Spor o unijní kebab mezi Němci a Turky se dostal až do Bruselu
Německo podalo námitku proti snaze Turecka zaregistrovat v Evropské unii recepturu na döner kebab. Píše to turecký provládní server Daily Sabah. Ankara podala do Bruselu žádost, aby pokrm, který je velmi oblíbený právě v Německu, dostal ochrannou známku zaručené tradiční speciality, což by přípravu döner kebabů v EU svázalo novými pravidly.
Proti žádosti, kterou před několika měsíci podala mezinárodní federace výrobců döner kebabů Udofed se sídlem v Istanbulu, podalo minulý týden oficiální námitku Německo. Berlín dal už dříve najevo nevoli vůči snahám Turecka zaregistrovat "jedinou správnou přípravu" kebabů v EU.
„Každý by měl mít možnost rozhodnout, jak ho (döner kebab) připravit a sníst. Nepotřebuje direktivy z Ankary," uvedl německý ministr zemědělství Cem Özdemir, jehož předkové pocházejí z Turecka. Podle jeho ministerstva není turecký návrh v některých bodech jasný a mohl by mít na gastronomické odvětví v Německu značné dopady.
Námitku Německa nyní vyhodnotí Evropská komise, uvedl podle agentury AFP mluvčí komise Olof Gill. Pokud námitku shledá jako opodstatněnou, začne šestiměsíční dialog, během kterého budou obě strany hledat shodu. Pokud se jim to nepodaří, tak o věci rozhodne Brusel.
Chlebová nebo rybí polévka, zemlbába a krupicová kaše aneb naše tradiční jídla turisty ze zahraničí moc nepřesvědčila. Polévka z chleba je podle žebříčku gastro serveru Taste Atlas nejenom nejhorším českým pokrmem, ale také čtvrtým nejméně chutným na světě.
Cizinci vystavili účet tuzemské gastronomii. Nejhorším pokrmem je chlebová polévka
Enjoy
Jaké maso patří do kebabu?
V případě, že by EU přijala tureckou žádost, tak by příprava či servírování döner kebabů musely dodržovat registrované postupy. Tomu se brání němečtí provozovatelé restaurací a stánků s kebaby, kteří poukazují na to, že v Německu se prosadily některé odlišnosti ve srovnání s původní přípravou v Turecku. Například pro výrobu kebabů se v Turecku používá jen hovězí, skopové či kuřecí maso, nikoli telecí, které je oblíbené v Německu. Německo je zdaleka největším konzumentem kebabů v EU.
Známka zaručené tradiční speciality má chránit pokrmy, které se vyrábějí podle jedné receptury alespoň 30 let. Za zneužití chráněného názvu hrozí pokuty. V Česku mají tuto značku například pražská šunka, spišské párky či tradiční lovecký salám, tuto ochranu má i neapolská pizza nebo šunka jamón serrano.
Agenda Evropské unie se někdy může zdát běžnému člověku vzdálená. I když si to třeba neuvědomujeme, Evropský parlament a instituce EU však ovlivňují náš každodenní život. Přesvědčit se můžeme i jen letmým pohledem do našich šuplíků, odpadkových košů či účtů od mobilních operátorů.
Z Bruselu s láskou. Za co můžeme poděkovat Evropské unii?
Politika
Pochází z Popradu a na Slovensku patří Marcel Ihnačák mezi nejznámější kuchaře. Snaží se tamní gastronomii vylepšit. Žije a podniká na jižní Moravě. „Česko je napřed před Slovenskem. Vždy o pár let bylo,“ říká šéfkuchař v rozhovoru pro nové číslo magazínu Newstream CLUB, které je věnováno Česko-Slovensku.
Šéfkuchař Marcel Ihnačák: Souboj na talíři vyhrávají Češi
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
