Hazard nezmizí zákazem. Podcast Sedm hříchů dobré společnosti hledá hranici mezi ochranou hráčů a osobní svobodou
Dalším z hříchů dnešní společnosti, kterému se věnuje podcastová série Sedm hříchů dobré společnosti, je gambling. Do studia si Sara Polak pozvala Václava Sochora z Tipsportu a Jana Řeholu z Institutu pro regulaci hazardních her. Kromě jiného popisují světově unikátní model Iris, který i pomocí umělé inteligence pomáhá identifikovat problematické hráčské chování. Nový díl podcastu najdete na YouTube, newstream.cz a ve svých oblíbených podcastových aplikacích.
Hazardní hry a vášeň pro ně provázejí lidstvo tisíce let a byť se to možná mnohým nelíbí, patří ke kořenům západní i východní civilizace. I tak ale patří mezi hříchy, s nimiž v každé éře lidstvo bojuje, tu s většími, jindy s menšími úspěchy. Právě o tom, jak bojovat s hazardem neboli gamblingem v rozvinuté svobodné společnosti, mluvila v nejnovější epizodě podcastu Sedm hříchů dobré společnosti moderátorka Sara Polak s Václavem Sochorem z Tipsportu a Janem Řeholou z Institutu pro regulaci hazardních her.
„Ten rozpor je dnes jasný: jak regulovat hazard tak, aby zároveň chránil nejproblematičtější hráče, ale zároveň zajišťoval lidem tu míru svobody, kterou v dnešní společnosti mají ve všech možných oblastech?“ ptá se Jan Řehola.
I v 21. století pořád přetrvává řada společenských tabu spojených se sexualitou. A to se projevuje jak v legislativě, tak i třeba v přístupu k těhotným ženám. Situaci pak navíc komplikují také novinky spojené s digitalizací našich životů. Jaké jsou nejhorší společenské dopady? Nejen o tom hovoří Markéta Fáberová a Lilia Khousnoutdinova v nové epizodě podcastu Sedm hříchů dobré společnosti, který najdete na portálu newstream.cz, YouTube a na svých oblíbených podcastových platformách.
Sex a jeho zneužívání ve společnosti jako největší tabu? Bohužel to pořád platí, říkají Fáberová a Khousnoutdinova
Leaders
Řehola se shoduje se Sochorem, že klasický zákaz nic nevyřeší. „Můžeme hazard zakázat, ale tím u lidí nevypneme tu potřebu a oni se jen dostanou do šedé nebo černé zóny. Tak lidé prostě fungují,“ dodal Řehola.
Cílená pomoc je klíč k úspěchu
Václav Sochor upozorňuje, že v současnosti navíc na internetu hráči mají ohromné množství možností, jak této vášni podléhat. „Zkuste si do vyhledávače zadat Casino bez registrace a vyjede vám 1500 odkazů na stránky v perfektní češtině, kde můžete hrát o peníze. Přitom nespadají pod tuzemskou regulaci, neplatí tu daně, hráči ani nemají jistotu, že jim někdo vyplatí výhru, zkrátka nic,“ říká Sochor. Podle něj pak tuzemská regulace často vytváří další a další bič na ty, kteří chtějí hrát podle pravidel.
Daleko lepší tak je seberegulace, jejímž prostřednictvím se trh pokouší bojovat s nejhoršími dopady gamblingu na jednotlivce i společnost.
„Jedním takovým nástrojem je sdílení dat, dalším pak model Iris, který i za využití umělé inteligence umí detekovat ty problematické vzorce. Pak můžeme s daným hráčem, u něhož podobný vzorec najdeme, začít pracovat, nabídnout odbornou pomoc,“ uvádí Sochor.
Kde je hranice mezi informováním a snahou ovlivnit druhého? Co se mění s AI, personalizací a možností generovat obsah v obrovském měřítku? A jaké nástroje má obyčejný člověk ve sporu s organizovanými strukturami, které mu mnohdy chtějí uškodit? Moderátorka Sara Polak si do epizody podcastové série Sedm hříchů dobré společnosti věnované zneužívání informací a mocenské manipulaci pozvala lékaře Tomáše Šebka a odborníka na kybernetickou bezpečnost Milana Půlkrábka alias Sodomáka. Podcast najdete na portálu YouTube a newstream.cz.
Pro kyberšmejdy je přístup do vašeho AI chatbota zlatý důl
Leaders
„Nejhorší je plošný přístup, ten totiž nebude fungovat už proto, že pro každého hráče představuje to problematické chování něco úplně jiného. Výhodou sázkovek přitom je, že své klienty znají a dokážou cíleně poskytnout pomoc,“ dodal Řehola.
Kolik herních automatů je v současnosti v Praze, Brně a dalších velkých městech?
A proč od prvního ledna stát zabrání dalším statisícům lidí si legálně vsadit na fotbal či hokej?
Na to odpoví další epizoda podcastu Sedm hříchů dobré společnosti, který iniciovala společnost JT International a jenž najdete na YouTube, newstream.cz a ve svých oblíbených podcastových aplikacích.
Sex, drogy a rock ‘n‘ roll. To jsou hříchy, které v moderní společnosti zná téměř každý a přestávají být tabu. Tedy alespoň pokud se to s nimi nepřehání, zazní v pilotní epizodě nové podcastové série Sedm hříchů dobré společnosti, do které si moderátorka Sara Polak pozvala propagátora svobody Martina Urzu a umělce Martina Pohla, známého jako rapper Řezník. V podcastu se shodují na tom, že k největším společenským tabu dneška patří umírání, smrt a bolest, kterou přináší.
Smrt jako tabu. Pořád o ní neumíme mluvit, shodli se Urza a Řezník v podcastu Sedm hříchů dobré společnosti
Leaders
Co mají společného Řezník, Urza, chirurg Tomáš Šebek, olympionička Patrícia, boxerka Fabiána Richter a režiséři? A jak do toho zapadá byznys, gambling, a sex? Nová série podcastu Good Company Circle Sedm hříchů dobré společnosti staví velmi rozdílné osobnosti před témata, podle kterých rádi soudíme druhé – od svobody, ambicí a závislosti po manipulaci nebo násilí. Nehledá viníky ani správné odpovědi. Zkoumá, co nás skutečně pohání, proč se naše hodnoty někdy rozcházejí s tím, jak žijeme, a zda spolu dokážeme mluvit i přes zásadní rozdíly. Protože právě na tom stojí odolnost společnosti v době AI.
Startuje podcast Sedm hříchů dobré společnosti. S vlivnými osobnostmi se zaměří na společenská tabu
Leaders
