Registrovaných automobilových veteránů je v Česku něco kolem 25 tisíc, dalších 10 tisíc stojí ve stodolách nebo v dílnách, kde čekají na renovaci. Na jeden takový sraz milovníků starých aut jsme se vypravili a vyzkoušeli si, jaké je to šplhat s téměř 60 let starým autem do kopce.
„Projekt na rekonstrukci Hlavního nádraží v Praze je velmi smělý, ale řeší dlouhodobé problémy, které jsme dosud nedokázali řešit,“ říká šéf pražských plánovačů Ondřej Boháč v dalším díle podcastu Realitní Club. Kromě zásadních pražských projektů, jako jsou rekonstrukce Hlavního nádraží či výstavba Vltavské filharmonie, se dostalo i na další ožehavá témata - Metropolitní plán Prahy i rekodifikaci stavebního zákona.
V Michli dokázali upéct pečiva pro třetinu Prahy. Zdejší pekárny byly ve své době, v 70. letech, velmi moderním podnikem. Rohlíky ani chleba se ale odtamtud už téměř 10 let nevozí a brownfield se má proměnit na moderní městskou čtvrť. Stavět se tady mají třeba bytovky.
Magistrála z Prahy nezmizí, velmi významně se podílí na zajištění dopravy. V budoucnu ale musí projít významnými změnami, po nichž by se mohla stát bulvárem jako v Barceloně. „Nyní má magistrála spíš dálniční charakter, pomohla by jí urbanizace,“ říká šéf Pražského institutu a plánování hlavní města Prahy (IPR) Ondřej Boháč.
Češi dobývají Chorvatsko víc než 130 let. Nejenže se k Jadranské riviéře jezdí rekreovat, ale kupují tam i nemovitosti. „Češi před 130 lety nastartovali náš cestovní ruch a opět se k nám vrací. Nakupují a je jich u nás čím dál víc,“ říká Miodrag Mlačić, ředitel Chorvatského turistického sdružení. V rozhovoru pro Newstream přiblížil i podrobnosti o letošní sezóně.
Cesta ke splnění ESG parametrů významně ovlivní celý realitní trh. Zřejmě nejzásadněji změny pocítí české domácnosti. Ty si budou muset připlatit. Na to, jak ESG ovlivní realitní trh, odpovídali na dalším setkání Realitního Clubu zástupci bank, developerů a další experti na udržitelnost.
Ze socialistického domku se díky nápadité rekonstrukci stala moderní vila. Má všechno: ateliér, krb, salon i krásné výhledy na řeku a Prahu. A nemusí se stydět ani za břízolit na fasádě.
Cesta ke splnění ESG parametrů zásadně ovlivňuje celý realitní trh – od developerů po banky. Nejzásadněji je ale pocítí koncový uživatel, české domácnosti, kvůli dalšímu růstu cen bydlení, shodly se osobnosti odvětví na setkání Realitního Clubu pořádaného newstream.cz, které se konalo v hotelu Augustin.
Původní projekt Central Group na Žižkově obsahoval věže tři, setkal se ale s nesouhlasem vedení Prahy. Architektka Eva Jiřičná ho tedy musela spolu se svým týmem přepracovat. Trvalo to pět let a místo tří budov bude mít rozvojové území kolem někdejšího „Mordoru“ v centru věž jen jednu. Vysoká bude 80 metrů. „Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího rozvoje,“ říká světoznámá architektka.
Erik Petrus projektuje v Česku, staví ale v Indonésii. Je to tam totiž mnohem jednodušší. Stavební povolení na rozdíl od tuzemska tam totiž získáte desetkrát rychleji. Staví se tam navíc mnohem víc a lépe. V Česku jsme podle jeho slov zamrzli v minulém století.
I letos soutěžní přehlídka České ceny za architekturu nabídne exkurzi napříč tuzemskými stavbami. O prestižní ocenění se ucházejí rekonstrukce trafo stanice, typová chatka nebo prodejna Lidlu. Podívejte se na redakcí vybrané projekty.
Kanceláře ve více než 90 let starém domě Radost na Žižkově se v budoucnu promění na byty. Územní rozhodnutí má investor na stole, o stavební povolení zažádá v řádech dnů. Datum finále projektu nelze odhadnout.
První červencový den a s ním přicházející platnost nového stavebního zákona vyvolává řadu otázek. Neměli jsme možnost se dostatečně připravit, volají úředníci. A vrásky na čele vytváří dlouho očekávané změny stavebního řízení i architektům či developerům.
Je veřejná aukce tím nejlepším způsobem prodeje trofejních nemovitostí? Proč některé z nich nabízí stát už po několikáté? Roli může v některých případech hrát jejich cena, ale také nemožnost objekt využít dle svých představ.
Česko se mění a zažívá evoluci. Navzdory snižujícím se hypotečním sazbám budou mít Češi i nadále zájem o nájemní bydlení. I když ceny nájmů i nadále porostou. „V devadesátých letech bylo tržní nájemné vyšší než dnes, ale nikdo si to již nepamatuje. Po deregulaci se propadlo, pak se zvolna zvyšovalo. Kvůli vysoké náročnosti pořízení vlastního bydlení se v posledních letech stalo opět nalezenou alternativou,” říká v rozhovoru Jiří Pácal z Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.
