Až na šroubky. Rusové kvůli sankcím rozebírají odstavená letadla na náhradní díly
Ruské letecké společnosti včetně státního Aeroflotu rozebírají letadla, aby si zajistily náhradní díly, které nemohou kvůli západním sankcím koupit od zahraničních dodavatelů. Agentuře Reuters to řekly čtyři zdroje z oblasti letectví. K této praxi bude podle předpovědí odborníků bude docházet v dosud nevídaném rozsahu.
Tento postup je v souladu s doporučením ruské vlády z června, v němž jeho autoři nabádají, aby letecké společnosti využily některé svoje stroje na náhradní díly a tímto způsobem zajistily, že zbytek letadel vyrobených v zahraničí bude moci létat alespoň do roku 2025. Kvůli sankcím zároveň ruští dopravci poskytují méně letů, což znamená, že odstavená letadla mohou posloužit na náhradní díly.
Na finského národního dopravce tvrdě dopadl covid a teď i uzavření ruského vzdušného prostoru. Lety do Asie se protáhnou o hodiny a ceny letenek se zdvojnásobily. 
Aerolinky se potýkají s uzavřením ruského leteckého prostoru. Dálkové lety prudce zdražují
Zprávy z firem
Aeroflot odstavil a nechává rozebírat nejméně dva své stroje, a sice dopravní letadlo Suchoj Superjet 100 a téměř nový Airbus A350, sdělil Reuters informovaný zdroj. Zařízení bylo odstraněno také z několika Boeingů 737 a Airbusů, poněvadž dopravce potřebuje náhradní díly pro svá jiná letadla stejného modelu.
Většinu strojů ruské flotily tvoří zahraniční dopravní letadla, na dílech ze zahraničí ale silně závisejí i letouny Suchoj ruské výroby. Podle již zmíněného zdroje se nejméně z jednoho letounu Suchoj Superjet musel vyjmout motor, aby jiný stroj stejného modelu mohl pokračovat v létání. Motory se však podle odborníků z oblasti letectví prohazují mezi jednotlivými letouny běžně.
Po obrovském nárůstu zájmu lidí cestovat po konci proticovidových omezení ve světě a nedostatku zaměstnanců letišť a aerolinek se tisíce turistů v hlavním dovolenkovém období dostaly do potíží kvůli rušeným letům. Agentura Bloomberg zanalyzovala letecké řády 19 velkých světových aerolinek a podíly odvolaných letů. Který dopravci si vedli nejhůře a kteří nejlépe?
Nejhorší aerolinky podle rušených letů? Vedou Virgin Australia a KLM
Money
Podle jiného zdroje z leteckého průmyslu bude už po jednom roce sankcí pro Rusko výzva, aby udrželo moderní letadla v chodu, přestože země má solidní inženýrskou základnu. Novější generace letadel, jako je A320neo, A350 nebo Boeing 737 MAX a 787, mají totiž technologii, kterou je zapotřebí neustále aktualizovat.
Asi 80 procent flotily Aeroflotu tvoří Boeingy a Airbusy. Na konci loňského roku měl Aeroflot k dispozici 134 Boeingů, 136 Airbusů a necelých 80 strojů Suchoj Superjet 100. Podle zjištění agentury Reuters, které vychází z dat webu Flightradar24, asi 50 letadel ruského dopravce neboli 15 procent jeho flotily od konce července nevzlétlo. Asi tři měsíce nelétají také tři ze sedmi Airbusů A350, a to včetně stroje, který je nyní podle informací Reuters rozebírán.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
