Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Obyčejný byznys: Tradici zachraňují kurzy pro nadšence, říká hodinář, který dává nový život starobylým strojkům

Hodinářskou tradici zachraňují kurzy pro nadšence, říká muž, který dává nový život starobylým strojkům
Imagine
Michal Nosek

V Česku je mnoho zajímavých provozů, podniků, obchodů či dílen, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme do tradičního hodinářství.

Pro tradiční hodinářské řemeslo i obchod byl nejnáročnějším časem nástup devadesátých let. To trh zaplavily do té doby nevídané levné elektrické hodinky, masově dostupné na tržištích. V té době se vrhl do světa časomíry i Jiří Bartoš, který po vzoru otce i děda vystudoval hodinářskou školu.

„Otec v devadesátém roce otevřel malou hodinářskou prodejnu s dílnou, ale jít do prodeje levných plastových digitálek se mu nechtělo. Bral to jako pohrdání řemeslem,“ říká o začátcích Jiří s tím, že je v pravěku podnikání zachránila klientela, kterou si otec a děd vybudovali v dobách národního podniku Klenoty.  „I tehdy byla řada prozíravých lidí, kteří kupovali mechanické ručičkové hodinky Prim či Ruhla jako investici. Navíc pokračovali i tradiční sběratelé, kteří své unikáty nosili na pravidelné čištění a údržbu,” připomíná.

Střihem se však přeneseme o dvacet let dál. Bartošovi svůj obchod i dílnu udrželi a dokonce rozšířili. Prodávaný sortiment se ustálil a ani na počet zakázek si Jiří, který v dílně zbyl sám, nestěžuje. „Řada hodinářů své dílny uzavřela, odešli do penze či se pustili pouze do prodeje nebo jiného druhu podnikání. Tím mi odpadla konkurence. Navíc přibylo i zakázek na opravy či repase velkých starých hodin, které se v řadě rodin dědí z generace na generaci. Když se pak rodinný poklad porouchá, tak majitelé přijdou za mnou, protože tak komplikované strojky už moc řemeslníků opravit neumí,“ říká s tím, že některé velké kusy jezdí opravovat i k zákazníkům.

Workshopy lákají nadšence

Své podnikatelské portfolio v současnosti rozšířil o workshopy pro hodinářské nadšence. Dle něj se nejedná o rekvalifikační kurz, ale jde pouze o to, aby se i laik naučil rozpoznat závadu, vyhodnotil možnosti opravy a popřípadě se do těch banálnějších správek pustil sám. „V současné době si otevřít vlastní dílnu je totiž, stejně jako u dalších technicky náročných řemesel, prakticky nemožné,” odvádí od nápadu hodinářské snílky, kteří touží po tom stát se novodobým mistrem Hanušem.

„Oprava historických hodin je často složitý proces, který vyžaduje značné znalosti a dovednosti. Jedním z hlavních problémů je získání originálních nebo kompatibilních náhradních dílů. Mnoho historických hodinek obsahuje unikátní součástky, které je obtížné, ne-li nemožné, získat, pokud se jedná o vzácné či vyřazené modely,” vysvětluje a dodává, že část komponentů si v těchto případech vyrábí sám. Dalším důležitým faktorem při opravě historických hodin je čas a s ním spojená celková cena opravy.

„Vyžaduje to opatrnou práci a v některých případech ruční výrobu nebo úpravy součástek. Vzhledem k tomu, že se jedná o staré mechanismy, mohou být náchylné k opotřebení, korozi či poškození, což zvyšuje dobu opravy. Cena opravy historických hodin může být vysoká, zvláště pokud je nutné vyrábět nebo restaurovat specifické díly ručně,” popisuje úskalí svých nejnáročnějších, ale zároveň nejoblíbenějších zakázek. Nové elektronické časomíry Jiří neopravuje. A připomíná, že aktuálně největší ranou pro řemeslo je masivní nástup chytrých hodinek, které současnému trhu dominují.

Nela Keroušová

Obyčejný byznys speciál: Živnostníci se ještě nedostali z covidové krize

Letos v létě server newstream.cz odstartoval seriál, který mapuje problémy živnostníků. Ve více než deseti dílech, které přiblížily různé profese, představil jejich problémy i úspěchy. Podnikatelé se z valné většiny shodují na tom, že podnikání není jednoduché.

Přečíst článek

Tradiční šunkový chlebíček je jedním ze symbolů českého Silvestra

Obyčejný byznys: Silvestru stále vládne šunkový chlebíček s majonézou

Jana Petráková, ve své malé pekárně a lahůdkách nedaleko Tábora, nachystala a před svátky prodala stovky vánoček, kila cukroví, nespočet domácích vek, a obložených chlebíčků.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Obyčejný byznys: V Družstvu byl klid, jako živnostník jsem se nadřel mnohem víc, říká zámečník

Přečíst článek