Češi se AI nebojí. Více než polovina nevěří, že jim vezme práci
Češi se nástupu umělé inteligence v práci příliš nebojí. Více než polovina zaměstnanců a podnikatelů nevěří, že by jejich profesi mohl nahradit stroj nebo AI, na technologické změny se ale cíleně vzdělává jen malá část lidí.
Umělá inteligence a nové technologie proměňují pracovní trh, většina Čechů však o budoucnost své profese strach nemá. Podle průzkumu Nadace České spořitelny nevěří 55 procent zaměstnanců a podnikatelů, že by jejich práci mohl v budoucnu převzít stroj nebo AI. Podstatně méně lidí ale dělá konkrétní kroky, aby na technologické změny byli připraveni.
Aktivně a cíleně se vzdělává pouze 14 procent ekonomicky aktivních lidí. A přestože respondenti očekávají, že význam technologií poroste, 45 procent zaměstnanců a podnikatelů při práci téměř nevyužívá stroje, počítače ani umělou inteligenci.
„Sebedůvěra, schopnost adaptace a ochota pustit se do neznámého budou v příštích letech nepochybně velmi důležité. Samy o sobě však nestačí,“ upozorňuje Dita Formánková z Nadace České spořitelny. Podle ní bude rozhodující, zda se důvěra ve vlastní schopnosti opírá také o dovednosti a ochotu je průběžně rozvíjet.
Většina věří svým dovednostem. S novým nástrojem si poradí jen třetina
O své digitální schopnosti Češi příliš nepochybují. Osm z deseti respondentů považuje své dovednosti za dostatečné pro současnou práci, nebo dokonce za lepší, než jejich pozice vyžaduje. Téměř tři čtvrtiny věří, že jim budou stačit i v následujících letech.
Jistota ale slábne ve chvíli, kdy mají lidé novou technologii skutečně zavést do praxe. Podle průzkumu si v takové situaci věří pouze 30 procent Čechů a Češek.
Umělá inteligence Googlu měla při bezpečnostním testu vyhledávat informace. Místo toho uhodla heslo skutečné firmy a pronikla do jejího systému. Gemini se během květnového testování dostal celkem do systémů tří společností, informovala agentura Bloomberg. Incidenty znovu otevřely debatu o tom, jak zajistit, aby autonomní AI agenti nepřekračovali hranice svých úkolů.
Další přešlap AI. Gemini měl hledat informace, místo toho pronikl do systémů tří firem
Zprávy z firem
Rozdíl je patrný také mezi soukromým a pracovním využitím AI. Pravidelně ji v osobním životě používá 75 procent respondentů, v zaměstnání 56 procent. Umělá inteligence je tak pro řadu lidí známým pomocníkem, její zapojení do pracovních postupů však představuje jiný úkol.
„Dokud lidé využívají digitální nástroje především k zábavě, nevnímají je jako něco, co by mohlo ohrozit jejich práci. Jakmile je ale mají sami začít používat v profesním životě, jejich jistota klesá,“ říká Formánková.
Donald Trump odmítá brzdit vývoj umělé inteligence a obavy z jejího vymknutí kontrole zlehčuje. Jenže odpor proti jeho přístupu sílí už i mezi republikány a AI se před listopadovými volbami rychle mění v citlivé politické téma.
Trump zlehčuje rizika AI. Před klíčovými volbami se ale proti němu staví už i republikáni
Politika
Připravit se chce více než třetina. Skutečně se vzdělává jen zlomek
Na proměny pracovního trhu se podle vlastních slov snaží připravit 37 procent lidí. K cílenému vzdělávání ale přistupuje jen zmíněných 14 procent ekonomicky aktivních. Většina se nové věci učí spíše za pochodu, metodou pokusu a omylu.
Právě rozdíl mezi deklarovanou připraveností a konkrétními kroky považuje Nadace České spořitelny za riziko. Nejde přitom jen o obavu, zda člověka jednou nahradí stroj. Důležité bude také to, zda dokáže nové nástroje využívat a přizpůsobovat se měnícím se požadavkům zaměstnavatelů.
„Spoléhat na to, že situaci vyřešíme, až když začne hořet, je v dnešní digitální době riskantní strategie,“ uzavírá Formánková. Budoucí uplatnění na pracovním trhu podle ní bude vyžadovat průběžné a systematické učení, nikoli až reakci na chvíli, kdy se změny stanou nevyhnutelnými.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
