Michelinský šéfkuchař Sabatelli vařil v Praze. Co na oslavu vymyslel?
V aktuálním 69. vydání prestižního gastronomického průvodce Michelin Guide 2024, přibyla nová zvláštní cena. Jedná se o „Passion Dessert”. Tu jako první získal italský šéfkuchař Angello Sabatelli, jehož restauraci zdobí již deset let i klasická michelinská hvězda.
PětapadesátiIetý italský šéfkuchař potvrdil proslulost svých receptur a dezertů i při nedávné návštěvě Prahy. Do metropole Česka, kterou prý velmi rád navštěvuje, se vrátil po roce, aby zde oslavil patnácté výročí provozu luxusního hotelu The Grand Mark Prague. K této příležitosti pro hotelovou restauraci sestavil i originální menu složené ze čtyř chodů. Každý z nich doprovázelo jiné exkluzivní víno. Na závěr samozřejmě nechyběla sladká tečka z jogurtu, zmraženého sabayonu (speciální žloutkový krém) a jahod.
Desertu ale předcházela cesta třemi chody. Jako první se servíroval předkrm, vyladěný z vajíček, slaniny guanciale, rajčat, smažené cibulky a parmezánu. Následoval druhý chod v podobě parmezánového rizota s bergamotem a sečuánským pepřem.
Vrchol oběda představoval filet z jehněčí svíčkové ozdobený kumquat boshi (čínský citrus), radicchio (červená čekanka) a květem ibišku. K hlavnímu chodu se podávalo víno Langhe Nebbiolo 2021 z barolského rodinného vinařství Cordera di Montezemolo.
Ke kombinaci tradičních chutí s vůněmi orientu se Angelo dostal díky svému mnohaletému pobytu v kuchyních nejluxusnějších hotelů Číny a dalších asijských zemí. „Filozofií kvalitního vaření je neustálé poznávání nových postupů a chutí. Jen díky tomu dokáži potěšit jazýčky lidí všech národností a kultur. Proto se celý život učím,“ prozrazuje svůj recept na úspěch.
Od babiččiny bábovky k michelinské hvězdě
V různých kuchyních Angelo prožil zhruba čtyřicet let a nyní se smíchem vypráví o nové výzvě: „Z televize mě lákají do italského Masterchefa. Už mi to navrhli, tak se dřív nebo později objevím i na obrazovkách,“ prozrazuje šéfkuchař a vzápětí vzpomíná na začátek své kulinářské cesty, která ho provedla celým světem. „Můj první výtvor byla smetanová bábovka. Když ji babička pekla, tak mě fascinovalo, jak je uvnitř nadýchaná a vždycky mě zajímalo proč, tak jsem to vyzkoušel asi ve třinácti letech sám,“ uvedl.
Od bábovky se tak postupně zrodila láska k přípravě dezertů. „Začal jsem chodit na kuchařskou školu, pracoval v restauracích a večeřel s přáteli. Tam jsem si začal uvědomovat, že spousta dezertů je pouze rozmraženým polotovarem. Štvalo mě to, protože neměly žádnou duši,” popisuje situaci na začátku osmdesátých let, kterou chtěl změnit právě díky přípravě originálních dezertů.
Učil se od nejlepšího
Dlouho nepřemýšlel a rozhodl jít pracovat do cukrárny v městečku Monopoli nedaleko města Bari. Jednoduše chtěl změnit prostředí. Setkání s majitem cukrárny mu změnilo život. „Jmenoval se Mino Allegrini a byl nejlepším cukrářem v Puglii, všichni si z něj brali příklad,“ vzpomíná pro server greatitalianchefs a popisuje další zážitky s cukrářským mistrem od nějž se pečlivě učil a inspiroval. „Kruh se uzavřel, ve skutečnosti se to teď děje i mně a mnozí jsou inspirováni mými dezerty,“ doplňuje.
Další vzpomínky na cukrářské učení Angella přivádějí na cukrářský veletrh v Rimini, kam ho mistr Mino vzal. „Zůstal jsem čtyři hodiny a sledoval jsem Francouze, jak vyrábí cukrovou vatu. Když jsem se vrátil domů, hned jsem to zkusil,“ popisuje své nadšení pro nové chutě muž, který se práci v kuchyni sám učil od šesti let a rád vzpomíná na nedělní oběd svého mládí, tedy ragú s čerstvými rajčaty.
„Mám rád tradiční italská jídla, na nich stále stavím, ale mnohdy je obohacuji o nové netradiční chutě. Nejde o fúzi tradiční italské a asijské kuchyně, ale o jejich rozvoj a další cestu,“ hodnotí svou kreativní cestu. Ta nyní pokračuje v jeho michelinské restauraci ve městě Putignano, kde se mimo sezonu na objednaný stůl čeká dva dny a v jejím průběhu až pět dní. Host si může vybrat z pochoutek v cenovém rozpětí od 97 do 205 dolarů.
Lanýž, asi ta nejvzácnější a nejdražší houba na světě, patří k nejvyhledávanějším surovinám každého milovníka kvalitní gastronomie. Nejen jeho. Lanýž, kilo vyjde i na 40 tisíc korun, je spojován především s Francií nebo Itálií. V Česku se ale může brzy stát alternativou k pěstování vína nebo ovoce. Od března se totiž lanýž stal oficiální zemědělskou plodinou. „V případě, že se lanýžárna povede, je reálný výnos na hektar kolem 1,75 milionu korun za rok. Nicméně u lanýžů je samozřejmě naopak i podstatně vyšší riziko než u vinné révy, že se investice nepovede,“ přibližuje Richard Beneš ze společnosti Český lanýž.
Lanýž je v Česku byznys budoucnosti. Máme k němu blíž než Francouzi, říká jeho pěstitel
Enjoy
Všechny pulty jsou obsazené. Není divu - v Masně Kozí vaří dobře a za skvělou cenu. Hlavní jídlo stojí kolem 160 korun.
Bufet v Kozí ulici: Na dršťkovku za 48 korun tam chodí cizinci i manažeři
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
