Věrnostní programy aerolinek dlouho představovaly lákavý bonus pro věrné cestující. který motivoval zákazníky zůstat loajální jedné letecké společnosti. Při dosažení určitého statusu pak nabídly třeba vstupy do salónků či přednostní odbavení a nástup do letadla a další výhody. Nasbírané míle či body bylo možné využít k upgradu do vyšší třídy, slevě či k placení za letenku. V posledních letech se však tyto programy stále více mění k neprospěchu cestujících.
To, z čeho má radost každý pasažér, tedy když jeho letadlo letí načas nebo dokonce o něco dříve, netěší koordinátory letového provozu. Pokuty za přílišnou dochvilnost teď hrozí dceřiné společnosti British Airways.
Společnost International Airlines Group (IAG), která je vlastníkem aerolinek British Airways a Iberia, zaplatí španělské společnosti Globalia 400 milionů eur (9,5 miliardy korun) za zbývajících 80 procent letecké společnosti Air Europa, které ještě nevlastní. Firma o tom informovala v tiskové zprávě.
Finanční trhy se možná svíjejí v křečích a inflace doléhá na spotřebitele, ale lidé stále létají v hojných počtech. Levnější letenky tak zůstávají v nedohlednu.
Místo očekávaného letního oživení čelí letecká doprava v Evropě stále dalším potížím – nedostatku personálu a narůstajícímu tlaku svých zaměstnanců hrozících stávkami. Důsledkem jsou tisíce zrušených letů, několikahodinová zpoždění a nekonečné fronty, upozorňuje agentura Bloomberg.
Cestování byznys třídou už není, co bývalo. Před rokem touto dobou to ale bylo opravdu jen pro otrlé. A to nejen kvůli úrovni servisu na palubě, ale i na zemi. Česko se v tu dobu kvůli výskytu covidu zbarvilo do ruda a spousta aerolinek přestala do Prahy létat, u jiných se zase vyskytly problémy s tranzitem z Česka. Jak probíhal v čase nejvyšších restrikcí let do Dubaje s Lufthansou? A stálo to za to? Čtěte v novém díle seriálu Business Class Zdeňka Pečeného.
Jedna z mých prvních cest po utažení lockdownových šroubů během loňského podzimu mířila do Dubaje na palubě British Airways. Nic ale nešlo podle plánu.
Tržby tuzemské sítě lékáren Dr. Max loni meziročně vzrostly o 9,6 procenta na 32,6 miliardy korun, z toho 3,71 miliardy připadlo na tržby z e-shopu. Zisk zveřejní ve výroční zprávě tento týden provozovatel společnosti, kterým je Česká Lékárna Holding z investiční skupiny Penta, uvedl mluvčí Dr. Max Michal Petrov.
Praha se dohodla s vlastníky pozemků v okolí krčského nádraží na majetkovém vyrovnání, které umožní postavit stanici budované linky metra D Nádraží Krč. Uvedl to mluvčí města Vít Hofman. Dohodu schválili radní, ještě o ní budou hlasovat zastupitelé. Stanice Nádraží Krč je součástí druhého úseku nové linky, jehož stavba by měla podle aktuálních informací začít koncem června.
Česko si v květnu v evropském žebříčku inflace polepšilo. Meziroční zvýšení spotřebitelských cen o 2,1 procenta znamenalo sedmou nejnižší inflaci ze 41 sledovaných zemí, zatímco v dubnu bylo Česko desáté. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit 📈 výdaje resortu obrany na dvě procenta HDP, tedy na 190 miliard korun. Je to meziroční navýšení o 35 miliard korun. Uvedla to Česká televize (ČT).
Neúspěchem ❌ skončil i sedmý pokus ministerstva financí (MF) prodat dva bytové domy s nájemníky v krkonošském Harrachově. Do veřejné soutěže se opět nikdo nepřihlásil.
Evropská unie by mohla na zbývající obchod s Ruskem uvalit dovozní cla a vývozní poplatky ve výši 30 až 50 procent, navrhují ekonomové z Kielského institutu pro světové hospodářství (IfW). Podle studie IfW by EU na takových poplatcích mohla vybrat až 16 miliard eur (zhruba 386 miliard Kč) ročně a z těchto peněz podporovat Ukrajinu.Číst více
Meziroční inflace v ČR v květnu zpomalila na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta. Vliv na zpomalení měly hlavně ceny potravin a alkoholických i nealkoholických nápojů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který dnes potvrdil svůj předběžný odhad. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny v květnu zvýšily o 0,1 procenta hlavně kvůli vyšším cenám potravin a bydlení.
Česko má s 21 procenty nejnižší základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) ze zemí visegradské skupiny (V4), kterou vedle něj tvoří Polsko, Slovensko a Maďarsko. Naopak snížená sazba DPH, která je v Česku 12 procent a uplatňuje se na vybrané zboží a služby, patří v regionu mezi vyšší. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Forvis Mazars.
Číst více
Kongres Spojených států v úterý schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů 💵 (1,45 bilionu korun) na prosazování imigrační politiky. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Návrh nyní míří k podpisu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Číst více
