Každý rok je to stejný rituál, Nejvyšší kontrolní úřad vydá zprávu a znovu varuje, že český dotační systém se chová jako stroj na utrácení peněz bez ohledu na cíl a výsledky.
Model francouzské 5. republiky se zdá vyčerpán, nikdo v něm není schopen reálně vládnout. Parlament je zablokovaný a není šance na dohodu, společnost je politikou znechucená a protestuje, a dluhy rostou.
Stačilo těží z nostalgie, ale je to spíš útěk před složitostí dnešního světa. Vybírá si z minulosti to příjemné – levné potraviny, dostupné bydlení, klid na práci. Zapomíná na dusivou kontrolu, ideologii, zavřené hranice a věznění. Nejde o žádnou autentickou levici, jen nabízí jednoduchou odpověď a přehledný svět těm, kteří se v dnešních divokých proměnách ztrácejí. Místo už prošlé hantýrky starých komunistů teď obohatili slovník o populistické fráze. Výsledek je ale podobný.
Česká oligarchie postupně kupuje většinu strategických firem a konsoliduje svou kontrolu nad ekonomikou. A kromě chleba lid potřebuje i hry, tedy hlavně sledovaný fotbal. Kellnerová vlastní vysílací práva na ligu, Komárek ligu sponzoruje, a souboj o titul bude brzy probíhat jako souboj Tykač, Křetínský a Strnad (který má zájem o Plzeň). A to je pak radost si vybrat, komu vlastně fandit.. Ještě že máme ten Baník, jeho majitel Brabec je přece jen jiná byznysová váha.
Státní podnik Lesy ČR je nejhodnotnější aktivum, co český stát má plně v majetku, ale asi téměř nejhůře vedené. Tento týden oznámil lehký nárust zisku a manažeři státní firmy už se těší na své tučné bonusy. Ale v situaci, kdy roste těžba dřeva a jeho cena jde nahoru, to je vlastně tragický výsledek, nárůst by měl být v miliardách. Nic se nemění, inovace žádné, vše jede setrvačností a KDU si to politicky na ministerstvu hlídá, stagnace jim vyhovuje. A kolem se jen točí spoustu PR o opravách lesních cestiček.
Podstatou demokratických voleb je normální střídání vlád a nejistota, jak ty volby dopadnou. Uznat porážku ve volbách je znak normální zralé politické kultury, ale to se nám vytrácí. Babiš i Okamura straší manipulací a ukradením voleb. A polovina lidí jim to věří a myslí si, že volby zmanipuluje vláda, která se nebude chtít vzdát moci (průzkum STEM). Je to docela nebezpečné.
Splnil jsem sen své milované dcerky a šli jsme na koncert její oblíbené korejské popkapely Blackpink, hráli v Paříži na State de France. Když dcera miluje K-pop a vy milujete ji, není co řešit, ona byla štastná, takže já taky. Nabízím úvahu nad tou globální, produkčně domyšlenou mašinou na hity, umělých emocích zpěvaček, odbrzděné komerci a taky továrně na talenty a našich dětech.
Volby rozhoduje volební aritmetika, počty mandátů v krajích a kroužkování. Třeba Maláčová se může přepočítat a nakonec nemít mandát, jen ostudu. Politika je adrenalinová hra o přežití, proto se před volbami všichni snaží účelově pospojovat, aby do Sněmovny prolezli. Posuzovat ty „účelovky“ bude ještě justice.
Policie se nachází v hluboké krizi. Má v logu „pomáhat a chránit”, ale mnoho insiderů by tam dnes spíš dopsalo „předstírat činnost, vyplňovat formuláře, čekat na výsluhy a držet hubu”.
Za kulisami komické kampaně, kdy Babiš jezdí po Ostravsku, předstírá, že je fanoušek Baníku a šaškuje na tanečním festivalu Beats for Love, se odehrává důležitější rozhodování. Chce být a bude Babiš premiér, pokud ANO volby vyhraje? Nebo bude řídit vládu přes mobil ze sokolovny a úkolovat Havlíčka? Do hlavy mu nevidíme, do voleb i po nich se může stát dost věcí, ale dost to ovlivní Česko v dalším období.
Po Evropě se rozmáhá takový nešvar. Má zkratku SLAPP, neboli Strategic Lawsuit Against Public Participation. Zapamatujme si tuto zkratku. Je to velmi nebezpečný trend, měli bychom ho znát a systémově se mu bránit. Protože bez odvážné žurnalistiky a svobodné občanské společnosti demokracie degeneruje.
Na populistech typu Okamura a Babiš mě fascinuje, jak hluboce pohrdají lidmi, kteří je volí. Kdyby jejich voliči mohli někdy slyšet, jak se o nich baví, když se vypnou kamery, byli by dost znechuceni. Nemám nejmenší iluze, že podobně nepřemýšlí i řada politiků z dalších stran, včetně těch aktuálně vládních. Ale populisté staví svoji politiku hlavně na lísání se lidem, v tom je to pokrytecké na druhou.
Společnosti vlastněné městy reálně určují kvalitu života ve městech. Jak pohodlně, bezpečně a čistě se nám žije, zajišťují vodu, teplo, světlo na ulicích, svážejí odpadky, vozí nás tramvajemi a opravují chodníky. Sedí na majetku za stovky miliard korun a patří mezi největší zaměstnavatele. Ale správa a řízení tohoto majetku je jedna hluboká tragédie, systémová chyba a neefektivita. Je čas na zásadní řez.
Sportovní pyramida v Česku se nám hroutí odspodu. Malé amatérské oddíly, jednoty a kluby skomírají, anebo z posledních sil ještě přežívají, a týká se to všech sportů. Nejhůř jsou na tom ta nejnižší patra zajišťující sport pro všechny, sport dětí pro radost z pohybu a kondici. Před volbami zase uslyšíme hesla: Děti musí sportovat, pohyb, zdraví; žádná obezita, počítače, mobily a drogy. Realita je úplně jiná, hodně smutná, situace ve sportu je jako domeček z karet, co se může sesypat.
Existuje docela velké riziko, že příští Sněmovna po říjnových volbách bude hodně rozdrobená. Poslanecké kluby se stanou nestabilní a budou se z nich „odlupovat“ jednotliví poslanci. Lze tak usuzovat z toho, jak se skládají do voleb koalice a pseudokoalice různých stran a poměrně solitérních jednotlivců. Ve výsledku by se rozjel jiný typ politické hry.
