Lodě čeká boj o místo. Panamský průplav kvůli suchu omezuje provoz
Panamský průplav od září sníží počet lodí, které mohou denně využít tuto klíčovou spojnici Atlantského a Tichého oceánu. Důvodem jsou podprůměrné srážky a klesající hladiny vodních nádrží, bez nichž nemohou fungovat plavební komory. Omezení pravděpodobně prodlouží čekací doby a může dál zvýšit ceny za proplutí bez rezervace.
Správa Panamského průplavu ACP od září omezí provoz jedné z nejdůležitějších vodních cest světa. Počet lodí, které mohou průplavem denně proplout, se od 3. září sníží ze současných 36 na 34. Od 15. září má limit klesnout na 32 lodí denně.
Provozovatel zároveň nevyloučil další omezení. Rozhodující bude vývoj počasí a množství srážek v příštích týdnech. Za jejich výrazný úbytek může podle správy průplavu klimatický jev El Niño, který je letos silnější než obvykle.
Srážek bylo o třetinu méně
Další preventivní opatření jsou podle ACP nezbytná navzdory tomu, že v Panamě právě probíhá období dešťů a správa průplavu již zavedla kroky na úsporu vody. Jejich cílem je zmírnit dopady sucha a zajistit dlouhodobě udržitelný provoz vodní cesty.
Německé hospodářské oživení naráží na další překážku. Nízké hladiny řek omezují lodní dopravu, prudce zdražují přepravu a podle Bundesbank mohou výrazně zasáhnout průmyslovou výrobu i export. Ve třetím čtvrtletí tak největší evropská ekonomika podle centrální banky v nejlepším případě poroste jen mírně.
Sucho zasáhlo motor Evropy. Německý růst bude jen minimální
Money
Mezi květnem a srpnem spadlo v oblasti přibližně o třetinu méně srážek, než je pro toto období obvyklé. Meteorologové navíc nepředpokládají, že by se situace v nejbližší době výrazně zlepšila.
O vodu soupeří lodě i obyvatelé Panamy
Panamský průplav funguje na principu plavebních komor, které se napouštějí vodou z umělých nádrží Gatún a Alhajuela. Jejich hladiny však kvůli nedostatku deště klesají.
Voda z obou nádrží přitom neslouží pouze lodní dopravě. Zajišťuje také zásobování přibližně poloviny ze 4,6 milionu obyvatel Panamy. Správa průplavu proto musí hledat rovnováhu mezi potřebami námořní dopravy a dodávkami vody pro obyvatele země.
Čekání se prodlouží, volné termíny prudce zdražily
Omezení počtu lodí se dotkne především plavidel bez předchozí rezervace, kterým se pravděpodobně prodlouží čekací doby. Přibližně 90 procent lodí využívá rezervační systém, zatímco zbývající volné termíny správa průplavu draží.
Extrémní sucho už není problémem pouze menších toků. V posledních letech zasáhlo povodí Rýna, Labe či Pádu a letos výrazně postihlo také Dunaj. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe klimatická změna postupně umazává rezervy, na nichž evropské vodárenství po desetiletí stálo. Samotné šetření vodou ani přírodě blízká opatření proto nemusí stačit. Česko se podle něj neobejde bez větší akumulace vody, posilování podzemních zdrojů a patrně ani bez nových nádrží.
Evropa vysychá. Nedostatek vody ohrožuje už i Dunaj, varuje bioklimatolog Trnka
Enjoy
Cena těchto slotů výrazně vzrostla po vypuknutí války, kterou vedou Spojené státy společně s Izraelem proti Íránu a která omezila dopravu Hormuzským průlivem. Před konfliktem se možnost proplutí bez rezervace dražila v průměru za 135 tisíc dolarů, tedy přibližně 2,8 milionu korun. V dubnu však jedna přepravní společnost za takový termín zaplatila čtyři miliony dolarů, v přepočtu zhruba 84 milionů korun.
V roce 2023 klesl provoz téměř na polovinu
Podobným problémům čelil Panamský průplav také v roce 2023. Hladina jezer napájejících plavební komory tehdy klesla natolik, že provozovatel postupně snížil denní kapacitu z 38 na pouhých 22 lodí.
Přibližně 80 kilometrů dlouhý průplav protíná Panamskou šíji a spojuje Atlantský oceán s Tichým. Lodím umožňuje vyhnout se výrazně delší a nebezpečnější plavbě kolem Jižní Ameriky.
Průplav otevřený v roce 1914 vybudovaly Spojené státy. Ty v roce 1977 souhlasily s jeho předáním Panamě, která nad ním převzala plnou kontrolu 31. prosince 1999.
V roce 2016 skončilo rozsáhlé rozšíření průplavu, díky němuž jím mohou proplouvat lodě až s trojnásobnou kapacitou. Strategickou vodní cestou nyní prochází přibližně tři až pět procent světového námořního obchodu.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
