Spor o unijní kebab mezi Němci a Turky se dostal až do Bruselu
Německo podalo námitku proti snaze Turecka zaregistrovat v Evropské unii recepturu na döner kebab. Píše to turecký provládní server Daily Sabah. Ankara podala do Bruselu žádost, aby pokrm, který je velmi oblíbený právě v Německu, dostal ochrannou známku zaručené tradiční speciality, což by přípravu döner kebabů v EU svázalo novými pravidly.
Proti žádosti, kterou před několika měsíci podala mezinárodní federace výrobců döner kebabů Udofed se sídlem v Istanbulu, podalo minulý týden oficiální námitku Německo. Berlín dal už dříve najevo nevoli vůči snahám Turecka zaregistrovat "jedinou správnou přípravu" kebabů v EU.
„Každý by měl mít možnost rozhodnout, jak ho (döner kebab) připravit a sníst. Nepotřebuje direktivy z Ankary," uvedl německý ministr zemědělství Cem Özdemir, jehož předkové pocházejí z Turecka. Podle jeho ministerstva není turecký návrh v některých bodech jasný a mohl by mít na gastronomické odvětví v Německu značné dopady.
Námitku Německa nyní vyhodnotí Evropská komise, uvedl podle agentury AFP mluvčí komise Olof Gill. Pokud námitku shledá jako opodstatněnou, začne šestiměsíční dialog, během kterého budou obě strany hledat shodu. Pokud se jim to nepodaří, tak o věci rozhodne Brusel.
Chlebová nebo rybí polévka, zemlbába a krupicová kaše aneb naše tradiční jídla turisty ze zahraničí moc nepřesvědčila. Polévka z chleba je podle žebříčku gastro serveru Taste Atlas nejenom nejhorším českým pokrmem, ale také čtvrtým nejméně chutným na světě.
Cizinci vystavili účet tuzemské gastronomii. Nejhorším pokrmem je chlebová polévka
Enjoy
Jaké maso patří do kebabu?
V případě, že by EU přijala tureckou žádost, tak by příprava či servírování döner kebabů musely dodržovat registrované postupy. Tomu se brání němečtí provozovatelé restaurací a stánků s kebaby, kteří poukazují na to, že v Německu se prosadily některé odlišnosti ve srovnání s původní přípravou v Turecku. Například pro výrobu kebabů se v Turecku používá jen hovězí, skopové či kuřecí maso, nikoli telecí, které je oblíbené v Německu. Německo je zdaleka největším konzumentem kebabů v EU.
Známka zaručené tradiční speciality má chránit pokrmy, které se vyrábějí podle jedné receptury alespoň 30 let. Za zneužití chráněného názvu hrozí pokuty. V Česku mají tuto značku například pražská šunka, spišské párky či tradiční lovecký salám, tuto ochranu má i neapolská pizza nebo šunka jamón serrano.
Agenda Evropské unie se někdy může zdát běžnému člověku vzdálená. I když si to třeba neuvědomujeme, Evropský parlament a instituce EU však ovlivňují náš každodenní život. Přesvědčit se můžeme i jen letmým pohledem do našich šuplíků, odpadkových košů či účtů od mobilních operátorů.
Z Bruselu s láskou. Za co můžeme poděkovat Evropské unii?
Politika
Pochází z Popradu a na Slovensku patří Marcel Ihnačák mezi nejznámější kuchaře. Snaží se tamní gastronomii vylepšit. Žije a podniká na jižní Moravě. „Česko je napřed před Slovenskem. Vždy o pár let bylo,“ říká šéfkuchař v rozhovoru pro nové číslo magazínu Newstream CLUB, které je věnováno Česko-Slovensku.
Šéfkuchař Marcel Ihnačák: Souboj na talíři vyhrávají Češi
Leaders
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
