Jiří Černický v nové knize vtipně odhaluje fóbie i tabu současného světa
Málokdo by čekal, že jednu z nejzábavnějších knih letošního roku napíše umělec. Jiřímu Černickému se ale v Archivu nenapsaných knih povedlo téměř nemožné: nabídnout intelektuální hru, která je nesmírně vtipná, a navíc řekne o současném světě víc než všichni politologové dohromady.
Jiří Černický patří k nejvýraznějším umělcům současnosti a jeho výstavy pokaždé vzbudí pozornost i mimo relativně úzký okruh odborníků a sběratelů. Vedle toho se ale Černický stále více věnuje také knihám. V pozoruhodném románu Kongo severu: Oblasti, kde nic není nabízí paralely mezi africkou zemí a neutěšenými končinami severních Čech. Ve své nejnovější knize se pak v práci s literárními žánry vydal ještě dál.
Kniha je přesně tím, co nabízí její titul: Archiv nenapsaných knih. Je tu 119 obálek a anotací knih, které nikdy nevznikly. A čtenář v podstatě okamžitě pochopí, proč tyto knihy nevznikly, stačí mu k tomu pouhé názvy těchto knih.
Transformace obřích zábavních parků na chráněné krajinné oblasti, tak zní například titul knihy Johna Ryana Roenicka. Vliv pravěkého obecného vlastnictví na komunistickou kolektivizaci je kniha Jevgenije Ovsjaněnka. Jean Fédéric Catrier zase napsal knihu Skryté výhody a důsledky genocid. A Alexander Thompson je podepsán pod svazkem Poučení z praktikování parlamentního satanismu.
Podívejte se na vybrané obálky smyšlených děl
Strhnout závoj zakrývající realitu
Ne, žádná z těchto ani dalších knih v této pozoruhodné kolekci uvedených není reálná. Černický ostatně hned na úvod píše toto: „Tato sbírka 119 knih vznikla z touhy autora si takové knihy přečíst, ale také z frustrace z toho, že z různých důvodů nikdy nevznikly. Anotace i obálky těchto publikací jsou odpovědí na otázky, které si autor klade. Mají nejen jitřit fantazii čtenáře, ale také upozornit na zásadní fenomény, které hýbou naším světem, případně na ty, o nichž se naopak mlčí.“
A přesně o tom Černického novinka je. Poodkrývá nejrůznější závoje, kterými si realitu zakrýváme, abychom do ní nemuseli hledět napřímo. Co zprvu působí jako rozumné chování, stává se v lepším případě nevědomým pokřivením, ve zrůdnějším podání může jít až k totalitárnímu zakrývání nepohodlných či jinak nepřípustných pravd.
To je Černického téma dlouhodobě – v umění, v občanském i veřejném životě. A je v tom tak důsledný, že je ochotný čelit jakýmkoli následkům včetně odchodu z vysoké školy, kde vyučoval.
Sex, drogy a rock ‘n‘ roll. To jsou hříchy, které v moderní společnosti zná téměř každý a přestávají být tabu. Tedy alespoň pokud se to s nimi nepřehání, zazní v pilotní epizodě nové podcastové série Sedm hříchů dobré společnosti, do které si moderátorka Sara Polak pozvala propagátora svobody Martina Urzu a umělce Martina Pohla, známého jako rapper Řezník. V podcastu se shodují na tom, že k největším společenským tabu dneška patří umírání, smrt a bolest, kterou přináší.
Smrt jako tabu. Pořád o ní neumíme mluvit, shodli se Urza a Řezník v podcastu Sedm hříchů dobré společnosti
Leaders
Nic není tabu
Redukovat Černického osobnost a dílo na jakoukoli snadnou interpretaci ušitou diskursem sociálních sítí je snadné, může být hrdinou i nepřítelem, stačí si vybrat. Ale bude to jen další závoj, který něco zakryje. Černický je komplexní osobnost a tato kniha to znovu dokonale ukazuje, protože v ní nejsou žádná tabu, která si dříve či později zastánci té či oné strany barikády vytvoří. Černický nikoli. A navíc využívá ty jediné zbraně, které zatím nikdo nedokázal zpochybnit – um a humor.
Rovným dílem se Černický vysmívá cancel culture na jedné straně i fašizaci společnosti na té opačné. Šije do establishmentu i undergroundu rovným dílem, stejně jako zesměšňuje ezoterismus, vysmívá se i všem možným (i nejspíš smyšleným) náboženstvím, ale i (pa)vědeckému přístupu. Pro fajnšmekry tu jsou cílené ataky na kulturní mainstream i snobismus.
I v 21. století pořád přetrvává řada společenských tabu spojených se sexualitou. A to se projevuje jak v legislativě, tak i třeba v přístupu k těhotným ženám. Situaci pak navíc komplikují také novinky spojené s digitalizací našich životů. Jaké jsou nejhorší společenské dopady? Nejen o tom hovoří Markéta Fáberová a Lilia Khousnoutdinova v nové epizodě podcastu Sedm hříchů dobré společnosti, který najdete na portálu newstream.cz, YouTube a na svých oblíbených podcastových platformách.
Sex a jeho zneužívání ve společnosti jako největší tabu? Bohužel to pořád platí, říkají Fáberová a Khousnoutdinova
Leaders
Je to opravdu zábavné čtení
Přes veškerou intelektuální dovednost, která z knihy čiší, by nemělo zapadnout to neméně podstatné: jde o nesmírně zábavné čtení, protože Černický parafrázuje i paroduje desítky stylů. A právě zde často pramení největší dávka zábavy, kterou kniha nabídne.
Vedle toho se tu Černický přirozeně projevuje jako svébytný vizuální umělec, když vytvořil skutečně 119 obálek pro knihy sahající od archeologie přes mystiku po manuál. Většina knih by ve své kategorii patřila k těm s nejlepšími obálkami vůbec.
A nutno dodat, že Černický uspěl i v té nejtěžší disciplíně: opravdu byste si velkou část z jeho Archivu nenapsaných knih chtěli přečíst.
Dalším z hříchů dnešní společnosti, kterému se věnuje podcastová série Sedm hříchů dobré společnosti, je gambling. Do studia si Sara Polak pozvala Václava Sochora z Tipsportu a Jana Řeholu z Institutu pro regulaci hazardních her. Kromě jiného popisují světově unikátní model Iris, který i pomocí umělé inteligence pomáhá identifikovat problematické hráčské chování. Nový díl podcastu najdete na YouTube, newstream.cz a ve svých oblíbených podcastových aplikacích.
Hazard nezmizí zákazem. Podcast Sedm hříchů dobré společnosti hledá hranici mezi ochranou hráčů a osobní svobodou
Newstream TV
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
