Vlna pravicového populismu, občas nepřesně označovaného za konzervatismus, má další úspěch. Polským prezidentem se stal bývalý boxer a konzervativní kandidát Karol Nawrocki. Jenomže snům o „polském Donaldu Trumpovi“ zatím investoři nevěří. Zatímco po zvolení Donalda Trumpa vloni v listopadu burzy masivně rostly, aktuálně se polský akciový trh naopak propadá.
Pavel Blažek byl dlouhodobě nejkontroverznějším členem ODS ve vládě. Je trochu s podivem, že jej nakonec dostihla kauza bitcoin od drogového dealera. Ale asi svou roli sehrály blížící se volby. Takovýto zásah do vlády čtyři měsíce před volbami je pro ODS krutou ranou, ale mohla by část voličů přesvědčit, že pořád jde o hodnotovou stranu. Otázkou zůstává, jestli na to bude dostatek času.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek je vpravdě úkaz. Tolik pochybných a hraničních věcí, kolem kterých se mu za jeho politickou dráhu podařilo toulat, by srazilo vaz snad i Donaldu Trumpovi. Ne tak Pavlu Blažkovi, který nyní ve sněmovně vysvětlil, že je úplně v pořádku vzít dar od odsouzeného člověka a předstírat, že není důvod se domnívat, že jde o prostředky z trestné činnosti. Inu, kde není žalobce, není soudce. A Blažek má pod sebou vlastně oba. Komentář vznikl ještě předtím, než Pavel Blažek složil funkci.
Meta Platforms spojila síly s Anduril Industries. Cílem je vyvíjení vojenské techniky budoucnosti na základě umělé inteligence. Ve hře jsou zatím například chytré vojenské helmy inspirované i počítačovými hrami. Klientem bude americká armáda.
Do boje o post generálního ředitele se přihlásilo 21 lidí. Podle prohlášení Rady ČT, která bude nového šéfa nejvlivnější mediální instituce v zemi rozhodovat, měly některé přihlášky nedostatky. Na zasedání 11. června by měli radní z došlých projektů vybrat pět finalistů, kteří o týden později podstoupí ústní obhajobu a následnou volbu. Úspěšný uchazeč musí dostat nejméně deset hlasů. Kdo tedy usiluje o šéfování České televize?
Situace kolem dne osvobození, jak Donald Trump označuje uvalení „recipročních“ cel na veškerý dovoz do USA, dostává další rozměr. Do dění vstoupil federální soud, který Trumpovi hodil cla na hlavu s tím, že na jejich uvalení nemá pravomoci, ale udělat to může jedině Kongres. Dopady tohoto rozhodnutí mohou být dalekosáhlé. Od toho, že Donald Trump prostě bude ignorovat rozhodnutí soudu, po to, že se konečně vrátíme k debatě, co všechno vlastně je ona tolik vzývaná „bezpečnost“.
Ukrajinský prezident dnes míří na návštěvu Německa, kde vládu přebírá velká koalice vedená kancléřem Friedrichem Merzem. Ještě před setkáním Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina pro letošek potřebuje dalších minimálně 30 miliard dolarů, aby byla schopná pokračovat v obraně vlasti a Evropy před útoky ruských vojsk.
Odhlédneme-li od prvního roku pandemie, nákupy umění řadu let stabilně přesahovaly hranici 60 miliard dolarů. A od prvního pandemického roku prodeje umění neustále rostly. Až do roku 2023, kdy se globální trh s uměním mírně propadl. Očekávalo se, že půjde o další krátkodobý výkyv, který následující rok hravě „vybere“. Nicméně nastal pravý opak a rok 2024 se pro trh s umění stal nejhorším za deset let (krom roku 2020). Důvod? Na trhu v současnosti chybějí velká díla, ale také mírný odklon od veřejných aukcí směrem k soukromým prodejům, stojí v aktuálním reportu UBS Banky, která trh umění dlouhodobě sleduje.
Hnutí Andreje Babiše ANO již naplno rozjíždí volební mašinérii. Všechna vystoupení jeho členů tak již budou plná silných prohlášení, v nichž si marketéři oťukávají možná témata pro nejostřejší fázi kampaně. Přesně tím se stává i prohlášení místopředsedy hnutí Radka Vondráčka, který za jednu z priorit ANO po případných vítězných volbách označil schválení zákona o všeobecném referendu. V tom nápadu se přitom skrývá víc, než si mnozí jsou schopni a ochotni připustit.
Oproti Facebooku, TikToku a Instagramu patří k těm méně viditelným sociálním sítím. Přesto Telegram vzbuzuje přinejmenším stejné kontroverze jako velké sítě. Nicméně až do loňska na šíření uživatelského obsahu neuměl Telegram dostatečně vydělávat. To se vloni zlomilo a oficiálně dubajská společnost poprvé vykázala celoroční zisk.
Donald Trump míří k zatím největšímu reálnému triumfu svého druhého volebního období. Republikánští zákonodárci prý našli shodu nad jeho daňovou reformou, která by měla většině Američanů snížit daně. A skončí také daně z dýšek, což byl Trumpův velký předvolební slib. Jenomže krátce po oznámení dohody se dva vlivní republikáni opět vyjádřili, že dohoda až tak jistá není.
Legendární herec a scientolog Tom Cruise má dar strhnout davy. V polovině devadesátých let se ale odvážil v radikálnímu kroku – koupil původně televizní franšízu Mission: Impossible, najal režiséra Briana De Palmu a společně dali tehdy z velké části v Praze vzniknout prvnímu snímku ze série Mission: Impossible. Z té se postupně stala jediná vážná konkurence Jamese Bonda. A nyní do kin vstupuje údajně závěrečný díl. Jak si Cruisovy nemožné mise stojí byznysově? Jemu rozhodně vydělávají skvěle.
Největší zbrojovka u nás CSG vydává v červnu novou emisi dluhopisů, kterou se snaží získat další prostředky pro budoucí expanzi. Nabízí pevný výnos 5,75 procenta ročně, splatnost je pět let a nominální hodnota deset tisíc korun. Dluhopisy mají firmě vynést až pět miliard korun s možností navýšit až na dvojnásobek. Budou na burze a prodávat je budou banky. Server Dluhopisář přinesl detailní analýzu dluhopisové emise. V ní dluhopisový expert Martin Dočekal CSG chválí mimo jiné za nové zajištění a připomíná, že CSG již přerostl lokální úroveň byznysu a je z něj globální hráč. Zároveň ale upozornil, že firmě roste zadlužení.
Akcie největšího výrobce baterií pro elektromobily na světě se začaly nově prodávat na burze v Hongkongu. Investoři o ně mají enormní zájem, hned po vstupu ceny vyrostly o 13 procent. Akcie se dříve prodávaly jen v Šen-čenu, otevřenější a likvidnější hongkongský trh chce firma využít pro zisk peněz na další expanzi.
Mladé umění se v Česku objevuje zejména v soukromých galeriích. Právě tam tak můžete narazit na to nejnovější, co současní talentovaní umělci tvoří. DSC Gallery se rozhodla před létem uspořádat výstavu dvou mimořádných osobností, kterým ještě nebylo ani 40 let – českého sochaře Matouše Háši a francouzského malíře Davida Weishaara.
