Češi se i letos chystají uctít památku svých blízkých. Dušičky, svátek, při němž si lidé připomínají zesnulé, už dávno nejsou pouze duchovní událostí. Z ekonomického pohledu jde o jednu z největších maloobchodních sezón roku. Spolu s Vánocemi, Velikonocemi a Silvestrem patří k obdobím, kdy obchody zaznamenávají nejvyšší tržby.
Sankce americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa na ruské ropné podniky Rosněfť a Lukoil mohou mít katastrofální důsledky pro jejich podnikání v Evropě, zejména pak v případě Lukoilu, uvádí server Politico. Lukoil ovšem může být nucen prodat své podíly v zahraničních projektech i mimo Evropu, například v Egyptě či Iráku.
Slovensko se ocitá v prekérní situaci. A Maďarsko s ním. Obě země jsou závislé na potrubním dovozu ropy z Ruska.
Česko přichází změnou času o 180 miliard korun ročně, i kvůli neblahým dopadům na zdraví, plyne z analýzy London Schoool of Economics. Přitom úspora ze změny činí jen 84 milionů korun, tedy asi 2000krát méně.
Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.
Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.
Zastropování cen emisních povolenek je z pohledu ekonomické teorie i podstaty jejich fungování nesmysl. Povolenky nejsou daň, ale nástroj, který má vytvářet tlak na snižování emisí – tedy fungovat jako postupně se utahující smyčka. Proto je jejich zdražování přirozenou součástí systému, nikoli chybou.
Francie prochází nejtěžšími hodinami Páté republiky. Nikdy minimálně od roku 1958 na tom nebyla tak prachbídně. Premiéři se tam střídají jako panáčci na Orloji, avšak žádný nenachází recept, jako alespoň započít s ozdravováním veřejných financí. A ratingovým agenturám už došla trpělivost.
Vláda konečně trochu pochopila, zač si ji daňoví poplatníci platí, a už alespoň připouští, že předloží návrh rozpočtu na rok 2026 i nové Sněmovně. V nedělních televizních debatách to připustil vicepremiér Vít Rakušan nebo ministr zemědělství Marek Výborný.
Ceny posledního rozloučení se v Česku zvedají rychleji než důchody i inflace. Pohřeb, který ještě před dvěma lety vyšel v průměru na necelých 30 tisíc, dnes běžně stojí o 5 až 10 tisíc víc. Základní kremace bez obřadu se pohybuje mezi 18 a 23 tisíci korunami, přičemž v Praze vychází průměrná částka na 25 tisíc korun. V Brně je cena o něco nižší, kolem 17 a půl tisíce. Tradiční obřad s hudbou, květinovou výzdobou a pronájmem síně pak v metropoli stojí zhruba 37 tisíc, v Brně dokonce lehce přes 39 tisíc.
Francie, druhá největší ekonomika platící eurem, dostává další těžký ratingový úder v krátkém sledu. Agentura Standard & Poor’s jí zlomově zhoršuje rating, z AA- na A+. Přeřazuje ji tedy do nižší kategorie, pouze „jednoáčkové“, než v jaké se nachází „dvouáčkové“ Česko.
Studie PwC k povolenkám EU ETS 2 pracuje s nerealisticky nízkými odhady budoucí ceny povolenek, které jsou v příkrém rozporu s mezinárodním akademickým i tržním konsensem.
Každý podzim se v Česku zvyšuje počet lidí s respiračními onemocněními. Chřipka přitom každoročně vyřadí z práce více než sto tisíc lidí. Jen v roce 2024 bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení vystaveno přes 105 tisíc pracovních neschopenek kvůli chřipce, v průměru na téměř čtrnáct dní. Přitom jedna dávka očkování stojí jen stovky korun a plně jej hradí zdravotní pojišťovny.
Dosluhující vláda odmítá nově zvolené sněmovně předložit návrh státního rozpočtu na rok 2026. Zdůvodňuje to tím, že stávající opozice má beztak návrh za cár papíru, takže jej Poslanecká sněmovna v novém složení shodí ze stolu. Vláda prostě národu namlouvá, že nemá pro schválení rozpočtu zajištěnu sněmovní většinu, takže jej raději ani nepředloží. Jde o poraženectví, nebo o něco jiného?
Vláda Petra Fialy odmítá nové sněmovně předložit návrh rozpočtu na příští rok. Odmítá, neboť nenašla dost peněz na dopravní stavby. Je to celkem zapeklitá situace.
