Svaly vám zachrání hezký život ve stáří, říká lékařka a modelka Hana Janata
Kolem tématu longevity panuje spousta pseudovědeckých mýtů, upozorňuje bývalá lékařka, vědkyně a nyní modelka a propagátorka dlouhověkosti Hana Janata v podcastu newstream.cz Kód: Longevity. Třeba pití kolagenu anebo vrstvení kosmetiky. Co naopak funguje?
Odchod do důchodu již dávno nemusí znamenat konec ekonomické aktivity, ale naopak příležitost pro zásadní kariérní restart. Příkladem tohoto trendu je lékařka a bývalá vědecká manažerka Hana Janata. Ta po ukončení své primární profesní dráhy úspěšně vstoupila do globálního, čistě projektového byznysu. V rozhovoru pro podcast Kód: Longevity popsala moderátorce Evě Čerešňákové, jak se dostala k modelingu, jaké jsou principy řízení mezigeneračních týmů a na základě své vědecké praxe demystifikovala populární trendy longevity a wellness průmyslu.
Hana Janata strávila podstatnou část svého profesního života v lékařském výzkumu a na různých úrovních institucionálního managementu, kde nesla přímou odpovědnost za vedení lidí. Rozhodnutí změnit ve vyšším věku směr nebylo vedeno touhou po pasivním odpočinku, ale snahou o flexibilitu a objevování nových oborů.
„Celý život jsem dělala na určitém stupni managementu, jako vedoucí a měla zodpovědnost. V novém prostředí jsem se ocitla v úplně jiné hierarchii,“ popisuje Janata přechod do oblasti mezinárodního modelingu a lektorství. Tento krok vyžadoval zásadní adaptaci na odlišný byznys model. Zatímco v korporátním či akademickém prostředí je běžná pevná struktura a dlouhodobé plánování, moderní kreativní průmysl funguje na bázi vysoce flexibilního, krátkodobého projektového řízení.
„Modeling je čistě projektový, práce přichází nárazově a termíny se blokují velmi rychle,“ vysvětluje Janata. Adaptace na tento model vyžaduje nejen schopnost rychlého rozhodování, ale i potlačení manažerského mikromanagementu. „Měla jsem zpočátku problém nechávat agenturu, aby za mě zařizovala věci. Měla jsem totiž celoživotní pocit, že musím mít vše pod vlastní kontrolou,“ přiznává.
Chceme být úspěšní v práci, skvěle vypadat, být perfektní rodiče a ještě každý den splnit cíle aktivity. Podle lékařky celostní medicíny MUDr. Alice Anny Szabó jsme ale zdravý život až příliš často proměnili v další závod. V podcastu Kód: Longevity vysvětluje, proč není dobré za každou cenu tlačit výkon. V rozhovoru s moderátorkou Evou Čerešňákovou mluví o stresu, pohybu, stravě, mikrobiomu i menopauze.
Kilometry, kalorie, výkony. Zdraví jsme proměnili v další stres, varuje lékařka
Newstream TV
Moudrost není jen pro staré
Janata často spolupracuje s generací, která by věkově mohla být jejími vnoučaty, a přináší pragmatický pohled na mezigenerační synergie: „Moudrost není výsadou stáří a mládí nechrání před moudrostí. Nediskriminuji lidi podle věku, zajímá mě, jaký ten člověk je.“ Hlavní překážkou pro uplatnění starších lidí na trhu práce jsou podle ní často jejich vlastní vnitřní bariéry a strach z neúspěchu v neznámém oboru.
Paralelně s rozvojem longevity témat zažívá obrovský boom trh s doplňky stravy a anti-aging produkty. Jako vědecká pracovnice, která se dlouhodobě zabývala podporou zdraví a rešeršemi odborných studií, se Janata staví velmi kriticky k marketingovým narativům, jež často postrádají biochemický základ. Ukázkovým příkladem je současná masivní popularita perorálně užívaného kolagenu.
„Nevím, kdo to vymyslel, ale kolagenovému šílenství nevěřím,“ říká Janata a nabízí přísně racionální biochemické vysvětlení. Kolagen je komplexní bílkovina s velkou molekulární hmotností. Pokud je konzumován perorálně, lidský organismus jej nedokáže vstřebat v nezměněné podobě. V zažívacím traktu dochází k jeho enzymatickému štěpení na základní stavební kameny – aminokyseliny, které teprve přecházejí do krevního oběhu.
„Tělo si z těchto aminokyselin v játrech a dalších orgánech postaví to, co samo aktuálně potřebuje – ať už je to kolagen, nebo úplně jiná bílkovina,“ vysvětluje lékařka. Kolagen tvoří přibližně 25 procent všech bílkovin v lidském těle a je klíčovou strukturální komponentou skeletu, kloubů, šlach, fascií a obalů vnitřních orgánů. Z hlediska evolučního přežití organismu je udržení integrity vnitřních orgánů či pohybového aparátu absolutní prioritou, zatímco estetický stav pleti je marginální. „Proč by měl mozek posílat nově syntetizovaný kolagen zrovna do podkoží obličeje? Z hlediska přežití to nedává smysl,“ upozorňuje Janata s tím, že investice do těchto produktů jsou z vědeckého pohledu neefektivní.
Třicet procent vztahů se potkává s nevěrou. Ta má u obou pohlaví jinou dynamiku. Zatímco muži evolučně touží po větší variabilitě a jsou schopni odosobněného sexu, ženy vyhledávají spíše blízkost a lásku, říká sexuoložka Laura Janáčková v podcastu Kód: Longevity. 
Nevěra zanechá stopy na sebevědomí partnera, varuje lékařka Laura Janáčková
Newstream TV
Zázračné svaly
Podobně pragmatický přístup uplatňuje i v oblasti dermatologie a kosmetiky. Varuje před nadměrným vrstvením chemických přípravků, které kůži spíše zatěžuje a narušuje její přirozenou regenerační schopnost. Upozorňuje také na dermatologický fakt, že přibližně tři procenta látek aplikovaných na kůži (včetně SPF faktorů) prostupují přes kožní bariéru až do podkožního cévního systému a dostávají se tak do celkového krevního oběhu. Z toho důvodu v péči o tělo prosazuje vědecky podložený minimalismus.
V rámci své minulé vědecké činnosti se Janata podílela na programech zdravého stárnutí. Z pohledu udržitelnosti sociálních systémů je klíčovým parametrem longevity udržení fyzické soběstačnosti seniorů. Janata proto definuje svalovou hmotu jako zásadní biologický kapitál, do kterého je nutné investovat v průběhu celého života.
„Pokud chce člověk žít dlouho a žít hezky, potřebuje svaly. Svalová aktivita je nezbytná k tomu, aby se člověk dokázal sám postarat o své základní potřeby a nebyl závislý na péči druhých,“ zdůrazňuje lékařka. Ztráta svalové hmoty (sarkopenie) spojená se sedavým způsobem života je jednou z hlavních příčin deficitů mobility v pozdním věku.
Její doporučení pro udržení této adaptability těla vycházejí z fyziologie stresu a regenerace staršího organismu. Janata varuje před dlouhými periodami fyzické nečinnosti a nadměrnou regenerací u starších lidí. „Dlouhé pauzy a nehybnost nejsou pro starší organismus dobré. Můj recept je provádět fyzickou aktivitu raději krátce a intenzivně,“ doporučuje.
V praxi to znamená, že i běžná chůze by měla obsahovat prvky vysoké intenzity. „Lidé pilně chodí deset tisíc kroků denně, ale chybí tomu intenzita. Je nutné jít alespoň na dvě minuty tak rychle, aby tělo pocítilo zátěž a muselo reagovat na kardiovaskulární výzvu. Jen tak si udrží skutečnou vitalitu,“ uzavírá Janata s tím, že investice do vlastního fyzického aparátu je tou nejvýnosnější strategií pro zdravé stárnutí.
