Irsko navrhuje snížit rozpočet EU víc, než byl původní plán. Švédsku to nestačí
Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu korun), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh komise. Přesto už má první kritiky – za nepřijatelný ho označilo Švédsko, které je čistým plátcem do rozpočtu unie.
Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Méně peněz má jít také na kohezi, zemědělství a na kapitolu Global Europe (Globální Evropa), z níž se financuje vnější činnost EU, včetně rozvojové spolupráce a podpory sousedních regionů.
Irsko představilo nový přepracovaný takzvaný vyjednávací rámec, který je ještě nižší než ten, který oznámilo v červnu kyperské předsednictví. To hovořilo o rozpočtu v objemu 1,73 bilionu eur (41,8 bilionu korun).
Irsko začátkem července převzalo předsednictví Rady Evropské unie. Na pořad se v příštích měsících mají dostat regulace umělé inteligence a technologického sektoru. Objevují se však otázky, zda Irsko nepůjde technologickým firmám příliš na ruku, protože je jeho ekonomika na nich nezdravě závislá.
Dublin přebírá předsednictví EU. Odolá pokušení stranit Big Techu, na kterém je závislý?
Politika
Vyjednávání o rozpočtu se konají právě v těchto týdnech a 17 členských zemí Evropské unie včetně Česka v dopise již dříve varovalo před škrty v zemědělství a regionálních dotacích. Postavily se tak proti postoji Německa, Nizozemska či Dánska, které naopak podporují snížení unijního rozpočtu a za priority považují zejména konkurenceschopnost, bezpečnost a obranu.
Návrh bude hlavním tématem summitu EU
Nový návrh rozpočtu na roky 2028 až 2034 bude jedním z hlavních témat říjnového summitu EU, který začíná příští čtvrtek v Bruselu. Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO). Ten po zveřejnění kyperského návrhu rozpočtu uvedl, že je lepší než návrh Evropské komise, nicméně dodal, že Praha s ním stále není spokojena.
Andrej Babiš si ještě před vložením Agrofertu do svěřenského fondu nechal z holdingu vyplatit dividendu 4,25 miliardy korun po zdanění. Premiér tvrdí, že Agrofert z částky odvedl státu 750 milionů korun a že při přesunu firmy do zahraničí by Česko nedostalo nic.
„Kdybych měl sídlo na Kypru, stát neuvidí ani korunu.“ Babiš inkasoval z Agrofertu 4,25 miliardy
Money
„Rámec, který dnes představujeme, počítá se snížením navrhovaného rozpočtu o 141 miliard eur oproti původnímu návrhu komise, přestože jeho celkový objem zůstává výrazně vyšší než v současném víceletém finančním rámci,“ uvedl irský ministr pro evropské záležitosti na dnešní tiskové konferenci v Bruselu.
Návrh je podle něj výsledkem intenzivních jednání, která irské předsednictví vedlo s členskými státy a institucemi EU v posledních třech měsících, a „mohl by pomoci překlenout řadu rozdílů mezi členskými státy“.
Je to jen úvodní krok, říká Dublin
„Jsme si vědomi toho, že návrh v této fázi nikdy nemůže splnit požadavky všech stran a že nás čeká ještě dlouhá cesta. Tento vyjednávací rámec má sloužit jako katalyzátor, který tento proces urychlí a dovede k závěru s ohledem na zájmy evropských občanů,“ řekl ministr Byrne novinářům.
Česko odmítá, aby nový sedmiletý rozpočet Evropské unie zhoršil postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí. Premiér Andrej Babiš po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou kritizoval škrty v kohezních a zemědělských fondech i vysoké ceny emisních povolenek.
Babiš tlačí na Brusel: Česko nesmí na novém rozpočtu EU prodělat
Politika
„Doufáme, že přiměje členské státy soustředit se na oblasti, v nichž je zapotřebí dalšího kompromisu, abychom dosáhli dohody do konce roku,“ dodal.
Revidovaný vyjednávací rámec podle ministra reaguje na požadavky většiny členských států, aby byla chráněna společná zemědělská politika a kohezní politika jako zásadní politiky EU zakotvené ve smlouvách. Objem výdajů v kapitole věnované konkurenceschopnosti se oproti současnému unijnímu rozpočtu podle Irů více než zdvojnásobuje.
„Je to jednoznačný signál našeho odhodlání investovat do budoucí konkurenceschopnosti Evropy a podporovat evropskou prosperitu a tvorbu pracovních míst,“ uvedl Byrne.
Podpora Ukrajiny zůstane zachována
Irský ministr rovněž zdůraznil, že vzhledem k jednoznačnému postoji téměř všech členských států zůstávají v návrhu zachovány prostředky na obnovu a rekonstrukci Ukrajiny.
Ropa od konce února zdražila zhruba o čtvrtinu, evropská nafta dokonce o více než 70 procent. Šest zemí EU proto tlačí na návrat windfall tax pro ropné firmy. Argument je jednoduchý: kdo na energetické krizi mimořádně vydělává, měl by podle nich více přispět na zmírnění jejích dopadů.
Evropa znovu vytahuje windfall tax. Provokují ji nadměrné zisky ropných společností
Politika
Irský návrh počítá s obzvláště výraznými škrty v oblastech, kde chtěla Evropská komise výdaje původně navýšit – konkrétně v oblasti konkurenceschopnosti, výzkumu, obrany a zahraniční či rozvojové politiky. Naproti tomu tradiční hlavní rozpočtové položky, jako je zemědělství a kohezní politika, zůstaly víceméně nedotčeny, poznamenala agentura DPA.
Předseda Evropské rady António Costa doufá, že bude dohoda o příštím sedmiletém rozpočtu EU uzavřena do konce roku. Podle agentury DPA ale není jasné, zda nový návrh uspokojí Německo a další čisté plátce do unijního rozpočtu, včetně Nizozemska, Švédska a Rakouska, které požadovaly snížení rozpočtu o několik set miliard eur.
Švédsko už nový vyjednávací rámec označilo za nepřijatelný. „Celkový objem musí být výrazně snížen,“ reagovala na sociální síti X švédská ministryně pro evropské záležitosti Jessica Rosencrantzová. „Čísla, která byla předložena, stále představují naprosto neúnosný nárůst, a proto jsme od dohody ještě velmi daleko,“ dodala. Švédsko bude podle ní i nadále usilovat o lepší rozpočet, nikoli o větší rozpočet.
Anonymní unijní diplomat podle německé agentury už označil irský návrh za zklamání a uvedl, že není ani zdaleka základem pro možnou dohodu.
