Obyčejný byznys: Tradici zachraňují kurzy pro nadšence, říká hodinář, který dává nový život starobylým strojkům
V Česku je mnoho zajímavých provozů, podniků, obchodů či dílen, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme do tradičního hodinářství.
Pro tradiční hodinářské řemeslo i obchod byl nejnáročnějším časem nástup devadesátých let. To trh zaplavily do té doby nevídané levné elektrické hodinky, masově dostupné na tržištích. V té době se vrhl do světa časomíry i Jiří Bartoš, který po vzoru otce i děda vystudoval hodinářskou školu.
„Otec v devadesátém roce otevřel malou hodinářskou prodejnu s dílnou, ale jít do prodeje levných plastových digitálek se mu nechtělo. Bral to jako pohrdání řemeslem,“ říká o začátcích Jiří s tím, že je v pravěku podnikání zachránila klientela, kterou si otec a děd vybudovali v dobách národního podniku Klenoty. „I tehdy byla řada prozíravých lidí, kteří kupovali mechanické ručičkové hodinky Prim či Ruhla jako investici. Navíc pokračovali i tradiční sběratelé, kteří své unikáty nosili na pravidelné čištění a údržbu,” připomíná.
Střihem se však přeneseme o dvacet let dál. Bartošovi svůj obchod i dílnu udrželi a dokonce rozšířili. Prodávaný sortiment se ustálil a ani na počet zakázek si Jiří, který v dílně zbyl sám, nestěžuje. „Řada hodinářů své dílny uzavřela, odešli do penze či se pustili pouze do prodeje nebo jiného druhu podnikání. Tím mi odpadla konkurence. Navíc přibylo i zakázek na opravy či repase velkých starých hodin, které se v řadě rodin dědí z generace na generaci. Když se pak rodinný poklad porouchá, tak majitelé přijdou za mnou, protože tak komplikované strojky už moc řemeslníků opravit neumí,“ říká s tím, že některé velké kusy jezdí opravovat i k zákazníkům.
Workshopy lákají nadšence
Své podnikatelské portfolio v současnosti rozšířil o workshopy pro hodinářské nadšence. Dle něj se nejedná o rekvalifikační kurz, ale jde pouze o to, aby se i laik naučil rozpoznat závadu, vyhodnotil možnosti opravy a popřípadě se do těch banálnějších správek pustil sám. „V současné době si otevřít vlastní dílnu je totiž, stejně jako u dalších technicky náročných řemesel, prakticky nemožné,” odvádí od nápadu hodinářské snílky, kteří touží po tom stát se novodobým mistrem Hanušem.
„Oprava historických hodin je často složitý proces, který vyžaduje značné znalosti a dovednosti. Jedním z hlavních problémů je získání originálních nebo kompatibilních náhradních dílů. Mnoho historických hodinek obsahuje unikátní součástky, které je obtížné, ne-li nemožné, získat, pokud se jedná o vzácné či vyřazené modely,” vysvětluje a dodává, že část komponentů si v těchto případech vyrábí sám. Dalším důležitým faktorem při opravě historických hodin je čas a s ním spojená celková cena opravy.
„Vyžaduje to opatrnou práci a v některých případech ruční výrobu nebo úpravy součástek. Vzhledem k tomu, že se jedná o staré mechanismy, mohou být náchylné k opotřebení, korozi či poškození, což zvyšuje dobu opravy. Cena opravy historických hodin může být vysoká, zvláště pokud je nutné vyrábět nebo restaurovat specifické díly ručně,” popisuje úskalí svých nejnáročnějších, ale zároveň nejoblíbenějších zakázek. Nové elektronické časomíry Jiří neopravuje. A připomíná, že aktuálně největší ranou pro řemeslo je masivní nástup chytrých hodinek, které současnému trhu dominují.
Letos v létě server newstream.cz odstartoval seriál, který mapuje problémy živnostníků. Ve více než deseti dílech, které přiblížily různé profese, představil jejich problémy i úspěchy. Podnikatelé se z valné většiny shodují na tom, že podnikání není jednoduché.
Obyčejný byznys speciál: Živnostníci se ještě nedostali z covidové krize
Zprávy z firem
Jana Petráková, ve své malé pekárně a lahůdkách nedaleko Tábora, nachystala a před svátky prodala stovky vánoček, kila cukroví, nespočet domácích vek, a obložených chlebíčků. 
Obyčejný byznys: Silvestru stále vládne šunkový chlebíček s majonézou
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
