Biohacking: Nechte hlavu chvíli mezi stromy. Tělo ví, proč ho to táhne ven
Nemusíte odjet na týden do hor ani každý den objímat stromy. Výzkumy ukazují, že už dvě hodiny týdně strávené v přírodě souvisejí s lepším zdravím a psychickou pohodou. Les, park nebo zahrada mohou pomoci snížit stres, ulevit unavenému mozku a prospět i dalším procesům v těle.
Pobyt v přírodě patří ke strategiím, které lidé instinktivně používají obzvláště ve chvílích stresu nebo únavy, a výzkum posledních dvou dekád ukazuje, že za tímto instinktem stojí dobře měřitelná biologie. A to na úrovni hormonů, imunitního systému, kognitivního výkonu i kardiovaskulárního zdraví. Výzkum ukazuje, že i relativně krátký a pravidelný kontakt s přírodním prostředím postačuje pro citelné benefity.
Dvě hodiny týdně už dělají rozdíl
Rozsáhlá britská studie z roku 2019 sledovala přes 19 tisíc dospělých a zjistila, že lidé, kteří strávili v přírodě alespoň 120 minut týdně, vykazovali výrazně lepší zdraví a vyšší pohodu než ti, kteří v přírodě netrávili žádný čas. Pravděpodobnost dobrého zdraví byla u skupiny s dostatečným pobytem v přírodě o 59 procent vyšší, duševní pohoda o 23 procent vyšší. Nezáleželo přitom na tom, zda bylo oněch 120 minut dosaženo jedním dlouhým výletem nebo několika kratšími pobyty v průběhu týdne. Pozitivní asociace dále rostly až do přibližně 200 až 300 minut týdně, po kterých se efekt dále nezvyšoval.
Kortizol se běžně spojuje jen se stresem. Spouštěčů je ale mnohem víc a většinu z nich by za stres nikdo neoznačil — hluk v otevřené kanceláři, vynechané jídlo, večerní scrollování nebo příliš tvrdý trénink. Příznaky přitom vypadají všedně: únava odpoledne, chutě na sladké a neschopnost usnout.
Biohacking: Kortizol se dá srazit i bez doplňků. Rozhoduje světlo ráno, dech a to, čím netrávíte večer
Enjoy
Les jako brzda stresu
Jedním z nejlépe zdokumentovaných efektů přírody na tělo je snížení kortizolu a aktivace parasympatického nervového systému. Japonský koncept šinrin-joku, doslova koupání v lese, se stal předmětem intenzivního výzkumu zejména v Japonsku a Koreji. Studie prováděné v 24 lesích napříč Japonskem ukázaly, že pobyt v lese ve srovnání s pobytem ve městě snižuje hladiny kortizolu ve slinách, tepovou frekvenci i krevní tlak, a to po relativně krátkých expozicích.
Systematický přehled klinických studií z roku 2024 potvrdil, že intervence v přírodním prostředí statisticky významně snižují kortizol ve srovnání s kontrolními podmínkami. Mechanismem je pravděpodobně kombinace přímé aktivace parasympatiku, absence vizuálních a zvukových stresorů typických pro městské prostředí a expozice fytoncidům, těkavým organickým sloučeninám produkovaným stromy, které mají prokazatelné biologické efekty na lidský organismus.
Káva může tělu prospívat, ale není automaticky zdravá pro každého. Záleží na množství, načasování i stresové zátěži – a část jejích benefitů lze získat i z ovoce, zeleniny nebo bylin, bez kofeinové zátěže pro organismus.
Biohacking: Káva není nevinný rituál. Kdy prospívá a kdy může tělu škodit
Enjoy
Slunce, vitamin D a čas venku
Pobyt venku má přímý vliv i na hladinu vitamínu D, jehož produkce v kůži závisí na expozici UVB záření. Nedostatek vitamínu D je v populaci mírného pásma velmi rozšířený a spojuje se s vyšším rizikem osteoporózy, zhoršenou imunitní funkcí, depresí a vyšší kardiovaskulární mortalitou. V naší zeměpisné šířce nám ale sluneční záření poskytne vitamín D pouze od konce dubna do konce srpna, po zbytek roku se můžeme spolehnout na doplňky stravy.
Příroda dopřává odpočinek i mozku
Pobyt v přírodě prokazatelně zlepšuje kognitivní funkce. Na rozdíl od stimulujícího městského prostředí, které vyžaduje neustálou selektivní pozornost, přírodní prostředí aktivuje mimovolnou pozornost a umožňuje mozku se zotavit. Studie ukazují, že čtyřicetiminutová procházka v přírodě zlepšuje schopnost koordinovat vyšší kognitivní funkce ve srovnání se stejně dlouhou procházkou v městském prostředí.
Randomizovaná studie zkoumala vliv expozice přírodnímu prostředí během pracovní doby a zjistila, že v takových situacích se snižuje kortizol a zlepšuje selektivní pozornost ve srovnání s kontrolní skupinou. Přehledový článek z roku 2025 shrnující dostupné studie také konzistentně identifikuje přírodu jako faktor podporující pomalejší celkové biologické stárnutí díky snížení chronického stresu a zánětu.
Biohacker Bryan Johnson investoval do svého těla desítky milionů dolarů, sleduje stovky biomarkerů a roky testuje hranice optimalizace zdraví. Teď přiznal autoimunitní gastritidu, nemoc, kterou medicína neumí vyléčit. Vědecké studie přitom ukazují, že kořeny autoimunitních onemocnění často sahají k traumatům z dětství a chronickému stresu – tedy k faktorům, které žádný protokol biomarkerů nezachytí.
Biohacking: Nejsledovanější tělo světa selhalo, Bryan Johnson bojuje s nemocí bez léku
Enjoy
Zelená pomáhá i unavené hlavě
Duševní zdraví a příroda jsou konzistentně protkané napříč různými druhy výzkumu. Pobyt v přírodě snižuje ruminaci, opakované myšlenkové cykly spojené s depresí a úzkostí, přes měřitelné změny aktivity v oblasti mozku, která generuje negativní myšlenky. Dlouhodobé i průřezové studie konzistentně ukazují asociaci mezi přístupem k zelené ploše a nižší přítomností deprese, úzkosti a psychického vyčerpání.
Nemusíte zdolávat hory. Stačí být venku
Příroda jako součást každodenní prevence má měřitelný efekt na duševní rovnováhu, který přetrvává i po návratu do běžného prostředí. Dvě hodiny týdně rozdělené do libovolně dlouhých úseků stačí k tomu, aby se efekty na zdraví a pohodu statisticky projevily. Park, les, zahrada nebo jakékoli přirozené prostředí bez intenzivní přítomnosti dopravy a umělého hluku jsou dostatečné. Pobyt v přírodě přitom nemusí být spojen s fyzickou aktivitou, aby přinesl měřitelný efekt pro organismus.
Biohacking bez magie. Jak vytěžit víc z těla i mysli, radíme v našem pravidelném seriálu.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
