Pražská restaurace Aromi zabodovala v prestižním žebříčku. Je jednou z nejlepších na světě
O Italech se traduje jejich umění žít a jíst. Každoročně se o tom přesvědčují miliony turistů vracejících se z dovolené s nějakým tím kilem navíc. Pasta, pizza, frutti di mare. To všechno má společný jmenovatel. Tu pravou Itálii lze ale ochutnat i v Praze na Míráku. V restauraci Aromi italského šéfkuchaře Riccarda Lucqueho, která se aktuálně umístila v žebříčku Top 50 italských restaurací a světě mimo Itálii. Podnik obsadil 25. příčku.
„Kuchyně Aromi je plná intenzivních a vyvážených chutí, které vás ale dokážou až nečekaně překvapit,“ píší o pražské restauraci v prestižním výběru. Porotci vyzdvihují nejenom vysokou kvalitu surovin, ale i přípravy, stejně jako tamní vína či samotné prostředí.
„V Aromi najdete rafinované elegantní prostředí a kosmopolitní atmosféru. Stoly bez ubrusů a velký barový pult,“ lákají inspektoři na návštěvu restuaurace. Ta se již od svých začátků v roce 2005 specializuje na ryby, mořské plody. Majitelem je šéfkuchař Riccardo Lucque, který se zaměřuje především na prvotřídní italské suroviny a dále na dovoz typických italských produktů od tamních malododavatelů.
Podávají třeba těstoviny značky Mancini, které se vyrábějí uprostřed pšeničného pole v regionu Marche. Vinotéka v Aromi čítá přes 300 italských vín a několik druhů grappy.
A jak říká gurmet Pavel Maurer: „Zážitková gastronomie není performance, při níž jídlo hoří, levituje ve vzduchu a obsluha dělá přemety s tácem v ruce. Zážitek je v užití lokálních surovin, jemnosti a vytříbenosti kuchaře a dobrém sommelierovi.“ A přesně to podle něj najdete v pražské restauraci Aromi.
Nejlepší italskou restaurací na světě pro rok 2024 mimo Itálii se stala Il Carpaccio v Paříži. Druhé místo patří tokijské Gucci Osteria da Massimo Bottura a bronzovou medaili si odnáší podnik Don Alfonso 1890 v Torontu.
Lanýž, asi ta nejvzácnější a nejdražší houba na světě, patří k nejvyhledávanějším surovinám každého milovníka kvalitní gastronomie. Nejen jeho. Lanýž, kilo vyjde i na 40 tisíc korun, je spojován především s Francií nebo Itálií. V Česku se ale může brzy stát alternativou k pěstování vína nebo ovoce. Od března se totiž lanýž stal oficiální zemědělskou plodinou. „V případě, že se lanýžárna povede, je reálný výnos na hektar kolem 1,75 milionu korun za rok. Nicméně u lanýžů je samozřejmě naopak i podstatně vyšší riziko než u vinné révy, že se investice nepovede,“ přibližuje Richard Beneš ze společnosti Český lanýž.
Lanýž je v Česku byznys budoucnosti. Máme k němu blíž než Francouzi, říká jeho pěstitel
Enjoy
Zdeněk Pohlreich se vrací na televizní obrazovky. Jen převlékl kabát. Nově se s ním budou potkávat diváci Novy. Tentokrát ale nebude zachraňovat podniky před krachem, ale vybírat ty nejlepší. O českou gastronomii se neobává, i když jak říká nyní je gastro byznys jako jízda na tygrovi. 
Pohlreich: Krize nastane, až prázdné podniky nebudou chtít ani Vietnamci
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
