Dalibor Martínek: Češi milují léky víc než pivo. A teď, kruciš, zase některé chybí
Až do konce roku bude na českém trhu nedostupné antidepresivum Anafranil. Vyplývá to z údajů SÚKL. Zmíněný lék nemá podle ústavu náhradu. Dodávky léku jsou prý přerušeny z výrobních důvodů. To je pro Čechy, zvláště před blížícími se volbami, špatná zpráva. Tisíce lidí bude lék na tuto zdánlivě banální chorobu, pro někoho dokonce „nechorobu“, jistě na podzim potřebovat.
Ale teď nejde o volby. Češi, stejně jako obyvatelé celé západní polokoule, našli lásku v lécích. Žijeme rychle, často nezdravě, ve stresu. A potom to látáme léky.
Jejich spotřeba v Česku neustále roste. Podle dostupných údajů utratíme nyní ročně za léky asi sto miliard korun. To je větší trh než s pivem! Toho se v Česku neprodá ani patnáct milionů hektolitrů v obratu pod čtyřicet miliard korun.
Prodeje léků na předpis na českém farmaceutickém trhu například v roce 2022 vzrostly meziročně o šest procent.
A teď do toho výpadky v produkci. Úplná kalamita. Podle úřadu SÚKL bude kromě antidepresiva Anafranil chybět i přípravek Levosimendan, který se používá k léčbě srdečního selhání. Taktéž z výrobních důvodů není na trhu od 16. května asi do konce června také Lopridam používaný k léčbě vysokého krevního tlaku. Deprese a vysoký tlak, dvě sestřičky, nás letos asi pěkně pokosí.
Mezi podnikateli je spousta dobrých lídrů. Ne těch, kteří jen hledají dobrou investiční příležitost. Ale těch, kteří myslí na společnost. Proč nikdo z nich nejde do politiky?
Dalibor Martínek: Česku chybí lídr. Ne pro život Čechů, ti si poradí. Pro svět
Názory
Stále stejná písnička
Situace s nedostatkem léků se v Česku pořád opakuje. Například na přelomu letošního roku chyběl Ophathalmo-Framykoin. Ten lze obtížně nahradit. V roce 2022 zase mnoho týdnů chyběly některé běžné léky, například antibiotika či léky na srážení horečky u dětí. Málem to srazilo ministru zdravotnictví Válkovi vaz. Ten se z toho však zdatně uměl vymluvit, což je jeho skvělá vlastnost. „Pokud obvoláte sto lékáren, určitě narazíte na řadu společností, kde bude k dostání,“ radil podle Seznam Zprávy ministr zdravotnictví rodičům.
Podle serveru Medical Tribune je čas od času nějaký léčivý přípravek nedostupný, a je to běžná věc. Na českém trhu jsou dostupné tisíce druhů léků a výpadky se počítají v řádech desítek. „Jedná se sice o velmi proměnlivé, ale víceméně stabilní číslo.“
„Agenda dostupnosti léčiv je velmi živá, proto neexistuje žádný stabilní seznam léků, které jsou aktuálně nedostupné. To, co platí ráno, už nemusí platit večer, natož druhý den,“ píše SÚKL.
Teď si budeme pár měsíců číst strašidelné statistiky o výstavbě. Až za necelého půl roku vyhraje Andrej Babiš volby, bude muset tento fenomenální český průšvih řešit.
Dalibor Martínek: Stavební úřady chřadnou, lidé odcházejí. Babiš bude muset hasit mega průšvih
Názory
Takže tady máme dva trendy, které jdou proti sobě. Na jednu stranu Češi čím dál víc chtějí žít zdravě. Řeší bylinky, čaje, jogging, jízdu na kole. Na druhé straně čím dál víc podléhají „lékové mánii“. Utrácejí za prášky čím dál víc peněz, kompenzují s nimi údajné choroby, které by vůbec se zdravým životem nemusely vzniknout. A kvůli nedostatku některého z nich jsou schopni svrhnout ministra.
Což o to, to by asi žádná škoda nebyla. Je však zvláštní, že se pořád dokola opakuje situace, že některé léky nejsou na trhu. A přestože máme vypracovaný dohled nad léky se SÚKLem v čele, nejsme schopni těmto opakujícím se výpadkům zabránit. Situace dospěla tak daleko, že petiční výbor Senátu dokonce vyzvat vládu, aby řešila zajištění rovné dostupnosti léčiv ve všech lékárnách. Ministerstvo zdravotnictví by podle výboru mělo zavést povinnost rovného zásobování léčiv mezi všemi lékárnami. Distributoři a výrobci léčivých přípravků by měli mít povinnost zajistit dostupnost léčivých přípravků pro každou licencovanou lékárnu.
Z léků se stal na jednu stranu fetiš, návod na dlouhověkost. Na druhé straně politikum. Přesto, výpadky dodávek „drog“ je na každodenním pořádku. Má to nějakou logiku?
