Lukáš Kovanda je český ekonom, pedagog a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Do roku 2022 byl členem Národní ekonomické rady vlády, je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
články autora
Bolehlav pro český stát. Kvůli růstu ceny bitcoinu narůstá ztráta z Blažkovy kauzy
Cena bitcoinu se vyhoupla na svůj nový historický rekord a překonala hranici 124 500 dolarů. Vývoj, jenž z velké části odráží rostoucí zájem velkých institucionálních hráčů, včetně státních institucí, je však bolehlavem alespoň pro jednoho z nich – a to pro český stát. S růstem ceny bitcoinu totiž stoupá potenciální ztráta, kterou český stát, tedy český daňový poplatník, utrpí v důsledku kauzy „Blažkovy bitcoiny“.
Od konce roku budou muset dovozci do EU dokládat, že produkty jako káva, kakao, kaučuk či dřevo nepocházejí z nedávno odlesněných oblastí. Je to možná dobrá zpráva pro přírodu, horší však pro peněženky. Nové požadavky na prokazování původu zvednou ceny celé řady produktů, které používáme každý den.
Za pár desetiletí bude v Česku na sto pracujících připadat devadesát nepracujících. S klesající porodností a rostoucím průměrným věkem se změní trh práce, města i priority celé společnosti.
Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.
Stačí přesednout z domácí židle do kupé vlaku a rázem se ocitáme v digitálním středověku. Je to tak na většině železnic v rámci EU. Ne tak ovšem na těch českých. Tam se naopak začíná blýskat na lepší časy. A to s přispěním Elona Muska.
Chladné léto zastavilo rostoucí spotřebu elektřiny na chlazení a ulevilo přetíženým sítím i domácím rozpočtům. V červenci klimatizace často zůstaly vypnuté – a tisíce domácností tak ušetřily stovky korun.
Americký prezident Donald Trump hrozí dalšími cly, a to přímo v těchto hodinách, kdy vstupují v platnost jeho takzvaná reciproční cla. Z nich jsou však některé vývozní položky vyčleněny. Týká se to i mikročipů či obecněji polovodičů. Na jejich dovoz do USA nyní Trump právě plánuje překvapivě zavést 100procentní clo.
Zájem o korespondenční volbu zatím zaostává za očekáváním. Tím pádem by se ani neměly vyčerpat finanční prostředky s ní související, rámcově vyčíslené v důvodové zprávě k příslušné legislativě. Podle ní by letošní korespondenční volba měla daňové poplatníky České republiky vyjít na 10 až 15 milionů korun.
Nerovnováhy mezi největšími ekonomikami výrazně vzrostly. Podle Mezinárodního měnového findu většina těchto nerovnováh není přirozeným vývojem, ale výsledkem špatně nastavených domácích politik.
Trump přitvrdil vůči Švýcarsku, uvalil na něj 39procentní clo. Jde o předzvěst jeho vysokého cla na dovoz farmaceutických přípravků z EU? ptá se ekonom Lukáš Kovanda.
Vlády po celém světě nalévají do domácích firem stovky miliard s vírou, že z nich vychovají tahouny ekonomiky. Místo růstu ale často jen přiživují neefektivitu a narušují tržní soutěž. Zjišťuje v nové studii OECD.
Nová obchodní dohoda USA a EU je dobrou zprávou pro Česko. Evropská unie však na oplátku za nakonec jen 15procentní clo pošle Americe přes 30 bilionů korun. Tomu se říká "Art of the Deal" Donalda Trumpa.
Evropský chemický průmysl hledá záchranný člun, aby přežil. Hrozí uzavření až čtyřiceti procent evropské kapacity na výrobu ethylenu, varuje Wood Mackenzie.
Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové.
Centrální banky mají problém. Potenciálně fatální. Poslední dobou se totiž množí akademické studie, které je „viní“ z mnohem většího vlivu na vývoj dlouhodobých reálných úrokových sazeb, než jaký jim doposud hlavní ekonomický proud připisoval. Nejde o maličkost.
Evropská unie potřebuje rychle vytvořit digitální euro, aby omezila svou závislost na dominantních platebních firmách ze Spojených států. Uvedl to podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio předpokládá, že Spojené státy brzy obnoví své diplomatické zastoupení ve Venezuele. Šéf diplomacie to řekl během slyšení před zahraničním výborem amerického Senátu, který jednal o útoku na Venezuelu, při kterém americké speciální síly na začátku ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Americký akciový index S&P 500 dnes poprvé překonal psychologicky důležitou hranici 7000 bodů. Investoři nyní čekají na rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o nastavení úrokových sazeb a na zveřejnění výsledků některých velkých technologických podniků.
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty.
Schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů svolá předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) na úterý příštího týdne. Vládní koalice je podle něj připravena i na delší debatu, počítá i s jednáním ve středu. Okamura novinářům řekl, že kabinet odolá. Svolat schůzi se opozice rozhodla kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.
