Má SpaceX konečně konkurenci? Úspěšný start rakety Vulcan je dobrou zprávou pro americkou vládu
Start rakety Vulcan společného podniku amerických firem Boeing a Lockheed Martin tento týden ukázal vzestup nového rivala pro společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. O tento milník dlouho usilovala americká vláda, která se snaží dosáhnout škály dodavatelů pro vysílání družic a dalšího nákladu do vesmíru, napsala agentura Reuters.
United Launch Alliance (ULA) v pondělí poprvé vyslala do vesmíru raketu Vulcan. Její náklad, soukromě financovaný lunární přistávací modul, kvůli technickým problémům svou misi nedokončil, start rakety na Floridě ale byl úspěšný. Jde o první krok k získání podílu na trhu, kterému nyní dominuje SpaceX se znovupoužitelnou raketou Falcon 9.
„Tento start postavil ULA do pozice lídra, který může zpochybnit faktický monopol společnosti SpaceX, co se nosných raket týče,“ uvedl analytik Caleb Henry ze společnosti Quilty Analytics. „Pokud ULA prokáže, že Vulkan zvládne rychle navýšit frekvenci startů, nabídne trhu další způsob, jak se dostat do vesmíru,“ uvedl odborník.
Poptávka roste
Poptávka po nosných raketách prudce vzrostla. Zájem mají státy i soukromé firmy jako je Amazon. Možnosti Západu nicméně byly omezené - Evropu poznamenaly odklady ve vývoji raket a ruský raketový program západní země izolovaly v souvislosti s invazí Moskvy na Ukrajinu.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) o rok odložil mise Artemis II a Artemis III, které měly s posádkou zamířit k Měsíci, respektive na něm poprvé od konce programu Apollo v roce 1972 přistát. Informoval o tom šéf úřadu Bill Nelson.
Návrat člověka na Měsíc se odkládá. NASA hlásí technické problémy s misí Artemis
Zprávy z firem
Větší americké rakety, jako jsou Starship od SpaceX nebo New Glenn od společnosti Blue Origin, oběžné dráhy dosáhnou nejdříve za několik měsíců až let.
„Vyvinout novou vysokokapacitní raketu trvá dlouho, takže jejich nedostatek tu bude ještě zhruba deset let,“ řekl před pondělním startem rakety Vulcan z floridského kosmodromu šéf ULA Tory Bruno.
Úspěšný start Vulcanu ULA umožňuje začít plnit slíbených zhruba 70 misí za miliardy dolarů. Jedná se zhruba půl na půl o komerční a vládní mise, přičemž většinu komerčních startů si objednal Amazon se svým družicovým projektem Kuiper, který má poskytovat připojení k internetu po celém světě.
Cena za start rakety Vulcan začíná na zhruba 110 milionech dolarů (2,5 miliardy korun). To je o polovinu méně, než kolik stál její předchůdce Atlas V. Ač dražší, nosič od založení ULA v roce 2006 skupině zajistil její dominantní postavení pro mise týkající se národní bezpečnosti. Znovupoužitelné rakety Falcon 9 stojí 62 milionů dolarů (1,4 miliardy korun) za start, pro mise Pentagonu někdy i víc.
ULA a SpaceX právě o mise související s národní bezpečností bojují. Pentagon v roce 2020 vybral ULA, aby do roku 2027 zajišťovala 60 procent všech jeho misí. Zbytek do kosmu vyšle SpaceX. V příštím řízení si americké ministerstvo obrany plánuje vybrat tři společnosti, což oběma zmíněným firmám ještě zvýší konkurenci.
Nemůžeme vědět, jestli přicházející rok přinese úplně nový průlom do některé vědní oblasti. Můžeme však odhadnout, ve kterých už známých oborech dojde k posunům, jež budou mít přímý nebo nepřímý dopad na náš budoucí život.
Vědecké události očekávané v roce 2024: rozvoj umělé inteligence i ochrany proti pandemiím
Zprávy z firem
Vulcan může použít až šest raketových motorů na tuhé pohonné látky, se kterými na nízkou oběžnou dráhu vynese až 27 tisíc kilogramů nákladu. Falcon 9 a raketa Falcon Heavy, která se skládá ze tří nosičů Falcon 9, vynesou až 63 500 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu.
United Launch Alliance u své rakety Atlas V používala motory RD-180 ruské výroby, což ale po ruské invazi na ukrajinský Krymský poloostrov v roce 2014 představovalo bezpečnostní problém. Vývoj Vulcanu podnítil i nástup levnějších nosičů od SpaceX.
Nosič Atlas V, který do kosmu vynesl třeba robotické vozítko Perseverance k průzkumu Marsu, ale i bezpočet amerických, evropských či soukromých misí, má před sebou ještě 17 naplánovaných misí. ULA si jeho motory ruské výroby objednala ještě před únorem 2022, kdy se americko-ruské vztahy zhroutily kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
