Film, jehož jméno není podstatné, a který vyprodukoval Kamil Bartošek, alias Kazma, trhnul přes víkend návštěvnické rekordy. Všichni jsou překvapení, jaký meteorit se objevil na nebi české filmové tvorby. Do kin nalákal diváky výtvor muže, kterého je těžké nějak označit, rebel nebo podvodník, typický Čech?
Může se Česko stát ekonomickým tygrem Evropy? Nebo bude povlávat v oceánu mezinárodních obchodních vztahů a bude závislé na tom, co rozhodnou Němci?
Na otázku z titulku, někdo tomu říká nadpis, by mohla postižená husa reagovat protiotázkou, zda se děti doučily přes prázdniny anglicky. To by však nesedělo. Rozdíl mezi dětmi a učiteli je ten, že učitelé jsou na rozdíl od žáků placení za to, aby dětem předali to nejlepší. Platí to většinou prostřednictvím státu, někdy i napřímo, rodiče. Ti proto mají právo se ptát.
Z pláží severního pobřeží Německa vypadají tyto lodě jako nepatrné bárky vzdálené na obzoru. Můžete se koupat, chytat do kyblíku medúzy, popíjet na pláži pivo. Na horizontu letní dovolené se však odvíjí něco důležitého. Víc, než je na první pohled zřejmé.
Český statistický úřad vydává každý měsíc magazín. Poslední, červnové číslo přináší výsledky zajímavého průzkumu. Statistici zjišťovali, kolik místností Češi ve svých domácnostech obývají. Experti mají svou vlastní řeč, takové statistické ptydepe. Používají například pojem „přelidněnost“. Což v laické zkratce znamená, že v bytě či domě žije víc lidí na jednu místnost. Opakem je „málo obsazená domácnost“, kde naopak člověk prochází prázdnými místnostmi.
Jakási skupinka ekologických teroristů opakovaně blokuje dopravu v Praze. Je to součást celoevropského hnutí novodobých pankáčů. Přilepují se na silnice v Německu, v Rakousku, ve Francii či v Anglii. Koordinují své vyšinuté akce tak, aby co nejvíc škodili dopravě, lidem.
Nikdy nebylo v přímořských městečkách na Rujáně méně Čechů než letos. Čechy vyplašily zprávy o dramatickém růstu cen. Ještě před rokem jste měli jistotu, že v každé hospůdce na promenádě potkáte české turisty. Letos je po nich amen. Když přičtete růst cen v Chorvatsku, stalo se novým prázdninovým hitem Polsko. Fotografie tamních přeplněných pláží sdílel každý český zpravodajský web.
Roztáčí se druhé kolo boje o bydlení studentů. Ti šikovnější si bydlení na příští dva semestry zařídili již začátkem prázdnin. Nyní, v srpnu, hledají bydlení v univerzitních městech bloudi, kteří nejdříve odjeli cestovat a užívat si. Nyní s hrůzou zjišťují, že nabídka je malá a ceny vysoké. Jak říkají lidé z realitní branže, nastává čas orodujících maminek.
Vyděšení turisté už jsou z Rhodosu doma, nikomu se kromě stresu a materiální újmy nic nestalo. Vhodný okamžik konstatovat, že na turismus není nárok. Není to ani veřejná služba. Je to byznys. Lidé chtějí cestovat, patří to k naší éře zábavy. Platí za to peníze, cestovky poskytují službu, píše komentátor Newstream.cz Dalibor Martínek.
Osekání valorizace důchodů je nejvýraznějším počinem vlády za víc než rok a půl vládnutí. Dosud žádná vláda si nedovolila sáhnout na důchodce, naopak. Zvláště socialisté a šéf ANO Andrej Babiš by se na hlavu postavili, aby si je koupili.
Množí se zprávy o oživování trhu s hypotékami. Prý už to začalo. Podle údajů bankovní asociace v květnu i v červnu konečně po roce rostl počet nových hypoték i jejich objem. Vypadá to jako světlo na konci tunelu. A to ještě od července povoluje jedna z regulací, výše splátky vzhledem k čistému příjmu už se nebude tolik hlídat. Znamená to, že žadatel může dosáhnout na víc peněz, teoreticky by to mohlo přilákat další zájemce: Červencové výsledky se dozvíme za pár týdnů.
Celý trh čeká, kdy inflace konečně spadne do inflačního pásma České národní banky a ta uvolní sazební „okovy“ české ekonomiky. Nejvíc se na to těší realitní trh, který je nyní ve stadiu hibernace. Podle Jakuba Matějů, náměstka ředitele měnové sekce ČNB a poradce bankovní rady, by neměla být očekávání trhu nějakého rychlého klesání sazeb příliš velká. A už vůbec ne v letošním roce. Bankovní rada chce s jejich poklesem počkat, aby si byla jistá, že jsou všechny inflační tlaky za námi. A o návratu základní sazby pod tři procenta si podle Matějů na dlouhé roky můžeme nechat zdát.
Mrzí mě, že pár posledních generací politiků neřeklo, kam se město má rozvíjet, říká Tomáš Portlík, starosta Prahy 9. Podle něj dosud spousta lidí žije v přesvědčení, že každá zelená plocha se má chránit, protože zástavby už je údajně moc. „Ale když si porovnáte Prahu se zahraničními městy, tak zjistíte, že hustota u nás je jedna z nejmenších,“ uvádí starosta části města, kde v posledních letech vzniká nejvíce bytů. Portlík si nemyslí, že by nízká hustota byla špatně, ale přináší to větší náklady na údržbu a obsluhu města.
Většina bytové výstavby se soustředí do okolí Kolbenovy a Poděbradské ulice, kde byly dříve velké tovární areály. V čem spočívá tajemství faktu, že na Praze 9 lze masivně stavět byty, zatímco z jiných městských částí jsou neustále slyšet stížnosti developerů na překážky, které jsou jim kladeny?
Česko je známé jako národ brblalů, kteří vidí chyby na druhých, na sobě žádnou. Tím špatným v našich očích je stát, vláda, politici. Rozhodně ne nikdo z nás. My jsme, jako byl Standa Gross, křišťálově čistí.
