: Avatar je kolosální pohádka s hrozivým záporákem. Člověkem
James Cameron konečně uvedl pokračování svého velkofilmu Avatar z roku 2009, který se tehdy stal nejvýnosnějším filmem všech dob. Dvojka je ve všem větší – v zápletce, emocích, invenčnosti a samozřejmě i v rozpočtu. Druhý Avatar totiž stál 350 milionů dolarů, tedy neuvěřitelných osm miliard korun. Ale skutečně stojí za to. Vidět druhý Avatar je nyní téměř povinnost.
Jednoduché shrnutí na začátek: Pokračování snímku Avatar je fascinující dobrodružná pohádka a zásadnější film letos nevznikl. Novinka Jamese Camerona je stejně přelomová jako původní snímek z roku 2009. Technicky posouvá etalon možného ještě o několik tříd dál a nic tak epického a pompézního nikdo ještě dlouho nenatočí.
Technická dokonalost je však pouze to nejzjevnější Cameronovo vítězství. A to nejméně důležité. Mnohem zásadnější jsou tři další vítězství, jichž Cameron dosáhl, a to někdy za docela velkou cenu.
Spíš seriál než film
Předně se Cameronovi povedlo etablovat na dobu, kdy lidé spíše sledují šestidílné seriály, než by si pustili dvouhodinový film. Svéhlavý filmař se ostatně právě o seriály nenápadně otírá v mnoha rozhovorech, které kvůli Avataru dal. V tom nejslavnějším doslova prohlásil, že je mu jedno, že lidé půjdou uprostřed filmu na záchod a že délka filmu (192 minut) není podle něj žádný problém, protože lidé jsou zvyklí sedět hodiny u jedné série seriálu.
Seriál, který vychází ze světa Addamsovy rodiny, přilákal k obrazovkám Netflixu tolik lidí, že během pouhého týdne prosledovali rekordní počet hodin. Kolik? Neuvěřitelných 341 milionů. To se nepovedlo ani očekávané čtvrté sérii Stranger Things. 
Zapomeňte na Stranger Things, nejsledovanějším hitem Netflixu je temná Wednesday
Enjoy
Právě seriálově pak Cameron a jeho armáda scenáristů pokračování Avataru vystavěli. V podstatě archetypální mýtus o boji dobra se zlem a pomstě rozepsali do neuvěřitelně rozvětvených kontur, díky nimž se neustále střídají nálady, okamžiky totální euforie (jakékoli prozkoumávání Pandory) střídají chvíle naprostého zdrcení a deprivace (hon na pandoří velryby).
Vrátíme-li se k analogii se seriály, dostaneme seriál, v němž je každá epizoda z trochu jiného žánru a vedle dobrodružného a rodinného dramatu tu máme také akční válečný snímek nebo expresionisticky pojatou audiovizuální instalaci.
Přitom celek drží zcela jasně pohromadě, což je téměř zázrak.
Chamtivost je zlo
Hlavní žánr Avataru, a v tom se často chybuje, je však pohádka. A to docela krystalická. Máme tu jasně definované dobro, a hlavně zcela jednoduše definované zlo. Tím je chamtivý člověk, lidstvo, které se kvůli absurdním cílům (nesmrtelnost) neváhá dopouštět absolutního zla. A většina záporných postav to zlo navíc nečiní ze žádných principiálních důvodů, ale jen pro peníze. A až později pro „ušlechtilé“, či řekněme literární cíle, jako je pomsta.
Sledování dvojky Avataru je tak ještě více než u jedničky poměrně problematické. Vítězství Camerona je v tom, že se mu daří přesvědčit lidské diváky, že lidstvo a jeho cíle jsou na straně zla. A to se všemi našimi technickými vymoženostmi, o nichž jsme v normálním životě přesvědčeni, že je vytváříme z bohulibých důvodů.
Očekávané pokračování megahitu z roku 2009 se do kin dostane již za necelé dva týdny. Vstupenky do kin se prodávají již od pondělí. Zájemci však sáhnou do kapsy pořádně hluboko. V závislosti na typu kina totiž za druhého Avatara zaplatí od tří set korun výš.
Lístky na premiéru Avatara mizí. Ceny v pražských kinech začínají na rekordních třech stovkách
Enjoy
Na Pandoře je však veškerá technika a technologie postavena na stranu zla. To přitom může u řady diváků vyvolávat opravdu komplikované pocity. A nebylo by až tak podivné, kdyby tento film vytvořil více vegetariánů než jakýkoli jiný film v dějinách. A mnoho na tom nemění ani fakt, že konec vše napraví. Logicky. Jde přeci o pohádku.
Krásný Cameronův svět
Poslední z hlavních Cameronových vítězství pak jsou ryze filmové. Podobně jako Georgi Lucasovi se mu daří vytvářet velké ryze filmové světy s vlastními pravidly, vlastním étosem, smyslem a postavami, se kterými diváci touží trávit čas. To se v posledních letech nepodařilo nikomu dalšímu (připomeňme, že daří se to výlučně komiksovým adaptacím, které ale vycházejí z komiksových předloh).
Mimochodem v tomto světě se objevuje celá řada motivů z Cameronových předchozích a neméně proslulých filmů, jako jsou Terminátor, Terminátor 2 a Titanic, na nějž dává upomenout celá závěrečná pasáž velkofilmu.
Um vytvořit nový funkční svět pak je to nejdůležitější vítězství ze všech, protože díky tomu Avatar jen tak nezmizí, stejně tak Pandora, příběh Jacka Sullyho, jeho rodiny, přátel i nepřátel. A nezmizí ani dilemata, která James Cameron prostřednictvím tohoto paralelního, krásného a barevného světa lidstvu představuje. Jsou důležitější, než dokáže většina „vážných“ filmů. A že jde děj napsat na jednu stránku? Tak si napište třeba děj Psycha, to nevydá ani na celý odstavec.
Obnovený Avatar z roku 2009 režiséra Jamese Camerona vystřídal v čele víkendové návštěvnosti kin historický snímek Jan Žižka od režiséra Petra Jákla. Na Avatar, dobrodružný sci-fi příběh ze vzdálené planety Pandora, dorazilo uplynulý víkend téměř 10 tisíc návštěvníků. O filmy Jan Žižka, Úsměv a Spolu byl sice větší divácký zájem, ale o pořadí rozhodují tržby, které měl Avatar nejvyšší. Vyplývá to z údajů na webu Unie filmových distributorů (UFD).
Avatar po třinácti letech stále láká, podruhé ovládl tržby tuzemských kin
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
