Konec jedné éry. Na Sokolovsku vyřadí z provozu poslední rypadlo
Sokolovská uhelná vyřadí v následujících dnech z provozu své poslední velkokapacitní rypadlo KU 800/16 a s ním i celý technologický celek TC2 v lomu Jiří na Sokolovsku. Technologie fungovala od začátku 80. let minulého století. Jde o výrazný přelom v historii těžby hnědého uhlí na Sokolovsku. Důvodem odstavení z provozu je výrazný pokles těžby skrývky a uhlí v Sokolovské pánvi.
Útlum těžby je podle firmy důsledkem klimatických závazků České republiky a Evropské unie. Podle ředitele Těžebního úseku Sokolovské uhelné Radovana Zimy dramaticky poklesl objem těžby. Zatímco v 80. letech minulého století se těžilo až 20 milionů metrů krychlových skrývky a osm milionů tun uhlí ročně, v loňském roce to bylo pouze 4,6 milionu metrů krychlových skrývky a očekává se těžba méně než dvou milionů tun uhlí.
Ukončení provozu velkorypadla KU 800/16 znamená i konec pracovního poměru pro 90 zaměstnanců Sokolovské uhelné. Společnost s nimi jednala o ukončení pracovního poměru již od loňského podzimu.
Skupina firem Sokolovské uhelné měla v loňském roce čistý zisk 884,7 milionu korun, meziročně si tak pohoršila o 61 procent. 
Čistý zisk Sokolovské uhelné se meziročně snížil o 61 procent
Zprávy z firem
„Po odstavení bude velkostroj KU 800/16 ještě nějakou dobu pod proudem. Musí na něm být požární hlídka kvůli zabezpečení. Až nastane příhodná chvíle, zajistíme bezpečnost toho stroje, odpojíme od proudu a příští rok začne jeho demontáž,“ uzavřel člen představenstva Sokolovské uhelné a SUAS GROUP Martin Čermák.
Konec jedné éry
Těžba hnědého uhlí a skrývky v lomu Jiří a na Sokolovsku tím ale definitivně nekončí. Výrazně nižší objem těžby zajistí tři menší stroje KU 300, které má skupina Sokolovská uhelná k dispozici.
Produkce hnědého uhlí v České republice dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2010 se vytěžilo přibližně 44 milionů tun, v roce 2020 to bylo již jen kolem 30 milionů tun. V tuzemských dolech se vloni vytěžilo přes 23,7 milionu tun hnědého uhlí, což bylo meziročně o 17 procent méně. Tento pokles je způsoben především evropskou politikou dekarbonizace a postupným uzavíráním uhelných elektráren. Největšími producenty hnědého uhlí v České republice jsou kromě Sokolovské uhelné také Severočeské doly a Skupina ČEZ.
Nové město až pro pět tisíc lidí by do dvaceti let mohlo vzniknout na území bývalé těžební pánve u umělého jezera Medard na Sokolovsku. Vítězný projekt, který zpracovalo architektonické studio A8000, představili zástupci kraje a společností Sokolovská uhelná s Suas Group.
Hausbóty v místě bývalého uhelného dolu. Na Sokolovsku vybudují nové, zelené město
Enjoy
Technologické celky TC2 byly v lomu Jiří zavedeny na počátku 70. let 20. století jako reakce na rostoucí poptávku po hnědém uhlí, zejména v souvislosti s nájezdem palivového kombinátu ve Vřesové. Teoretický výkon této technologie byl deset až 12,5 milionu metrů krychlových za rok. První velkostroj KU 800/12 zahájil těžbu v červnu 1981, zatímco KU 800/16, který nyní končí, zahájil provoz v září 1983.
„Končí jedna éra. Končí těžba touto technologií v sokolovském revíru. I když si to možná teď neuvědomujeme, je to milník dlouhé historie hornictví v regionu,“ konstatoval Radovan Zima.
Pražská energetika, a. s., zahájila v Novém Sedle na Sokolovsku stavbu své dosud největší fotovoltaické elektrárny (FVE). 
PRE staví na Sokolovsku svou dosud největší fotovoltaickou elektrárnu
Zprávy z firem
Hlavní podíl vytěženého nerostu tvoří hnědé uhlí. Zároveň je však u něj patrnější velký propad v produkci. 
Útlum těžby uhlí zesiluje. Produkce klesla téměř o pětinu
Trhy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
