Hra na oliheň míří do finále. Tvůrce nejsledovanějšího seriálu světa ale slibuje další výlety do světa hráčů
Hra na oliheň (Squid Game) se stala jedním z největších popkulturních fenoménu posledních let. A již za několik hodin budou moci miliony fanoušků po celém světě sledovat závěr v podobě třetí řady korejského seriálu, který nasadí Netflix najednou v celém světě. Z náznaků tvůrců plyne, že nepůjde o závěr veselý. Ale pro Netflix jednoznačně ano. Dá se očekávat, že třetí řada porazí i druhou sérii, která se přitom stala nejsledovanějším televizním dílem roku 2025 ze všech televizí v USA i na světě.
Jak dopadne příběh hráče číslo 456? To je jedna z otázek, která již o tomto víkendu přiláká k displejům mobilů, počítačů a televizí desítky milionů lidí na celém světě. Rozlousknutí velkého a dramatického příběhu Hry na oliheň by totiž měla přinést třetí řada stejnojmenného korejského seriálu, který od roku 2021 uvádí Netflix. A lze očekávat, že třetí série přiláká ještě více diváků než druhá. A ta se přitom podle Variety stala vůbec nejsledovanějším televizním dílem dosavadního roku v USA bez ohledu na platformu, a platí to také pro celý svět.
Děj třetí řady přímo naváže na otevřený konec předchozí série. Ve druhé řadě hráči stihli odehrát jen část vražedných klání o miliardy wonů a finále zůstalo bez jasného rozuzlení. Hlavní hrdina Seong Gi-hun (hráč 456) na konci druhé série rozpoutal vzpouru proti pořadatelům her, která pro většinu účastníků nedopadla dobře. Osud několika postav včetně samotného Gi-huna zůstal nejasný a potitulková scéna naznačila, že smrtící dětské hry budou pokračovat. Navíc podle tvůrců bude třetí série ještě temnější než předchozí dvě.
Sociální darwinismus v praxi
Právě temnota a šokující tón celého příběhu patří ke klíčovým důvodům, proč se ze Hry na oliheň stal globální fenomén. Do mainstreamového příběhu se dostala témata, která se doposud ukazovala spíše v okrajových dílech a žánrových filmech či seriálech. Zásadním motivem pak je propojení neutěšené sociální situace některých vrstev v Koreji s jejich ochotou vystavovat se téměř jakékoli formě ponížení či týrání s vidinou zlepšení situace. Toto téma ostatně již nabídl zásadní snímek Parazit oceněný Zlatou palmou v Cannes i hlavním Oscarem.
Netflix dosáhl dalšího milníku. Počet předplatitelů streamovací služby ve čtvrtém čtvrtletí díky rekordnímu růstu překročil hranici 300 milionů. 
Netflix to s pokračováním Hry na oliheň vyhrál. Hlásí 300 milionů předplatitelů
Zprávy z firem
Seriál zachycuje, kam může vést společnost stojící na totální konkurenci, sociálním darwinismu a právu džungle bez hodnotových pilířů. A v důsledku kritizuje i nás diváky, na co všechno jsme ještě schopni a ochotni se dívat, abychom „se pobavili“. Je reality show se skutečnými mrtvolami pořád ještě za hranou, nebo již bychom ji byli ochotni akceptovat. Přeci jen všichni se hry účastní dobrovolně a podepsali smlouvu…
Stroj na peníze
Hra na oliheň vedle tématu za úspěch částečně vděčí i tomu, že měla premiéru v druhém roce pandemie, kdy vrcholila obliba streamovacích platforem a lidé mnohdy nedobrovolně uzavření v domácích lockdownech se bavili čím dál extrémnějšími díly.
Přesto data o sledovanosti skutečně ohromují. Už první řada v roce 2021 trhala rekordy. Během pouhých čtyř týdnů od uvedení ji vidělo 142 milionů domácností po celém světě a seriál se vyšplhal na první příčku sledovanosti v 94 zemích, včetně Spojených států. Squid Game se tím stal historicky prvním korejským dramatem, které ovládlo globální žebříčky Netflixu. Po přepočtu metrik na celkové hodiny strávené u obrazovky zůstala Hra na oliheň suverénně nejsledovanějším titulem – během prvních 28 dnů lidé nasbírali přes 1,65 miliardy hodin sledování tohoto seriálu, což překonalo předchozí jedničku Bridgertonovi s velkým náskokem.
Druhá řada se stala nejsledovanějším seriálem v 92 zemí. V USA se vyšplhala na 1. příčku letošního roku, a to i ve srovnání s klasickými televizemi.
To se samozřejmě projevuje také na odhadovaném ekonomickém výkonu seriálu. Ten nelze měřit tradičními způsoby, protože byznys model Netflixu je odlišný oproti televizním i filmovým studiím. Nicméně samotný Netflix odhaduje, že mu Hra na oliheň přinesla statisíce nových předplatitelů, což Netflix odhaduje na přínos pro firemní tržby ve výši kolem 900 milionů dolarů.
Streamovací služba Netflix potvrdila své výsostní postavení na trhu audiovizuálních služeb postavených na předplatném. Jako první překonala hranici 300 milionů platících uživatelů, čemuž se konkurence ani neblíží. Hlavními tahouny růstu přitom byly živé sportovní přenosy. Může firma ještě dál růst? Nevyužitou příležitostí zůstává segment hráčů.
Netflixu vyšla sázka na živé přenosy MMA. Šanci na růst představují hlavně hráči
Zprávy z firem
Nízké náklady
Přitom náklady na produkci první série byly pouhé 2,1 milionu dolarů na epizodu. Úspěch první série pak přinesl producentům masivní nárůst investic a rozpočet druhé a třetí série narostl na 5 milionů na epizodu. I to je však ve srovnání s nejdražšími seriály výrazně malá částka. Například první sezona seriálu Amazonu Pán prstenů: Prsteny moci měla rozpočet neuvěřitelných 58 milionů na epizodu, čtvrtá řada Stranger Things 30 milionů a závěrečná série Hry o trůny 18 milionů.
Celkové náklady na všechny tři série se odhadují na 90 milionů dolarů, pokud by výnos každé série byl zhruba 900 milionů dolarů, celkově tedy 2,7 miliardy dolarů, šlo by o mimořádně výhodnou sázku pro Netflix.
K tomu je však nutné připočíst také výnosy z prodeje merchandisingu, který byl zejména po první sérii mimořádně populární po celém světě, zejména na asijských trzích.
Nejočekávanější televizní událost roku? Druhá série Hry na oliheň je rozhodně jedním z kandidátů na tento titul. Tvůrci se pokoušejí navázat na globální fenomén úvodní série, která měla premiéru před třemi lety, tedy v dobách nejtužší pandemie. Pokračování tak před sebou mělo nelehký úkol – pokračovat v zajímavém příběhu, rozšířit vesmír Squid Game do větších kontur a ještě neztratit nic z divácké atraktivity. V prvních dvou cílech uspěl, třetí je o dost složitější.
RECENZE: Hra na oliheň se ve druhé řadě proměnila a začíná připomínat ságu Matrix
Enjoy
Skutečný konec?
Může takový úspěch vlastně v dnešním světě opravdu skončit? Množí se spekulace, že ačkoli se hlavní příběh třetí sérií skutečně uzavře, svět Hry na oliheň neskončí. A potvrdil to také hlavní tvůrce Hwang Dong-hyuk v rozhovoru pro EW.
„Vlastně jsem měl takový nápad, že bychom mohli natočit spin-off. Opravdu ne pokračování, ale spin-off o tříleté pauze mezi první a druhou sérií, kdy se Gi-hun rozhlíží po náborářích,“ řekl Hwang. „A možná bychom mohli vyprávět to, co v tomto období dělali verbíři, kapitán Park, důstojníci či maskovaní muži. Nešlo by o dění uvnitř herní arény, ale jejich život mimo ni. Zatím to je taková mlhavá představa, která by se případně mohla v budoucnu rozvinout.“
Jak tedy dopadne příběh hráče číslo 456? To se dozvíme již v pátek 27. června na Netflixu.
Streamovací služba Netflix prožívá dobré období. Překonala hranici 300 milionů platících klientů a nadále si neochvějně udržuje pozici největší placené videotéky světa. Diváky láká velmi kvalitním obsahem, což nejnověji potvrzuje čtyřdílná minisérie Adolescent. Britský seriál nabízí asi nejostřejší řez největší hrozbou současnosti, kterou představuje incelská kultura toxické maskulinity. Jak může dopadnout na obyčejnou předměstskou rodinu, pochopíte ve čtyřhodinovém dramatu, které začíná jako šokující thriller a končí jako naprostý teror na divákovu mysl. A jde o to nejlepší, co dneska uvidíte v televizi.
RECENZE: Adolescent nabízí nejkrutější zamyšlení nad současným rodičovstvím
Enjoy
Souhrnné objemy obchodů na pražské burze za první pololetí 2025 meziročně vzrostly o 58 procent a přesáhly 110 miliard korun. Jsou tak nejvyšší od roku 2013, uvedl generální ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic.
Petr Koblic: Objemy obchodů na pražské burze jsou nejvyšší za posledních 12 let
Trhy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
