Věrnostní programy aerolinek dlouho představovaly lákavý bonus pro věrné cestující. který motivoval zákazníky zůstat loajální jedné letecké společnosti. Při dosažení určitého statusu pak nabídly třeba vstupy do salónků či přednostní odbavení a nástup do letadla a další výhody. Nasbírané míle či body bylo možné využít k upgradu do vyšší třídy, slevě či k placení za letenku. V posledních letech se však tyto programy stále více mění k neprospěchu cestujících.
To, z čeho má radost každý pasažér, tedy když jeho letadlo letí načas nebo dokonce o něco dříve, netěší koordinátory letového provozu. Pokuty za přílišnou dochvilnost teď hrozí dceřiné společnosti British Airways.
Společnost International Airlines Group (IAG), která je vlastníkem aerolinek British Airways a Iberia, zaplatí španělské společnosti Globalia 400 milionů eur (9,5 miliardy korun) za zbývajících 80 procent letecké společnosti Air Europa, které ještě nevlastní. Firma o tom informovala v tiskové zprávě.
Finanční trhy se možná svíjejí v křečích a inflace doléhá na spotřebitele, ale lidé stále létají v hojných počtech. Levnější letenky tak zůstávají v nedohlednu.
Místo očekávaného letního oživení čelí letecká doprava v Evropě stále dalším potížím – nedostatku personálu a narůstajícímu tlaku svých zaměstnanců hrozících stávkami. Důsledkem jsou tisíce zrušených letů, několikahodinová zpoždění a nekonečné fronty, upozorňuje agentura Bloomberg.
Cestování byznys třídou už není, co bývalo. Před rokem touto dobou to ale bylo opravdu jen pro otrlé. A to nejen kvůli úrovni servisu na palubě, ale i na zemi. Česko se v tu dobu kvůli výskytu covidu zbarvilo do ruda a spousta aerolinek přestala do Prahy létat, u jiných se zase vyskytly problémy s tranzitem z Česka. Jak probíhal v čase nejvyšších restrikcí let do Dubaje s Lufthansou? A stálo to za to? Čtěte v novém díle seriálu Business Class Zdeňka Pečeného.
Jedna z mých prvních cest po utažení lockdownových šroubů během loňského podzimu mířila do Dubaje na palubě British Airways. Nic ale nešlo podle plánu.
Čistý zisk automobilky Mercedes-Benz loni meziročně klesl o 48,8 procenta na 5,3 miliardy eur (asi 129 miliard korun). Byl tak nejslabší od roku 2020, kdy udeřila koronavirová pandemie. Firmě uškodil pokles prodeje v Číně a výrazné snížení marží u prodaných automobilů.
Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta, oznámilo dnes ministerstvo obchodu v Pekingu. Uzavřelo tak antidumpingové vyšetřování, které zahájilo v roce 2024. Koncem loňského roku Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.
Britská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,1 procenta, je to stejná hodnota jako v předchozím čtvrtletí a zároveň slabší růst, než se očekávalo. Oznámil to britský statistický úřad. Zpráva tak podle agentury Bloomberg zvyšuje tlak na premiéra Keira Starmera, který se teď snaží udržet ve funkci.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit.
České dráhy (ČD) investovaly v posledních čtyřech letech do obnovy a modernizace 🚆🚆🚆vozového parku zhruba 60 miliard korun. Přibližně pět miliard z této částky směřovalo do instalace evropského zabezpečovacího systému ETCS do již provozovaných vlaků. Uvedl to předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.
