Evropa vysychá. Nedostatek vody ohrožuje už i Dunaj, varuje bioklimatolog Trnka
Extrémní sucho už není problémem pouze menších toků. V posledních letech zasáhlo povodí Rýna, Labe či Pádu a letos výrazně postihlo také Dunaj. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe klimatická změna postupně umazává rezervy, na nichž evropské vodárenství po desetiletí stálo. Samotné šetření vodou ani přírodě blízká opatření proto nemusí stačit. Česko se podle něj neobejde bez větší akumulace vody, posilování podzemních zdrojů a patrně ani bez nových nádrží.
Letošní extrémní sucho ukázalo, že vážný nedostatek vody může postihnout i řeky, které byly dosud považovány za spolehlivé a mimořádně vodnaté. Problémy se tentokrát výrazně projevily v povodí Dunaje, na jehož průtocích je závislá značná část střední a jihovýchodní Evropy.
Nejde přitom o ojedinělý případ. V roce 2022 zasáhlo výrazné sucho Rýn, loni Labe a opakovaně se s nedostatkem vody potýká také povodí italského Pádu. Během pouhých pěti let tak sucho zasáhlo podstatné části povodí několika evropských veletoků, tedy území o rozloze stovek tisíc kilometrů čtverečních.
Podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky je letošní situace varováním, že ani velké řeky s prameništi v evropských velehorách už nelze považovat za nevyčerpatelný zdroj vody.
Alpy přestávají fungovat jako zásobárna vody
Dunaj, Rýn, Pád nebo Rhôna dlouhodobě těžily z toho, že jejich letní průtoky posilovalo postupné tání sněhu a ledovců v Alpách. Klimatická změna však tento přirozený mechanismus narušuje. Sněhu ubývá, taje dříve a řeky během léta přicházejí o zdroj vody, na který se mohly po desetiletí spoléhat.
České pivovarnictví čeká nejistý podzim. Pěstitelé chmele předběžně očekávají podprůměrnou úrodu a sklizeň jarního ječmene má podle aktuálního odhadu meziročně propadnout téměř o čtvrtinu. O skutečném dopadu na pivovary však rozhodne především kvalita surovin. Obor zároveň čelí opačnému problému. Češi pijí stále méně piva, a sladovnám proto klesá odbyt.
České pivo svírá sucho i slábnoucí žízeň. Chmele a ječmene bude méně než loni
Zprávy z firem
„Letošek je ukázkou toho, jak to v některých letech v budoucnu může vypadat a že v našich úvahách o adaptacích musíme brát zcela vážně variantu extrémního sucha v celém povodí veletoku. Na vodnost Dunaje řada států spoléhá, protože bývala obvykle dostatečná,“ uvedl Trnka v rozhovoru pro ČTK.
Letní průtok Dunaje podle něj v minulosti výrazně zvyšovalo postupné tání sněhu v Alpách. Řeka však nyní kvůli dopadům klimatické změny vodu ztrácí. Podobný vývoj lze sledovat také u Rýna, Pádu nebo Rhôny.
Ještě zranitelnější jsou řeky, jejichž povodí nemají zázemí velehor a v létě nemohou čerpat vodu ze sněhu či ledu. To se týká i řady českých toků. V teplých a srážkově chudých letech jsou proto vystaveny ještě většímu riziku nedostatku vody.
Povodí Dyje bude potřebovat více vody, než naprší
Odborníci z CzechGlobe nyní připravují adaptační scénáře pro povodí Dyje s výhledem do roku 2050. Posuzují různá opatření, která by mohla zmírnit dopady sucha. Ve spolupráci s Rakouskem analyzují také možnost sdílení vody mezi povodím Dyje a hlavním tokem Dunaje.
Právě Dyje patří mezi oblasti, kde se změny vodního režimu projevují velmi výrazně. V nižších a středních polohách ubývá sněhu, zkracuje se doba se sněhovou pokrývkou a prodlužuje se období, během něhož musí krajina vystačit pouze s dešťovými srážkami.
Pojišťovnictví se připravuje na novou éru rizik kvůli neustálému růstu teplot, narušujícímu meteorologické vzorce. Extrémní horka nyní způsobují sucho, snižují úrodu i vedou k vysychání řek klíčových pro přepravu důležitých komodit, varují největší zajišťovny. 
Evropa se otepluje dvakrát rychleji. A bude to chronické, varuje švýcarský gigant
Zprávy z firem
„V případě Dyje prognózy ukazují, že deficit v teplé části roku poroste, vodní bilance bude více rozkolísaná a zároveň se dlouhodobě prohlubuje rozdíl mezi tím, kolik vláhy by povodí Dyje díky teplejšímu a delšímu vegetačnímu období potřebovalo a kolik reálně naprší,“ upozornil Trnka.
Vyšší teploty a delší vegetační období totiž zvyšují spotřebu vody v krajině. Současně narůstá výpar a prodlužují se období bez významnějších srážek. Ani stejný roční úhrn deště tak nemusí znamenat stejné množství dostupné vody jako v minulosti.
Klimatická změna umazává někdejší rezervy
Česká vodárenská infrastruktura se začala budovat už za první republiky a její základní koncepce vznikala v době, kdy nikdo nepočítal s dnešním tempem klimatické změny. Soustava byla na podmínky 20. století navržena poměrně robustně a nabízela dostatečné rezervy. Ty se však postupně zmenšují.
Domácnosti i průmysl sice v uplynulých desetiletích výrazně snížily spotřebu vody, získanou rezervu ale podle Trnky postupně ruší měnící se klima.
„Pokud jsme na podmínky 20. století měli velmi robustní infrastrukturu a mohli jsme se spolehnout na dostatečné rezervy, nyní to přestává platit,“ řekl bioklimatolog.
Vývoj v povodí Dyje je podle něj dobře měřitelný. Jejím závěrným profilem proteklo v období let 1991 až 2020 přibližně o čtvrtinu méně vody než mezi lety 1961 a 1990. Do poloviny století by se přitom mohl dostupný objem vody snížit o další desítky procent proti současnosti.
Samotné šetření ani návrat přírody nestačí
Česká společnost by podle Trnky měla začít vážně diskutovat o tom, jak si zajistit dostatek vody pro období extrémního sucha. Pouhé snižování spotřeby podle něj nebude stačit. Stejně tak nelze spoléhat pouze na přírodě blízká opatření, přestože i ta budou hrát důležitou roli.
Budoucí řešení bude muset spojovat zpomalování odtoku, obnovu schopnosti krajiny zadržovat vodu, posilování podzemních zdrojů i technická vodohospodářská opatření. Jednou z možností je intenzivnější využívání řízené infiltrace, při níž se dostupná povrchová voda cíleně převádí do podzemních vrstev.
Zásadní bude také větší akumulace vody v povrchových nádržích. Ty mohou zachytit vodu v obdobích, kdy je jí dostatek, a postupně ji uvolňovat během sucha.
V povodí Dyje bude podle Trnky nevyhnutelná kombinace přírodě blízkých a technických opatření. V horních částech povodí bude nutné zpomalovat odtok a posilovat retenční schopnost krajiny. Současně však mohou být potřeba dodatečné vodní nádrže.
Ve hře je voda z Dunaje i nové přehrady
Jednou z uvažovaných možností zůstává propojení povodí Dyje s Dunajem. Takové řešení by umožnilo alespoň v některých částech roku převádět vodu a vytvářet zásoby pro období nedostatku. Ani Dunaj však nemusí být vždy spolehlivým zdrojem, jak ukázalo letošní sucho.
Další možností je výstavba menších přehrad na několika vytipovaných místech v povodí Dyje. Trnka připomíná, že příprava nové přehrady je mimořádně citlivá a zdlouhavá. Od prvních úvah do jejího uvedení do provozu může uplynout přibližně 20 let.
Právě proto je podle něj nutné zahájit odbornou a společenskou diskusi co nejdříve.
„To, že v letošním roce vodohospodáři vidí limity, které vodárenská soustava má, by mělo být výzvou k odborné diskusi. Kapacita, která dosud stačila, v budoucnu stačit nemusí,“ uzavřel Trnka.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
