Topolánek: Stát chce modernizovat teplárny, ale nedělá pro to vůbec nic. Plány se nestihnou včas
Modernizace tuzemských tepláren, jejichž provozovatelé budou muset do roku 2030 nahradit staré technologie spalující uhlí novými zdroji tepla i jeho rozvody, si vyžádá investice přes 200 miliard korun. Na konferenci Dny teplárenství a energetiky to v Olomouci řekl předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.
Podle bývalého premiéra Topolánka stát nákladnou transformaci teplárenství zatím odpovídajícím způsobem nepodporuje. Hrozí, že modernizace tepláren kvůli průtahům při schvalování projektů nabere skluz.
„Stát pro jím vyžádanou a námi pochopenou transformaci teplárenství zatím neudělal v zásadě vůbec nic,“ řekl Topolánek. Jako příklad uvedl, že kabinet dosud neschválil novelu zákona o obchodování s emisními povolenkami. Návrh reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Vláda letos už dvakrát odložila projednání této novely k vůli rozporům ministerstev o dělení výnosů. Emisní povolenky nakupují elektrárny, teplárny a další průmyslové podniky, které vypouští do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů přes 40 miliard korun.
Transformace tepláren je financována pomocí dotací z modernizačního fondu, do kterého plyne právě část výnosů z emisních povolenek. Teplárny by v něm podle Topolánka měly mít k dispozici 100 miliard korun, kvůli poklesu cen povolenek to však ve skutečnosti bude zřejmě až o pětinu méně. „Není to ale dar státu. Teplárny v letech 2021 až 2030 do tohoto fondu podle našich propočtů zaplatí 160 miliard korun,“ dodal Topolánek. Teplárny podle něj tedy z vlastních peněz dostanou zpět jen zhruba dvě třetiny na investiční akce, pomocí kterých přejdou od uhlí k ekologičtějším palivům.
Vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Petr Holub na konferenci uvedl, že kvůli poklesu cen povolenek se výnosy mířící do modernizačního fondu sníží z původně odhadovaných 100 miliard korun na 70 až 80 miliard. Dotace v hodnotě 70 miliard korun už jsou podle něj schváleny. Týkají se modernizačních projektů v celkové hodnotě 140 miliard. „Bude potřeba velmi cílit další výzvou, kam ty peníze zamířit, pokud se nezvýší cena povolenky nebo nebude tento program doplněn výnosy z dražeb emisních povolenek,“ řekl Holub.
Do programů modernizačního fondu bylo podle Topolánka zatím přihlášeno 55 projektů tepláren, které počítají s dotacemi 74 miliard korun. Při posledním schvalovacím kole ale byly na popud Evropské investiční banky schváleny pouze čtyři ze 17 projektů. Pokud nebudou programy zaměřené na modernizaci tepláren z formálních důvodů včas odsouhlaseny, tak je podle Topolánka ohrožen termín odklonu tepláren od uhlí do roku 2030. Dodávky nových plynových turbín totiž zaberou několik let. Podle Topolánka také vázne provozní podpora tepláren i podpora produkce tepla z obnovitelných zdrojů s vyšším výkonem.
Dánský statistik Bjørn Lomborg má na kontě hned několik knih, v nichž popisuje dopady některých rozhodnutí vlád i Evropské unie na životy nejchudších lidí. I proto je nepříliš přesně označován za klimato-skeptika. Ve skutečnosti Lomborg klimatickou změnu nepopírá. Jen upozorňuje na to, že extrémní výdaje na záchranu klimatu ze strany EU pravděpodobně nebudou mít efekt. „Historie ukazuje, že lidstvo podobné problémy dokáže vždy vyřešit. A to jedině inovacemi,“ uvedl dánský vědec v pořadu Svět financí s Trinity Bank na CNN Prima NEWS.
Bjørn Lomborg: Green Deal nemá smysl. Problém klimatické změny vyřeší jedině inovace
Leaders
Každý rok půjde na modernizaci tuzemské energetické sítě 40 miliard. Odhadli to členové Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností. Od roku 2024 do roku 2025 to přitom celkem bude o více než 130 miliard víc, než bylo v uplynulých 15 letech.
Energetická náročnost roste. Výdaje na infrastrukturu porostou o miliardy
Money
Jen málokterá země na světě umí z obnovitelných zdrojů vyrobit tolik elektrické energie, aby jí tato energie pokryla celou vlastní spotřebu. Kde to zvládají nejlépe, do jaké míry se k těmto zemím blíží Česká republika a co nám nejvíce brání ve využívání energie z obnovitelných zdrojů popisuje v rozhovoru pro Newstream Patrícia Čekanová z Asociace komunitní energetiky ČR.
Expertka: Česku ve využívání energie z obnovitelných zdrojů brání hned několik věcí
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
