Země EU jednají o zpřísnění Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu. Zpřísnění má spočívat v tom, že 90 procent Green Dealu bude muset být splněno už do roku 2040. Do roku 2040 by tedy měly emise v EU klesnout o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Dosud je přitom stanoven jen cílový rok 2050.
Akcie dánského Novo Nordisku se zřítily na méně než 40 procent ročního maxima – přesto je analytici považují za jednu z nejvíc podhodnocených firem světa. Nabízí vysoký dividendový výnos i silné základy, ale investoři se jí dál vyhýbají. Co se skrývá za nedůvěrou k firmě, která ještě nedávno udávala tempo světové medicíně? rozebírá ekonom Lukáš Kovanda.
Emise v EU musí v nadcházejících letech výrazně zdražit, pokud jejich ceny mají zajistit plnění programu Fit for 55. Jestliže by cena emisí – vtělená do cen emisních povolenek pro průmysl (ETS1) i cen chystaných povolenek pro firmy a domácnosti (ETS2) – měla být jediným prostředkem, který obyvatelstvo EU přiměje k nutným změnám v chování, které jsou třeba k dostatečné dekarbonizaci a splnění Fit for 55, bude muset cena povolenky činit v zemích eurozóny 668 eur za kus, spočetli ekonomové rakouské centrální banky Naďa Džubur a Wolfgang Pointer.
Dosluhující vláda se umoudřila a pošle návrh státního rozpočtu na rok 2026 do nové Sněmovny. Mělo by se tak stát už toto pondělí, jakmile si nová Sněmovna zvolí předsedu. V sobotu to uvedl ministr zemědělství Marek Výborný.
Součástí návrhu programového prohlášení vznikající vlády je i změna v oblasti spropitného. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmy a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Ekonomické body programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů dávají z velké části smysl. Otázkou však je, zda se podaří deficit veřejných financí udržet „bezpečně pod úrovní 3 % HDP”, které formující se kabinet v prohlášení rovněž deklaruje.
Radost z prudkého poklesu cen emisních povolenek pro domácnosti je podle ekonomů předčasná – a často pramení z nepochopení situace. Náklady českých domácností se totiž ve skutečnosti ještě zvýší. Evropská komise si to podle všeho „sehrála lišácky“: zlevnění je jen přechodnou fází, která má veřejnost uklidnit před skutečným zdražením.
Čínské akcie nyní pozitivně reagují na výsledek jihokorejského jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Je totiž patrné, že dochází k trvalejšímu obchodnímu příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Takové příměří lze však spíše chápat jako kupování si času, aby mohly obě země „nabrat dech“ a posílit v relativním klidu studené obchodní války své pozice pro další možný „horký“ střet v zápase o globální dominanci.
Ropovod Adria se stal předmětem politické hry mezi Washingtonem, Budapeští a Záhřebem. Orbán mezitím míří za Trumpem vyjednat výjimku pro ruskou ropu. A Čechům nezbývá než sledovat, zda bude dost nafty.
Česká republika letos prudce navyšuje dovoz oceli z Ruska, a to až na suverénní historický rekord. Od ledna do srpna dovezla přes 537 tisíc tun této suroviny, meziročně o 43 procent více, vyplývá z dat ČSÚ. Hodnota tohoto dovozu dosáhla zhruba 6,7 miliardy korun. Česko tak nadále pomáhá financovat ruské válčení na Ukrajině, přestože od přímého odběru ruské ropy a zemního plynu se již odstřihlo.
Slovensko a Maďarsko se ocitají v prekérní situaci. Americká administrativa chce, aby by se zbavily dovozu ruské ropy. Obě země jsou závislé na potrubním dovozu ropy z Ruska, avšak americký velvyslanec při NATO Matt Whitaker se dnes v rozhovoru pro Fox News nechal slyšet, že by měly přijít s plánem na odstřižení se od ní.
Dosluhující vláda schytává z rozličných stran kritiku, že dopustila již brzké zavedení systému emisních povolenek pro domácnosti, tedy EU ETS2. Strany, jež by se měly nově podílet na vládnutí, se na máločem shodnou tolik jako na tom, že s „občanskými povolenkami“ – tedy s novými zelenými daněmi – je třeba skoncovat ještě dříve, než by měly zkraje roku 2027 začít platit. Nebo alespoň oddalovat jejich zavedení, až je Brusel zruší sám – což je ovšem nejistá sázka.
Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.
Češi se i letos chystají uctít památku svých blízkých. Dušičky, svátek, při němž si lidé připomínají zesnulé, už dávno nejsou pouze duchovní událostí. Z ekonomického pohledu jde o jednu z největších maloobchodních sezón roku. Spolu s Vánocemi, Velikonocemi a Silvestrem patří k obdobím, kdy obchody zaznamenávají nejvyšší tržby.
Sankce americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa na ruské ropné podniky Rosněfť a Lukoil mohou mít katastrofální důsledky pro jejich podnikání v Evropě, zejména pak v případě Lukoilu, uvádí server Politico. Lukoil ovšem může být nucen prodat své podíly v zahraničních projektech i mimo Evropu, například v Egyptě či Iráku.
