Zajímá nás
Pražská restaurace Aromi zabodovala v prestižním žebříčku. Je jednou z nejlepších na světě
O Italech se traduje jejich umění žít a jíst. Každoročně se o tom přesvědčují miliony turistů vracejících se z dovolené s nějakým tím kilem navíc. Pasta, pizza, frutti di mare. To všechno má společný jmenovatel. Tu pravou Itálii lze ale ochutnat i v Praze na Míráku. V restauraci Aromi italského šéfkuchaře Riccarda Lucqueho, která se aktuálně umístila v žebříčku Top 50 italských restaurací a světě mimo Itálii. Podnik obsadil 25. příčku.
„Kuchyně Aromi je plná intenzivních a vyvážených chutí, které vás ale dokážou až nečekaně překvapit,“ píší o pražské restauraci v prestižním výběru. Porotci vyzdvihují nejenom vysokou kvalitu surovin, ale i přípravy, stejně jako tamní vína či samotné prostředí.
„V Aromi najdete rafinované elegantní prostředí a kosmopolitní atmosféru. Stoly bez ubrusů a velký barový pult,“ lákají inspektoři na návštěvu restuaurace. Ta se již od svých začátků v roce 2005 specializuje na ryby, mořské plody. Majitelem je šéfkuchař Riccardo Lucque, který se zaměřuje především na prvotřídní italské suroviny a dále na dovoz typických italských produktů od tamních malododavatelů.
Podávají třeba těstoviny značky Mancini, které se vyrábějí uprostřed pšeničného pole v regionu Marche. Vinotéka v Aromi čítá přes 300 italských vín a několik druhů grappy.
A jak říká gurmet Pavel Maurer: „Zážitková gastronomie není performance, při níž jídlo hoří, levituje ve vzduchu a obsluha dělá přemety s tácem v ruce. Zážitek je v užití lokálních surovin, jemnosti a vytříbenosti kuchaře a dobrém sommelierovi.“ A přesně to podle něj najdete v pražské restauraci Aromi.
Nejlepší italskou restaurací na světě pro rok 2024 mimo Itálii se stala Il Carpaccio v Paříži. Druhé místo patří tokijské Gucci Osteria da Massimo Bottura a bronzovou medaili si odnáší podnik Don Alfonso 1890 v Torontu.
Lanýž, asi ta nejvzácnější a nejdražší houba na světě, patří k nejvyhledávanějším surovinám každého milovníka kvalitní gastronomie. Nejen jeho. Lanýž, kilo vyjde i na 40 tisíc korun, je spojován především s Francií nebo Itálií. V Česku se ale může brzy stát alternativou k pěstování vína nebo ovoce. Od března se totiž lanýž stal oficiální zemědělskou plodinou. „V případě, že se lanýžárna povede, je reálný výnos na hektar kolem 1,75 milionu korun za rok. Nicméně u lanýžů je samozřejmě naopak i podstatně vyšší riziko než u vinné révy, že se investice nepovede,“ přibližuje Richard Beneš ze společnosti Český lanýž.
Lanýž je v Česku byznys budoucnosti. Máme k němu blíž než Francouzi, říká jeho pěstitel
Enjoy
Zdeněk Pohlreich se vrací na televizní obrazovky. Jen převlékl kabát. Nově se s ním budou potkávat diváci Novy. Tentokrát ale nebude zachraňovat podniky před krachem, ale vybírat ty nejlepší. O českou gastronomii se neobává, i když jak říká nyní je gastro byznys jako jízda na tygrovi. 
Pohlreich: Krize nastane, až prázdné podniky nebudou chtít ani Vietnamci
Leaders
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
