Vláda konečně trochu pochopila, zač si ji daňoví poplatníci platí, a už alespoň připouští, že předloží návrh rozpočtu na rok 2026 i nové Sněmovně. V nedělních televizních debatách to připustil vicepremiér Vít Rakušan nebo ministr zemědělství Marek Výborný.
Ceny posledního rozloučení se v Česku zvedají rychleji než důchody i inflace. Pohřeb, který ještě před dvěma lety vyšel v průměru na necelých 30 tisíc, dnes běžně stojí o 5 až 10 tisíc víc. Základní kremace bez obřadu se pohybuje mezi 18 a 23 tisíci korunami, přičemž v Praze vychází průměrná částka na 25 tisíc korun. V Brně je cena o něco nižší, kolem 17 a půl tisíce. Tradiční obřad s hudbou, květinovou výzdobou a pronájmem síně pak v metropoli stojí zhruba 37 tisíc, v Brně dokonce lehce přes 39 tisíc.
Francie, druhá největší ekonomika platící eurem, dostává další těžký ratingový úder v krátkém sledu. Agentura Standard & Poor’s jí zlomově zhoršuje rating, z AA- na A+. Přeřazuje ji tedy do nižší kategorie, pouze „jednoáčkové“, než v jaké se nachází „dvouáčkové“ Česko.
Studie PwC k povolenkám EU ETS 2 pracuje s nerealisticky nízkými odhady budoucí ceny povolenek, které jsou v příkrém rozporu s mezinárodním akademickým i tržním konsensem.
Každý podzim se v Česku zvyšuje počet lidí s respiračními onemocněními. Chřipka přitom každoročně vyřadí z práce více než sto tisíc lidí. Jen v roce 2024 bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení vystaveno přes 105 tisíc pracovních neschopenek kvůli chřipce, v průměru na téměř čtrnáct dní. Přitom jedna dávka očkování stojí jen stovky korun a plně jej hradí zdravotní pojišťovny.
Dosluhující vláda odmítá nově zvolené sněmovně předložit návrh státního rozpočtu na rok 2026. Zdůvodňuje to tím, že stávající opozice má beztak návrh za cár papíru, takže jej Poslanecká sněmovna v novém složení shodí ze stolu. Vláda prostě národu namlouvá, že nemá pro schválení rozpočtu zajištěnu sněmovní většinu, takže jej raději ani nepředloží. Jde o poraženectví, nebo o něco jiného?
Vláda Petra Fialy odmítá nové sněmovně předložit návrh rozpočtu na příští rok. Odmítá, neboť nenašla dost peněz na dopravní stavby. Je to celkem zapeklitá situace.
Proč stávající vláda (ale je to stále vláda; a kdo ví, jak dlouho ještě bude) odmítá poslat návrh rozpočtu do nové Poslanecké sněmovny?
Letošní laureáty Nobelovy ceny za ekonomii zásadně inspiroval rodák z Moravy, Josef Schumpeter. Rozvedli jeho myšlenku, že ekonomický růst pohání tvořivé ničení.
Pro stále širší okruh obyvatel Česka je pořízení vlastního domu či bytu nedostupné. Jak kvůli neustálému a markantnímu růstu cen nemovitostí, tak kvůli přetrvávajícím poměrně vysokým úrokovým sazbám hypoték – které příliš nemusí klesnout ani v příštích letech.
Pokud měly letošní tuzemské volby své „lithium“, jsou to bezesporu takzvané emisní povolenky pro domácnosti. Leckterá z nejexponovanějších předvolebních debat se kolem chystaného systému povolenek EU ETS 2 točila opravdu notně.
Německý průmysl se propadl o dvacet let nazpět. Klíčovou roli v tom hrají emisní povolenky a obecně evropská zelená ideologie.
Čína zaskočila a rozezlila Donalda Trumpa, ten se mstí zvýšením cla na drakonických 130 procent. Trh kryptoměn kolabuje jako nikdy v historii, v pondělí nelze vyloučit paniku také na světových akciových trzích.
Nečekané zlevnění potravin, hlavně brambor a zeleniny, dostává českou inflaci překvapivě nízko, upřesňuje dnes statistický úřad. Hladina spotřebitelských cen letos v září vskutku stoupla meziročně jen o 2,3 procenta, potvrdil úřad svůj předběžný odhad. Analytici i Česká národní banka přitom čekali 2,6procentní inflaci.
Poslední čtyři desetiletí přinesla období, kterému ekonomové říkají Great Moderation. Od poloviny 80. let zažívají vyspělé země nebývalou cenovou stabilitu a jen mírné výkyvy hospodářského růstu, přičemž globální finanční krize v letech 2008–2009 tuto stabilitu dočasně narušila, ale neukončila.
