Volby do obecních zastupitelstev mají tradičně trochu jinou roli než volby ostatní. Z celkových výsledků totiž nelze vyčíst téměř nic, protože největší počet zastupitelů vzejde ze skutečně nezávislých kandidátek. Pozorný divák přesto dokáže i z nadcházejících voleb vyčíst několik důležitých indicií o politické náladě ve společnosti. Čeho si tedy má letos smysl všímat?
Válka, rostoucí ceny energií, nestabilita. To vše ovlivňuje světové trhy a centrální banky to musejí započítávat do svých modelů budoucího vývoje. Ukazuje se, že inflační tlaky sílí. Když se k tomu připočte rostoucí zadlužování států a nárůst potřeby investic do AI infrastruktury, výsledek je podle Tomáše Kudely ze SAB Finance jasný: Náklady na dluh se budou těžko vracet na hodnoty, na které jsme byli zvyklí před covidem.
Drahá čokoláda ztrácí zákazníky a Lindt podruhé během šesti měsíců snižuje výhled růstu tržeb. Akcie švýcarského výrobce letos odepsaly třetinu hodnoty. Firma sází na levnější kakao, které jí má příští rok umožnit snížit ceny. Vedle slabší poptávky ale řeší také žalobu kvůli údajnému využívání dětské práce u dodavatelů.
Výrobce chytrých prstenů Oura zrušil plánovaný vstup na burzu. A nebyla to první očekávaná burzovní premiéra, která letos nedopadla. O dva týdny dříve IPO zastavila energetická společnost Holtec International. Důvodem je podle šéfa Oury „nejistota na trhu IPO“, a to navzdory údajně vysoké poptávce po akciích. Co se to tedy nyní děje na burzách? Odpověď zní už jako klišé: za vším hledej AI. Jen tentokrát trochu jinak.
Hostem podcastu Newstream Byznys Talks byl Vladimír Holovka, šéf investiční platformy XTB pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. Hlavním tématem pořadu je inflace, která je aktuálně největších strašákem pro investory. „Největší vliv na ni mají v současnosti ceny energií. A nejistá geopolitická situace poklesu inflace dál nenahrává,“ říká Holovka. Jak na to mají reagovat investoři?
Data jsou nová ropa a umělá inteligence změní svět víc než železnice, elektřina a kolo dohromady. Alespoň s takovými očekáváními pracují AI firmy, jejich zakladatelé, investoři, politici a v podstatě již skoro každý, kdo o vývoji světa alespoň občas přemýšlí. AI firmy se tak skutečně již chovají jako ropní giganti, alespoň v tom, že ve snaze utéct ostatním ignorují následky. A když dojde k průšvihu, pokrčí rameny a řeknou: Sorry. A to je docela problém.
Kde je hranice mezi informováním a snahou ovlivnit druhého? Co se mění s AI, personalizací a možností generovat obsah v obrovském měřítku? A jaké nástroje má obyčejný člověk ve sporu s organizovanými strukturami, které mu mnohdy chtějí uškodit? Moderátorka Sara Polak si do epizody podcastové série Sedm hříchů dobré společnosti věnované zneužívání informací a mocenské manipulaci pozvala lékaře Tomáše Šebka a odborníka na kybernetickou bezpečnost Milana Půlkrábka alias Sodomáka. Podcast najdete na portálu YouTube a newstream.cz.
Miliardář a investor Michal Zahradníček spustil v roce 2024 Life BioCEEd s jasnou vizí objevit zejména ve středoevropských výzkumných laboratořích biotechnologické inovace, kterým soukromé peníze mohou pomoci vyrůst v globálně úspěšné produkty. Po dvou letech a desítkách prozkoumaných projektů hlásí fond několik realizovaných investic a rozšíření do západní Evropy. „Z původně regionálního středoevropského fondu se z nás postupně stává evropská investiční platforma,“ říká Michal Zahradníček.
Nejslavnější fastfoodový řetězec světa na domácím americkém trhu strádá a snaží se své zákazníky i investory uklidnit novým menu. To mnohem víc než doposud sází na kuřecí maso. Důvod je přitom prozaický - peníze.
Příznivci nerůstu mohou přestat bojovat. Velké země jej již prožívají, případně se mu rychle přibližují, ukazují data o změně HDP na osobu v jednotlivých zemích. Podle magazínu The Economist roste počet zemí, které nerostou či jejichž růst je výrazně pomalejší než v předchozích letech. Týká se to zhruba čtyř miliard lidí. A bude to mít zásadní společenské dopady.
Vrcholí éra venture kapitálového financování startupů. Po dvou dekádách soukromý kapitál dokáže vytvořit bilionovou firmu ještě před jejím vstupem na burzu. Vedle SpaceX se to daří také AI firmám, jejichž budoucnost je přitom nyní nejistá. Přesto odborníci poukazují na to, že nemusí jít o růst iracionální bubliny.
Sex, drogy a rock ‘n‘ roll. To jsou hříchy, které v moderní společnosti zná téměř každý a přestávají být tabu. Tedy alespoň pokud se to s nimi nepřehání, zazní v pilotní epizodě nové podcastové série Sedm hříchů dobré společnosti, do které si moderátorka Sara Polak pozvala propagátora svobody Martina Urzu a umělce Martina Pohla, známého jako rapper Řezník. V podcastu se shodují na tom, že k největším společenským tabu dneška patří umírání, smrt a bolest, kterou přináší.
Co mají společného Řezník, Urza, chirurg Tomáš Šebek, olympionička Patrícia, boxerka Fabiána Richter a režiséři? A jak do toho zapadá byznys, gambling, a sex? Nová série podcastu Good Company Circle Sedm hříchů dobré společnosti staví velmi rozdílné osobnosti před témata, podle kterých rádi soudíme druhé – od svobody, ambicí a závislosti po manipulaci nebo násilí. Nehledá viníky ani správné odpovědi. Zkoumá, co nás skutečně pohání, proč se naše hodnoty někdy rozcházejí s tím, jak žijeme, a zda spolu dokážeme mluvit i přes zásadní rozdíly. Protože právě na tom stojí odolnost společnosti v době AI.
Centrální banka představila dokument pro případné investory do kryptoaktiv. Nabízí 12 věcí, které by případní investoři měli zvážit, než se do nákupu digitálních aktiv pustí. Dokument nabízíme bez redakčních zásahů kromě jazykových.
Problémy v segmentu luxusního zboží poslaly akcie francouzského konglomerátu LVMH dolů. A s nimi padá také hodnota majetku nejbohatšího Evropana a zakladatele LVMH Bernarda Arnaulta. Jeho majetek podle Bloombergu klesl na 143 miliard dolarů, čímž vypadl ze žebříčku deseti nejbohatších lidí světa. A ten se tak poprvé od roku 2012 stal čistě americkou záležitostí.
