Věrnostní programy aerolinek dlouho představovaly lákavý bonus pro věrné cestující. který motivoval zákazníky zůstat loajální jedné letecké společnosti. Při dosažení určitého statusu pak nabídly třeba vstupy do salónků či přednostní odbavení a nástup do letadla a další výhody. Nasbírané míle či body bylo možné využít k upgradu do vyšší třídy, slevě či k placení za letenku. V posledních letech se však tyto programy stále více mění k neprospěchu cestujících.
To, z čeho má radost každý pasažér, tedy když jeho letadlo letí načas nebo dokonce o něco dříve, netěší koordinátory letového provozu. Pokuty za přílišnou dochvilnost teď hrozí dceřiné společnosti British Airways.
Společnost International Airlines Group (IAG), která je vlastníkem aerolinek British Airways a Iberia, zaplatí španělské společnosti Globalia 400 milionů eur (9,5 miliardy korun) za zbývajících 80 procent letecké společnosti Air Europa, které ještě nevlastní. Firma o tom informovala v tiskové zprávě.
Finanční trhy se možná svíjejí v křečích a inflace doléhá na spotřebitele, ale lidé stále létají v hojných počtech. Levnější letenky tak zůstávají v nedohlednu.
Místo očekávaného letního oživení čelí letecká doprava v Evropě stále dalším potížím – nedostatku personálu a narůstajícímu tlaku svých zaměstnanců hrozících stávkami. Důsledkem jsou tisíce zrušených letů, několikahodinová zpoždění a nekonečné fronty, upozorňuje agentura Bloomberg.
Cestování byznys třídou už není, co bývalo. Před rokem touto dobou to ale bylo opravdu jen pro otrlé. A to nejen kvůli úrovni servisu na palubě, ale i na zemi. Česko se v tu dobu kvůli výskytu covidu zbarvilo do ruda a spousta aerolinek přestala do Prahy létat, u jiných se zase vyskytly problémy s tranzitem z Česka. Jak probíhal v čase nejvyšších restrikcí let do Dubaje s Lufthansou? A stálo to za to? Čtěte v novém díle seriálu Business Class Zdeňka Pečeného.
Jedna z mých prvních cest po utažení lockdownových šroubů během loňského podzimu mířila do Dubaje na palubě British Airways. Nic ale nešlo podle plánu.
Vláda letos zahájí přípravné kroky k výkupu akcií minoritních vlastníků energetické společnosti ⚡⚡⚡ČEZ a zestátnění této firmy. Celý proces bude trvat rok a půl až dva. V České televizi to řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Jaké kroky vláda plánuje, Havlíček neupřesnil, protože se jedná o informace, které by mohly ovlivnit cenu akcií na burze.
Soudy ⚖️⚖️⚖️v ČR v roce 2025 vyhlásily bankrot 751 společností. Meziročně jde o nárůst o devět procent. Zároveň bylo loni podáno 1164 návrhů na bankrot, meziročně o osm procent více. Počet bankrotů i návrhů byl nejvyšší od roku 2017. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
Číst více
Úrazová👨🏻⚕️👨🏻⚕️👨🏻⚕️ chirurgie by se po deseti letech mohla znovu dostat mezi základní obory specializačního vzdělávání lékařů. Počítá s tím novela osmičlenné skupiny senátorů ze čtyř frakcí, kterou tento týden senátní zdravotnický výbor podpořil. Doporučil horní parlamentní komoře udělat v předloze pouze formulační úpravy.
Starší byty v ČR 📈📈📈zdražily v posledním čtvrtletí loňského roku v průměru o 19 procent na 81 104 korun za metr čtvereční. Proti loňskému třetímu čtvrtletí jejich ceny vzrostly průměrně o tři procenta. Vyplývá to z analýzy realitní platformy FérMakléři.cz. Starší byty podle ní zdražovaly v meziročním i mezičtvrtletním srovnání ve všech velkých městech. Nejvíce proti čtvrtému čtvrtletí roku 2024 zdražily byty v Ústí nad Labem, a to o 29 procent. V mezičtvrtletním srovnání ceny rostly od jednoho do čtyř procent.
Největší český výrobce🚲🚲🚲 jízdních kol Bike Fun International z Kopřivnice na Novojičínsku vytvořil v roce 2024 tržby 2,18 miliardy korun. Hospodaření firmy skončilo ztrátou 136,7 milionu korun. Firma v uvedeném období procházela transformací. Společnost to uvedla ve výroční zprávě ve Sbírce listin. Předchozí výsledky firma zveřejnila za prodloužený hospodářský rok od 1. července 2022 do 31. prosince 2023. Tržby tehdy činily 3,6 miliardy korun a podnik vytvořil čistý zisk 100 milionů korun.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá 💸💸💸příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy dolarů od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, píše Bloomberg.
Číst více
